Do chudých osad na Slovensku se vypravil režisér dokumentárního filmu Romský
král Viliam Poltikovič. Sleduje v něm osud rozvětvené romské rodiny a vypráví o
problémech romské komunity. Česká televize uvede snímek, který vznikl ve
společnosti Film & Sociologie, 16. dubna.
"Film reflektuje ožehavá témata jako integrace, nebo rasismus. Je tam také
fenomén emigrace do Anglie i vlivu křesťanských církví. Je to jiný svět. Jde o
to, jak je (Romy) dokážeme tolerovat, pochopit a vycházet jim vstříc tak, aby
soužití bylo nekonfliktní a přijatelné," řekl Poltikovič ČTK.
Snímek, který zachycuje současnou romskou problematiku, volně navazuje na film
Stěhování osady, který Poltikovič natočil v roce 1992. Některé pasáže z něj
režisér využil také pro nový dokument, aby tak zvýraznil proměny romské
problematiky.
Děj filmu se odvíjí především ve slovenské osadě Žehra ve Spiši. Od doby, kdy
tam autor natáčel poprvé, se počet její obyvatel zdvojnásobil. Romové tam tvoří
většinu a mají své zastupitelstvo ve státních orgánech. Přestože se pro ně staví
nové obydlí, mnozí stále žijí v chatrčích z hlíny a plechu. I v nových domech,
kam je úřady stěhují, je nedostatek místa. V jedné malé místnosti žije až třicet
obyvatel. Děti běhají nahé po sněhu, mezi dospělými bují alkoholismus a násilí.
Autor sleduje osud rodiny Gejzy Horvátha a zároveň ukazuje jinou romskou
komunitu, která své štěstí našla v emigraci do Anglie. Zatímco šedesátiletý
Gejza a jeho současná manželka žijí s početnou rodinou ze sociálních dávek v
jakémsi bunkru, jeho nejstarší dcera a bývalá manželka našly důstojný život v
cizině. Tradičně kosmopolitní společnost je údajně přijala bez jakýchkoli výhrad
k jejich původu. V Anglii našli slovenští Romové práci, mají slušné obydlí a
jejich děti chodí do školy.
Snímek upozorňuje také na vliv křesťanských církví, které pomáhají řešit romské
problémy. Víra v Boha prý pomáhá mnoha z nich zdolat alkoholismus, promiskuitu,
lichvu, nebo násilí. Misionáři, mezi něž patří i romští pastoři, přesvědčují
Romy, že Bůh je všude a že se musí podřídit jeho vůli, "pokud nechtějí po smrti
do pekla". Celé rodiny prý tak začínají nový život na Slovensku i v Anglii.
Vztahy s Romy jsou podle Poltikoviče velmi spontánní a emotivní. "Přestože jsme
se mnoho let neviděli, přijali nás velmi přátelsky," uvedl ke svému časosběrnému
snímku. Účast na filmu však podle něj život Romů nijak neovlivnil. "Není určený
primárně pro Romy, ale spíše pro majoritní neromskou společnost. Cílem je ukázat
je zblízka, v situaci do které se lidé běžně nedostanou," uvedl.
