Domluví se média na bojkotu neonacistických a rasistických stran?

Média by podle odborníků oslovených ČTK neměla dávat aktivitám
ultrapravicových stran a uskupení tak velký prostor, jaký jim v současnosti
věnují. Možným řešením by podle mediálních expertů mohla být například dohoda
médií, stavějí se k tomu ale skepticky. Někteří odborníci míní, že řada
kontroverzních aktivit krajně pravicových uskupení souvisí se snahou upoutat
pozornost.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Zpravodajské servery stáhly rasistický klip Národní strany

Politolog a odborník na extremismus Jan Charvát ČTK řekl, že jej například
nepřekvapil volební spot nacionalistické Národní strany, který Česká televize
stáhla z vysílání a podala kvůli němu trestní oznámení. "Já si myslím, že to je
standardní postup, který Národní strana volí dlouhodobě, to znamená snaha
provokovat za každou cenu, protože si velice dobře uvědomuje, že díky tomu
získává mediální pozornost," uvedl.

Podobně se v poslední výroční zprávě vyjádřila Bezpečnostní informační služba
(BIS), podle níž se Národní strana v posledních letech podílela na řadě
kontroverzních akcích, jejichž cílem bylo upoutat zájem médií a dostat stranu do
povědomí široké veřejnosti.

"Myslím, že je to jedna ze strategií, které se používají pro získání
pozornosti, a evidentně to funguje," řekl k tomu odborník na média Jan Jirák z
Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle jeho kolegy Tomáše Trampoty, který se věnuje například tématu
zpravodajství, komunikace podobných uskupení není zaměřena hlavně na média, ale
především na případné voliče. "Nemyslím si, že by to bylo až tak vykalkulováno,
aby získávali mediální prostor. Já si myslím, že to je spíš ten jejich
populismus zaměřený na nižší sociální skupiny," řekl Trampota.

Jirák i Trampota míní, že by ultrapravicová uskupení neměla dostávat v
médiích takový prostor, jaký dostávají. "Já si myslím, že by to média dělat
neměla, ale to by se mezi sebou musela umět dohodnout. Problém naší mediální
scény je, že v tom hyperkomerčním prostředí prakticky dohoda není možná," uvedl
Jirák.

"Média by se v tomto případě neměla trochu alibisticky zaštitovat snahou po
objektivitě a po zprostředkování těchto názorů. Myslím si, že podobně jako média
straní v případech informování o korupci, tak stejně tak by měla stranit
základním demokratickým hodnotám. To znamená znevýhodňovat i uskupení a hnutí,
která jsou nasměrována pro potlačování práv, třebaže minorit a menších částí
společnosti," řekl Trampota. I on se staví k možné dohodě médií skepticky.

V nedělním pořadu České televize Média a svět uvedl, že by se téma extremismu
mělo v médiích objevovat "v kritické reflexi". V souvislosti s nedávným
rozhovorem deníku Mladá fronta Dnes (MfD) s Filipem Vávrou, spojovaným s
neonacistickým Národním odporem, řekl, že by byl spíše proti.

Šéfredaktor MfD Robert Čásenský ČTK řekl, že s názorem, že by krajně
pravicová uskupení neměla dostávat v médiích příliš velký prostor, obecně
souhlasí, záleží prý ale na jednotlivých případech. "Jestli se tím myslí, že
když se tak, jako se stalo včera (ve středu), ve veřejnoprávní televizi odvysílá
rasistický klip (Národní strany), že by se o tom nemělo psát, tak to nesdílím,"
řekl s tím, že událost ukazuje na systémovou chybu.

Média by podle něho měla informovat i o pochodech neonacistů nebo útocích na
Romy. "Kdyby se takové věci odehrávaly a nevědělo se o nich, tak bych to
považoval za horší," uvedl Čásenský. Média by se podle něho ale měla vyvarovat
toho, aby zveřejňovala názory krajně pravicových uskupení bez patřičného
kontextu.

Mluvčí České televize Ladislav Šticha ČTK řekl, že ČT jako televize veřejné
služby považuje za svou povinnost dávat prostor k "otevřené celospolečenské
diskusi" na témata, která jsou pro společnost palčivá. Zmínil například témata
rostoucího extremismu, rasismu nebo xenofobie.

"Česká televize považuje za službu veřejnosti právě to, že se snaží dávat na
obrazovce prostor všem názorovým proudům a všem komentátorům a odborníkům, aby
veřejnost měla dostatek informací, co je na těchto trendech nebezpečné," uvedl
mluvčí ČT. Dodal, že k řešení podobných problémů nepomůže mlčení.

Podle Trampoty by mohlo fungovat, kdyby se silnější média, jako například MfD
nebo média veřejné služby, otevřeně od nacionalistických a krajně pravicových
uskupení distancovala a v takovém rozsahu nepokrývala jejich aktivity. "Že by
řekla ‘Podívejte, my máme určitou odpovědnost vůči společnosti, ve které žijeme
a je tu určitá hranice, kdo bude mít do našeho obsahu přístup a kdo nikoli a
objektivita nebo nestrannost jde stranou’," řekl ČTK Trampota. Myslí si, že
třeba u komerčních médií by to mohlo mít i ekonomický efekt, například v podobě
posílení značky nebo větší loajality některých čtenářů či diváků.

KAM DÁL?


Český rozhlas neodvysílá rasistické spoty Národní a Dělnické strany



Deníky komentují rasismus Národní strany


Předvolební spot extremistické Národní strany vyvolal pobouření

ČT nebude vysílat rasistický předvolební spot Národní strany

Národní strana má rasistický předvolební klip, Česká televize podává trestní
oznámení