Do médií unikla zpráva o extremismu za rok 2010. Vláda chystá čtyřletou protiextremistickou kampaň

Podle Výroční zprávy o extremismu za rok 2010, která unikla do médií a má být
vládou schválena až příští týden, je extremismus v Česku v útlumu. Do defenzivy
dostaly protiromské radikály dva milníky: rozpuštění Dělnické strany a ostrý
verdikt nad žháři z Vítkova. Informují o tom Lidové noviny.

„Extremistickou scénu postihly tvrdé a úspěšné policejní zákroky. Do značné
míry lze hovořit o paralyzování aktivit této scény,“ chlubí se podle Lidových
novin autoři zprávy. „O krizi pravicově extremistické scény vypovídalo zejména
výrazné snížení počtu veřejných akcí,“ stojí ve zprávě.

Kromě vnějších zásahů oslabuje extremisty podle vládních analytiků názorový
rozkol. Proti sobě stojí starší generace s konzervativními postoji a mladí
stoupenci, kteří například prosazují tolerantní přístup k homosexuálům.
„Otevření se prvkům jako graffiti, piercing nebo hip hop považují mladší
aktivisté za nezbytné k přilákání sympatizantů z řad mládeže a celkovému oživení
hnutí,“ píší analytici.

Závěry zprávy jsou již v tuto chvíli naprosto neaktuální. „Zpráva vznikala v
době, kdy extremistická scéna utrpěla rány, teď už ale zase stoupenci zvedají
hlavu,“ říká podle LN odborník na extremismus Miroslav Mareš. „Akce z posledních
měsíců, kdy několik stovek extremistů pochodovalo Brnem nebo Novým Bydžovem,
ukazují, že extremistická scéna je aktivní,“ varuje zmocněnkyně pro lidská práva
Monika Šimůnková.

Podle zprávy stát v nejbližší době spustí kampaň, která má být na jedné
straně zaměřena proti extremismu na druhé straně má zlepšit vztahy mezi
majoritou a Romy. Autoři zprávy tak reagují na poslední průzkumy, které ukazují,
že protiromské nálady jsou v ČR hluboce zakořeněné. Například podle průzkumu,
který si objednalo Ministerstvo vnitra ČR u agentury STEM více než tři čtvrtiny
lidí tvrdí, že mají s Romy špatnou zkušenost.

Podle ředitele STEM Jana Hartla jsou rezervy jak na straně státu, tak v
chování romské menšiny. "Neřekl bych, že negativní postoj k Romům ještě eskaluje.
Většinová společnost si jen zkrátka myslí, že pro Romy už toho bylo uděláno
dost," uvedl v rozhovoru pro LN Hartl. Podle něj musí dát politici jasně najevo,
že se tím chtějí zabývat. "Jde o palčivé téma, která je opuštěné. Přitom je to
zásadní věc – my dokonce razíme v souvislosti s Čechy termín anticikánismus,
protože výzkumy ukazují, že netolerance a nesnášenlivost se zdaleka nejvíce
vyjevují právě na vztahu k romské menšině," dodal podle LN Hartl.

Kampaň, kterou by měl realizovat Úřad vlády, konkrétně zmocněnkyně pro lidská
práva, je ve fázi přípravy. Měal by být financován z norských zdrojů, částečně
ze státního rozpočtu. "Je to ve finální fázi dojednávání, ale zatím to není
jisté," řekla iDNES.cz Šimůnková.

Kampaň by měla mít dvě linie – celostátní a regionální. Na celostátní úrovni
se počítá s využitím televizních spotů, billboardů či informačních brožur. Druhá
linie kampaně bude cílit na regiony, které jsou extremismem nejvíce zamořené,
například Severomoravský nebo Ústecký kraj.

Odborníci na extremismus zatím konkrétní plány vlády nehodnotí, protože
nevědí jakým způsobem bude kampaň prováděna. „Nevím, jaké jsou plány. bude
záležet na tom, jak bude kampaň koncipovaná, neměla by zobrazovat jen to, že
holé hlavy jsou špatné, takové kampaně nefungují,“ míní Klára Kalibová,
ředitelka občanského sdružení In IUSTITIA.

Je také otázkou jakým způsobem může protiextremistická kampaň zlepšit vztahy
majority s Romy. Policejní prezident Petr Lessy si myslí, že prevence je nutná.
"Ve spojitosti s policejní represí by to mohlo zafungovat. Už loni jsme dosáhli
solidních úspěchů na poli boje proti extremismu, je pro nás důležité tento trend
letos udržet. I z toho důvodu vládní strategii vítáme. Myslím, že rozhodně má
svůj smysl," uvedl podle LN Lessy.

Podle experta na extremismus Miroslava Mareše je důležité, jak přesně bude
kampaň vypadat. "Protože ve svém výsledku pomoci může. Pokud však nebude
naplánovaná a zacílená správně, může být kontraproduktivní a vztahy ještě více
poškodit. Obecně je ale nejdůležitější, aby politici a společnost vytvářeli
společně podhoubí pro to, aby vůbec nedocházelo k aktivizaci stoupenců krajní
pravice. A to se u nás dlouhodobě nedaří," dodal Mareš.

Výkonný ředitel sdružení ROMEA Zdeněk Ryšavý uvedl, že zprávu o extremismu za
rok 2010 nemá sdružení k dispozici, přestože je členem skupiny Task Force C na
ministerstvu vnitra. "Nevím, proč zprávu dostanou dříve některá média a pouze
vybrané neziskové organizace. ROMEA, která provozuje zpravodajský server Romea.cz,
kde zveřejňujeme i kritické články vůči ministerstvu a policii je zřejmě na
černé listině a na zprávu nemá nárok," uvedl Ryšavý pro server Romea.cz s tím,
že se tudíž nemůže vyjádřit k připravované kampani. Podle něj ale obecně samotná
kampaň nepomůže ničemu a nemá smysl. "Je třeba ji připravovat v širším kontextu.
Počínání vlády a jednotlivých ministerstev je často zmatečné a nemá koncepci.
Musí to být součástí rozsáhlejší práce a hlavně investic. Sami Romové se z
aktuální situace nedostanou. Lidé sice budou říkat, že už do toho nechtějí dávat
další peníze, ale jiná cesta není. Řada studií nakonec potvrzuje, že se
investice státu vrátí," odpověděl na otázku LN, zda kampaň pomůže zlepšit vztahy
Čechů s Romy a dalšími menšinami Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel sdružení ROMEA.

KAM DÁL?