DOKUMENT: Projev Markuse Papeho na demonstraci proti rasistickým pogromům

Vážený dámy a pánové, zdravím Vás, antifašisté,

beru to jako čest, že jsem byl vyzván k Vám promluvit, protože tady vidím
hodně čestných lidí. Vážím si, že je tolik lidí, kteří se odváží veřejně
vystoupit proti rasistickým pogromům.

I když máme společný cíl, nemusíme mít všichni stejné politické názory. S
ohledem na rostoucí hrozbu neonacismu si přeji, abychom překonali propasti,
které třeba mezi námi ještě jsou, a šli do toho společně.

Byl jsem u toho, když členové Národního odporu letos dvakrát rozpoutali
pouliční boje s cílem napadnout lidi kvůli jejich původu v litvínovském Janově.
Proto bych Vám chtěl říci pár slov k 17. listopadu 2008.

1.

Jeden ze snů neonacistů je beztrestnost. Schovat se v davu, útočit na
bezbranné lidi a nebýt za potrestán. Přesně tak to bylo za nacismu. Postavili
koncentrák na odlehlém místě, zavřeli tam celé rodiny, pak je postupně
vyvraždili a byli za to trestání. To byla práce nacistů.

Vím, že hodně Vás bylo mláceno neonacisty, vím, že hodně Vás bylo potrestáno
za to, že se zastali bezbranných lidí, vím, že hodně těch, kteří Vás napadli
nebylo trestáno. Děkuji Vám, že bojujete dál.

Nebudu a ani bych nechtěl zde mluvit za Romy. Vím, že je pořadatelé vyzvali,
aby se zúčastnili této akce. Také vím, že jich hodně chtělo přijet, ale je před
Vánocemi. Jejich staletá tradice i jejich chudoba je naučila si před největším
svátkem Romů ušetřit každou korunu, aby jejich děti mohly mít bohatého Ježíška.

Mluvím tady o Romech, protože jsem léta pracoval jako pozorovatel Evropského
střediska pro práva Romů, sbíral důkazy o násilných útocích neonacistů i o
rasistické diskriminaci, zprostředkoval právní pomoc a komentoval práci policie
a soudů v mediích.

Mluvím tady o neonacistech, protože právě oni stáli nejčastěji za
rasistickými brutálními útoky na Romy. Často byli stiháni jenom vykonavatele
útoků a nikoliv ideologičtí strůjce těchto útoků, pokud byl vůbec někdo stihán.

Mluvím tady o Romech, protože jsou kvůli své zoufalé sociální situaci a
následkem diskriminace ve vzdělání, zaměstnání a bydlení nezranitelnější a
nejbezbrannější skupinou obyvatelstva nejen v českých zemích, ale vůbec v
Evropě.

2.

Dnes k Vám mluvím i jako člen Výboru pro odškodnění romského holocaustu,
který zastupuje romské oběti holocaustu a jejich pozůstalé. Už deset let se
snaží legálními, nenásilnými a zákonnými prostředky dosáhnout přemístění vepřína
v Letech u Písku z místa bývalého koncentráku pro rodiny, které zde byly vězněné
včetně nemluvňat, na vhodnější místo. Zatím marně.

Velice si vážím, že dnes tady vystupuje pan ing. František Fendrych, předseda
Židovské liberální unie, i Viktor David Schwarz, který se jako voják zúčastnil
osvobozování osvětimského koncentračního tábora. Stejnou měrou mě mrzí, že
Federace židovských obcí jeho vystoupení předem odsoudil.

Jsem rád, že Vám mohu říci, že místopředseda Mezinárodního osvětimského
výboru pán Felix Kolmer, bývalý vězeň největšího vyhlazovacího táboru v dějinách
Osvětim Vám vyjadřuje svoji solidaritu. Bohužel sám nemůže vystoupit, jelikož
mám jiné povinnosti.

Vím, že mnoho bývalých vězňů koncentračních táborů by se velmi rádi
zúčastnili Vaší akce a neměli by žádný problém, že mnozí z Vás mají jiné
politické názory. To, co prožili, je vede k tomu, Vás podporovat a Vám
poděkovat.

Když to říkám, nemám v úmyslu podporovat násilné prostředky boje proti
nacismu. Chtěl bych jen upozornit na zbabělství neonacistů vystupovat veřejně
šedesát let po válce, když poslední přeživší lágrů jsou nemocní a bezbranní.

Kdyby se nacisté krátce po válce odvážili podobným způsobem demonstrovat pro
Hitlera, tehdy ještě mladí přeživší holocaust, by šli proti nim bez ohledu na
vlastní ztráty jménem svých zavražděných příbuzných. Dnes jsou už po smrti anebo
už na to nemají potřebnou sílu.

3.

Když jsou někde na světě Romové anebo další příslušníci menšin terčem
násilných a ideologicky motivovaných útoků, obvykle mezinárodní organizace
reagují velice opožděně, pokud vůbec. V případě pokusu o pogrom na Romy v
Litvínově ze dne 17. listopadu letošního roku, se stala nevídaná věc.

Dřív než stačil prohlášením reagovat předseda vlády ČR Mirek Topolánek, dva
experti Organizace spojených národů se sídlem v New Yorku vyjádřili své hluboké
znepokojení nad událostmi v Litvínově. Vyzvali Evropany k učinění rozsáhlých a
hlavně účinných opatření s cílem omezit další vlnu otevřeného nepřátelství proti
Romům.

Pan Githu Muigai, zvláštní zpravodaj OSN pro současné jevy rasismu, rasové
diskriminace a xenofobie řekl, že litvínovské nepokoje odkryly závažný a hluboce
zakořeněný rasismus a diskriminaci vůči Romům v srdci Evropy.

To znamená, že i v New Yorku jsou lidé, kteří myslí podobně jako Vy. A nejsou
to žádn9 extremisté. Jsou to vysoce vzdělaní úředníci ve vysokých funkcích
světové organizace.

Město Litvínov, jehož občané kvůli brutalitě neonacistů utrpěli značné škody
na zdraví a na majetku, místo toho, aby odsoudilo neonacisty, kteří přivezli
válku do jeho ulic, vyhlásilo nulovou toleranci proti tzv. nepřizpůsobivým
občanům. Jiří Čunek, místopředseda vlády a kandidát na cenu pro „největšího
stěhováka České republiky“, jel krátce po 17. listopadu do Janova a řekl:
„Extremisté poukazovali na závažné problémy naprosto nepřijatelným způsobem.“

Paní Gay McDougall, nezávislá odbornice OSN na problémy menšin, na to
reagovala předem slovy: “Extremisté by mohli mít pocit, že jsou oprávnění
provádět takové útoky, když poselství vlády, které vysílá svým jednáním v jiných
oblastech vyznívá tak, že i Romové jsou problémem”.

Problém nejsou Romové. Problém je neschopnost lidí žít spolu.

Paní z OSN tři dny po útoku v Janově lituje, že důležité poselství o významu
antirasismu ke společnosti prostě neproniká.

Kvůli tomu jsme teď a tady my. Aby poselství proniklo. Ke každému člověku v
této zemi. Nebudeme tolerovat, aby neonacisté nás rozdělili. Jsme všichni lidí a
je jedno jestli jsem Rom, Čech, Žid nebo čistě jen člověk.

Každý může mít svůj názor na politiku a na prostředky politického boje.
Spojuje nás touha žít spolu. A tu si nenechejme vzít.

KAM DÁL?


Nejméně 600 lidí protestovala v Praze proti neonacismu