Do říjnové bitvy o sněmovnu se přihlásilo 23 volebních stran, xenofobní Národní strana nekandiduje

Kandidátní listiny pro říjnové předčasné volby do sněmovny přihlásilo podle
zjištění ČTK celkem 23 politických uskupení. Při posledních volbách v roce 2006
jich bylo o tři více; při předchozích předčasných volbách v roce 1998 si lidé
mohli vybrat z nabídky jen 18 uskupení. Lhůta pro nominace dnes v 16:00
skončila. Podle informací serveru Romea.cz extremisté z Národní strany ve
volbách vůbec nekandidují.

Potvrdily se tak informace Ministerstva vnitra, že Národní strana je pouze
virtuální subjekt, který i přes své xenofobní a rasistické akce nemůže ohrozit
demokracii v ČR. „Jde o marginální uskupení, které má asi 50 členů,“ řekl mluvčí
ministerstva vnitra v souvislosti s otázkou možnosti rozpuštění tohoto
nacionalistického subjektu.

Ve všech 14 krajích letos postavilo kandidáty jen 14 stran. Na rozdíl od
minulých voleb letos nekandiduje podle dostupných informací žádná koalice, která
by pro vstup do sněmovny potřebovala více hlasů než jednotlivá strana. Mnohé
strany a hnutí daly přednost společné kandidátce pod hlavičkou některé, většinou
nejúspěšnější z nich.

Místa ve sněmovně obhajují ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, která kandiduje spolu s
Evropskou demokratickou stranou bývalé europoslankyně Jany Hybáškové, a Strana
zelených. Tu by ovšem podle průzkumů volebních preferencí mohla vytlačit nová
strana TOP 09, kterou založili bývalí ministři Karel Schwarzenberg a Miroslav
Kalousek.

Výsledek v červnových evropských volbách dává šance také straně Suverenita
další bývalé europoslankyně Jany Bobošíkové, která se spojila hlavně se Stranou
zdravého rozumu, nebo straně Věci veřejné, která se dohodla na volební
spolupráci se stranami SNK ED a Alternativa.

Neonacistům z Dělnické strany umožnil finanční příspěvek za volby do
Evropského parlamentu kandidaturu ve všech krajích.

KAM DÁL?