DOKUMENT: Vláda schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení
Vláda na svém dnešním zasedání schválila Strategii boje proti sociálnímu
vyloučení. Dokument, který přichystala Agentura pro sociální začleňování,
obsahuje víc než stovku opatření. Navrhované kroky mají bránit vzniku ghett v
Česku, v existujících chudinských čtvrtích pak mají přispět ke zlepšení
zaměstnávání, bydlení, vzdělávání či bezpečnosti.
DOKUMENT
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení
na období 2011 – 2015
"Účelem Strategie je navrhnout opatření, která budou řešit jak situaci
obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách, tak situaci území, na kterém se
sociálně vyloučená lokalita nachází. Existence sociálně vyloučených lokalit je
také projevem hlubších strukturálních problémů měst a regionů, ve kterých se
nachází. Pozornost proto zaměřujeme nejen na problémy v již vzniklých
vyloučených lokalitách, ale také na to, jak jejich vzniku účinně předcházet,"
uvádí se ve Strategii, kterou má server Romea.cz k dispozici.
VIDEO
Vláda
přijala Strategii boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011-2015
|
Výběr |
| Bezpečnost |
|
| Bydlení |
|
| Vzdělávání |
|
| Sociální služby |
|
| Zaměstnanost |
|
| Regionální rozvoj |
|
„Strategie je zásadním dokumentem pro naplňování politiky sociálního
začleňování v nejbližších třech letech. Obsahuje legislativní návrhy, které
nijak nezvýší náklady státního rozpočtu, a také návrhy, které budou vyžadovat
finanční krytí, které si však rezorty budou muset najít v rámci svých
rozpočtových kapitol. Ve svém důsledku však mohou státnímu rozpočtu přinést
dlouhodobou úsporu v řádu miliard korun ročně, které dnes stát vydává na řešení
problémů způsobených sociálním vyloučením, jako například nyní na Šluknovsku,“
uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
V Česku existuje podle pět let staré analýzy přes 300 sociálně vyloučených
lokalit, v nichž žijí převážně Romové. Mohlo to být 80.000 lidí. Většina
dospělých v těchto ghettech nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních
dávkách. Nyní by takových míst mohlo být podle odborníků už 400. V poslední době
se situace vyostřila zvlášť ve Šluknovském výběžku na severu Čech.
Strategie, kterou má Romea.cz k dispozici, počítá s opatřeními v šesti oblastech –
v bezpečnosti, v bydlení, v sociálních službách, rodině a zdraví, ve vzdělávání,
v zaměstnanosti a sociálních dávkách, v regionálním rozvoji. Dokument stanovuje
termíny plnění, financování i to, kdo za realizaci odpovídá. Peníze mají plynout hlavně do
vzdělávání.
„Budeme vládě pravidelně předkládat zprávy o plnění jednotlivých částí
strategie a do konce roku 2014 navrhneme souhrn dalších opatření pro
následujících pět let od roku 2015,“ uvedl ředitel Agentury pro sociální
začleňování Martin Šimáček.
Bezpečnost
Ke zvýšení bezpečnosti má podle strategie od příštího roku přispět kampaň
proti netoleranci a xenofobii. Jednou z částí kampaně bude rozsáhlá reklamní
kampaň upozorňující na problematiku násilí z nenávisti. Součástí kampaně budou i
dvě části zaměřené na novináře – příprava knihy rozhovorů s oběťmi násilí z
nenávisti. Agentura by na ni ráda získala peníze ze zahraničních
fondů. Materiál počítá také s bojem proti lichvě, která se v ghettech rozmáhá.
Strategie počítá se zřízením pozic specialistů pro řešení případů lichvy v
rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Dva specialisté budou
odborně vyškoleni a detailně seznámeni s problematikou lichvy a se všemi aspekty
s ní související. Specialisté budou připraveni intervenovat v místě, odkud budou
ze strany místních složek policie vyžádáni k součinnosti při vyšetřování případů
lichvy. Jejich role bude zejména metodická a koordinační, zajistí využití
adekvátních metod vyšetřování případů, zjištění, výslechu a ochrany svědků, a
další specifické činnosti.
Strategie počítá s podporou bezplatné právní pomocí obětem trestných činů v
sociálně vyloučených lokalitách, s možností, aby jako zmocněnec poškozeného
vystupovala právnická osoba, který deklaruje ve svých stanovách/poslání
bezplatnou pomoc obětem trestných činů nebo zavedení institutu důvěrníka
poškozeného, což je osoba odlišná od zmocněnce.
Autoři doporučují zavést do výuky základních a středních škol předmět ke zvýšení
finanční gramotnosti ve stylu reklamní kampaně Besipu „Nemyslíš, zaplatíš“.
Počítá se také se vznikem komunikačních pracovních skupin, na kterých se budou
pravidelně setkávat všechny relevantní subjekty zapojené do řešení otázky
bezpečnosti.
Bydlení
Mezi největší problémy, s nimiž se v sociálně vyloučených lokalitách
setkáváme, patří podle autorů Strategie stáří a kvalita bytového fondu,
přeplněnost bytů, vysoké náklady na chod bytů (energetické úniky, plýtvání) i na
údržbu bytového fondu, obývání bytů bez nájemních smluv, nedostatečná právní
ochrana nájemníků a špatně vymahatelné pohledávky majitelů bytového fondu.
Model sociálního bydlení má být ucelený. Zahrnovat by měl přechodné bydlení v
ubytovnách pro případ krize, tréninkové bydlení pro budoucí samostatný život v
nájmu i dlouhodobé sociální bydlení. Nechybí návrh na finanční podporu pro obce
či neziskové organizace, které by takové byty provozovaly.
Strategie počítá se spuštěním pilotní projektu Program garantovaného bydlení,
který má za cíl zvýšit dostupnost nájemného bydlení pro domácnosti, které jsou
ze stran soukromých pronajímatelů obecně vnímány jako rizikové a které na volném
trhu nedosáhnou na nájemní bydlení i přesto, že mají dostatečné kompetence pro
udržení dlouhodobého nájemního bydlení. "Program garantovaného bydlení snižuje
rizika, která na sebe berou majitelé bytů, když pronajímají byty nízkopříjmovým
skupinám obyvatel tím, že závazek placení nájmu přechází na nevládní neziskovou
organizaci (NNO), popř. obec, která vykonává s nájemníkem bytu sociální práci. V
Programu garantovaného bydlení je NNO/obec proti riziku neplacení nájmu ze
strany nájemníka pojištěna komerčním pojišťovacím produktem," uvádí se ve
Strategii v oblasti Bydlení.
Vzdělávání
Efektivní a spravedlivý vzdělávací systém je všemi odbornými kapacitami podle
Strategie považován za ústřední nástroj v boji s mezigenerační reprodukcí
sociálního znevýhodnění. Vizí této části Strategie boje proti sociálnímu
vyloučení je všem přístupný, efektivní, spravedlivý a inkluzivní vzdělávací
systém, který je kapacitně i kvalitativně schopný všechny děti s jejich
individuálními potřebami vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu, je schopný
identifikovat potřeby na straně dítěte a adekvátně na ně reagovat nastavením
odpovídajících opatření, a který je schopný zásadní měrou omezovat mezigenerační
reprodukci sociálního vyloučení.
V oblasti vzdělávání se počítá se zvýšením normativu na žáka se sociálním
znevýhodněním, které bude jasně definováno. Příplatek k normativu by měl být ve
výši 0,5 násobku příslušného finančního normativu na 1 sociálně znevýhodněné
dítě. Pomocí dalšího opatření by mělo dojít k přechod od systému speciálních
vzdělávacích potřeb k systému podpůrných opatření na všech úrovních vzdělávání.
Jedním z cílů v této oblasti je, aby při každé základní i střední škole
fungovalo školní poradenské pracoviště, jehož velikost by byly odvozeny od počtu
žáků školy a jejich financování by bylo součástí základního financování škol,
nikoliv řešeno pomocí dodatečných, nenárokových a nestálých dotačních titulů.
Strategie počítá s nařízením povinné docházky do školky dětem, které by
pak ve škole mohly mít s učením problém. Uložení „povinné předškolní docházky“
by mělo být doprovázeno terénními sociálními službami pro rodinu. Mateřinky by
pro chlapce a děvčata z "vyloučených" míst měly být se slevou či zdarma, náklady
by mateřským školám dorovnal speciální dotační program MŠMT. Omezit by se mělo
zařazování dětí do přípravných tříd jako náhrada navštěvování mateřské školky (MŠ),
jelikož MŠ jsou mnohem efektivnějším nástrojem pro přípravu dítěte na nároky
základní školy a dalších stupňů vzdělávání, než přípravný ročník.
Strategie počítá také se zavedením příspěvků pro školáky z ghett na
jízdné, pomůcky či stravu. Měly by zajistit, že se děti plně začlení a budou mít
stejné podmínky jako ostatní. Opatření by mělo mimo jiné nahradit současný
dotační program na podporu romských žáků středních škol. Podporováni by byli
všichni sociálně znevýhodnění žáci.
Autoři také navrhují zavedení desetileté povinné školní docházky. Žák by tak
měl povinnost vystudovat dva roky na střední škole s minimálním zakončením
výučním listem.
Sociální služby, rodina a zdraví
Rodiny s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit, nebo rodiny ohrožené
sociálním vyloučením, jsou obvykle vystaveny vícečetnému znevýhodnění, resp.
dochází ke kumulaci důvodů, které způsobují sociální vyloučení rodiny.
"Intervence veřejné správy a dalších subjektů za účelem sociálně právní ochrany
dítěte je nejednotná, nedostatečně vybavená metodickým vedením v práci s
rodinou; jednotlivé subjekty vzájemně nespolupracující, ve výkonu převažují
represivních prvky na úkor
podpůrných služeb," popisuje současný stav Strategie a upozorňuje na neúměrně
častý rozpad rodiny v důsledku soudního nařízení ústavní výchovy nad dítětem.
V současné době dosahuje počet dětí umístěných v ústavní péči téměř 50% z
ekonomických či bytových důvodů.V ideálním případě by od roku 2014 dítě mladší 3
let a od roku 2016 pak dítě mladší 12 let nesmělo být svěřeno do institucionální
péče. Legislativně by mělo být též zamezeno nařízení ústavní péče nad dítětem ze
sociálně ekonomických důvodů.
Důraz se klade na vytvoření funkční sítě sociálních služeb v sociálně
vyloučených lokalitách a zajistit jejich dlouhodobě udržitelné financování. Pro
obce s rozšířenou působností je podle Strategie klíčové zavést povinnost
zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb.
Autoři Strategie chtějí zavézt pozici zdravotně-sociálního pomocníka v rámci
terénních programů, kteří zajišťují zdravotní prevenci v sociálně vyloučených
lokalitách a kteří jsou schopni v případě potřeby zprostředkovat také odborné
lékařské ošetření, což je podle Strategie významné zejména u dětské populace.
Zaměstnanost a dávkové systémy
Integrace na trh práce je podle Strategie klíčovým předpokladem sociálního
začleňování obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Nezaměstnanost ve většině
sociálně vyloučených lokalitách dosahuje 90 až 100 %. V regionech s vysokou
nezaměstnaností přesahující 15-20% obyvatelstva převyšuje poptávka po volných
pracovních
místech nabídku několikanásobně. Za této situace jsou lidé z vyloučených lokalit
v podstatě neuplatnitelní na trhu práce.
Podle Strategie nejsou dávkové systémy motivační, rozdíly mezi minimální
mzdou a výší sociálních transferů nezvýhodňují zaměstnané dostatečně.
V této oblasti je navrženo vytvoření systému prostupného zaměstnávání, který
umožní kombinaci nástrojů politiky zaměstnanosti, jejich logickou návaznost a
péči po vstupu uchazečů na pracovní místo. Prvním stupněm je veřejná služba. Ti,
kteří se ve veřejné službě osvědčí, budou zařazeni do druhého stupně – výkonu
veřejně prospěšných prací. Třetím stupněm je tranzitní sociální podnik s
dotovanou mzdou a čtvrtým volný trh práce, případně podnikatelská činnost.
Autoři strategie doporučují mimo jiné i podporovat pružné formy práce, jako
třeba zkrácené úvazky. "Zákoník práce umožňuje, aby vznikaly pracovněprávní
vztahy založené na počtu odpracovaných hodin a aby odměňování probíhalo např. i
s denní frekvencí," uvádí se ve Strategii. Cílem opatření je podpora
flexibilního zaměstnávání a odměňování takového typu, které bude minimálně
finančně a administrativně náročné pro zaměstnavatele a bude je motivovat k
legálnímu zaměstnávání sociálně vyloučených osob.
Využívat by se mělo také třeba zaměstnávání dlouhodobě
nezaměstnaných a lidí z ghett na veřejných zakázkách. I podle současné
legislativy je možné např. požadovat, aby určité procento z celkového počtu
pracovníků dodavatele, kteří se budou podílet na plnění zakázky, pocházelo z řad
dlouhodobě nezaměstnaných osob.
Regionální rozvoj
Tato část strategie navrhuje opatření, která směřují k podpoře sociálního
podnikání jako nástroje pro zvyšování zaměstnanosti ve strukturálně
podrozvinutých oblastech regionů, kde se nachází podstatná část sociálně
vyloučených lokalit. Strategie obsahuje i návrh
na zajištění dostupnosti úvěrů pro sociální firmy či přípravu fondu na podporu
malých projektů, které přispějí k sociálnímu začleňování.
KAM DÁL?
Vláda se chystá projednat Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Opatření, které navrhuje, budou pro stát zisková
Šimáček: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou by po prázdninách
měla projednat vláda, se nezaměřuje pouze na Romy
Vláda schválila Východiska Strategie boje se sociálním vyloučením
SPECIÁL:
Agentura pro sociální začleňování
