Drahomir Radek Horváth: Je třeba důrazný distanc od útoku mačetami
V Novém boru došlo ke krveprolití. Velice zděšeně sleduji diskuze na toto
téma a nestačím se divit. V první řadě mě zaráží snaha o bagatelizování celého
incidentu ze strany romských aktivistů a jiných zástupců romské komunity.
Někteří diskutéři jsou schopni označit útočníky s mačetami za oběti a za
jedince, kteří byli v právu. Hlavním viníkem je prý servírka a hosté restaurace,
kteří prý vypadali jako příznivci extremistické krajní pravice (nebo levice?).
Přemýšlím, co by mě přimělo udeřit někoho mačetou do hlavy, je totiž jasné,
že takovýto úder by protivníkovi mohl způsobit smrt. Nic mě nenapadá, nemám
tendenci zabíjet lidi. Že prý šlo o hospodskou rvačku. To si dovedu představit,
dovedu si představit, že v zápalu rvačky dám někomu facku tak velkou, že ho ani
google nenajde. Jenže hospodská rvačka, kdy jedna parta má mačety a druhá jen
holé ruce přestává být férovou rvačkou a ve chvíli, kdy je útok veden na temena
hlav protivníků stává se více, méně hromadným pokusem o vraždu. Právní
kvalifikace jako těžké ublížení na zdraví se mi jeví dost neadekvátní. Tohle
doufám přezkoumají soudní znalci. Tento incident považuji za stejně brutální a
odsouzeníhodný jako vhození zápalné lahve do obydlí, kde pokojně spí rodina
včetně dětí.
Prý tam v té hospodě seděli a osobně se angažovali lidé, kteří vypadali jako
příznivci nějakého rasistického hnutí. On i kdyby tam seděl sám Vandas s Kotábem
(tím nechci tvrdit, že právě tihle dva jsou rasisté) tak nemá žádný Rom právo ho
fyzicky inzultovat a nedej bože udeřit mačetou do hlavy, ani v případě, že by
měli plamenný projev na jeho adresu.
Stále se nemohu dočkat důrazného a nekompromisního distancu zevnitř romské
komunity na adresu pachatelů. Jediné, co zaznívá, je nemastné neslané. V zápalu
pocitu sounáležitosti se toho nikdo chopit nechce a tak se hledá něco, co by
počínání agresorů ospravedlnilo. Jenže pro toto není žádné ospravedlnění. Tohle
je zavržení hodné a tato slova musí zaznít. Nemám mandát hovořit za romskou
komunitu a nikdy jsem se netvářil, tak jako mnozí, že hovořím za Romy žijící v
této zemi. Píšu, jednám, a prezentuji své názory sám za sebe. Nyní však
vystupuji za svou početnou rodinu, své vzdálené příbuzné, známé a spoustu
přátel. Prostě za všechny, se kterými jsem tuto konkrétní kauzu rozebíral,
diskutoval o ní a mnohdy i polemizoval.
"Je to zavržení hodný skutek to co se v Novém Boru stalo, není pro to žádné
ospravedlnění, ani vysvětlení. Tamní Romové jednali evidentně s úmyslem, který
slušní a uvědomělí lidé (příslušníci totožné národnostní menšiny) nemohou
pochopit. Toto jednání již nyní má neblahý dopad na komunitu jako celek. Je
nutné, aby v tomto konkrétním případě byly uděleny exemplární tresty. Je
potřeba, aby zevnitř romské komunity zazněl jasný impuls směrem ven k majoritní
části populace, že takovéto jednání odsuzujeme. Chování novoborských agresorů je
nestandardní a proto věřím, že svou brutalitou a společenskou nebezpečností se
nadlouho stane ojedinělým. Doufám také, že se již nebude nikdo snažit zlehčovat,
nebo ospravedlňovat počínání násilníků.
Nikdy jsem si nevšiml toho, že by majoritní část populace byť jen náznakem
ospravedlňovala chování pachatelů tzv. kuřimské kauzy. Nikdy jsem si nevšiml, že
by nějaký Čech zlehčoval závažnost počínání K. Maurerové. Celospolečensky
zazníval jasný a nekompromisní distanc a důrazné znechucení nad takovým to
počínáním. A to samé by mělo na adresu pachatelů z Nového Boru zaznít i nyní od
nás….Romů.