Diskuze pod články jsou fenoménem českých zemí. Některé zahraniční servery je
sice nabízí také, jen zřídka se v nich však objevují stovky či tisíce příspěvků,
kde navíc valná většina postrádá argumentační hodnotu či alespoň nějaký smysl.
Přestože to stojí dlouhé hodiny času, prakticky pod každým odborným i obecným
článkem, které čtu na nějakém z českých zpravodajských webů, si rád prolistuji
diskuzi. Jsem jednoduše zvědavý na názory ostatních čtenářů, jiné pohledy, jinam
odkázané detaily, nové souvislosti. Ve skutečnosti přesně nevím, proč to dělám.
Zmíněnou hodnotu má totiž pouze menšina těchto příspěvků do diskuze. Celkově
jich však je obrovské množství.
Dovolím si odhadnout, že Česko patří mezi diskuzní velmoci, velké
zpravodajské portály dosahují mnoha tisíců příspěvků.
Odhlédněme teď od oblíbeného nešvaru, kdy si mnozí přispěvatelé pletou diskuze
pod články na velkých zpravodajských portálech s online chatem, a zaměřme se
pouze na ty příspěvky, které snad alespoň podle jejich autorů mají být míněny
vážně. Také vám připadá, že množství diskutérů a jejich výplodů nějak
nekoresponduje se skutečnou ochotou obyvatel naší malé zemičky se kdekoli
vyjádřit, něco kritizovat, pochválit, bít se za svá práva?
Také vám připadá, že snad ještě více nekoresponduje se schopností lidí, které
čtyřicet let socializmu odnaučilo samostatně přemýšlet a kteří dnes učí své děti
ve stylu „Pepíčku, raději mlč a šoupej nohama, zbytečně na sebe neupozorňuj,
nebo…“, vyjádřit svůj názor? Česko je zkrátka zemí, kde se hospodské diskuze od
politiky až po nesmrtelnost chrousta přenesly z hospod na internet.
Přenesly a desetinásobně zhoršily, odpadl totiž přirozený stud i strach ze
sdělování svého kontroverzního či urážlivého názoru z očí do očí, strach z
riskování případného násilného střetu.
Vox populi, vox dei?
Jediným tématem, kde jsem při svých toulkách českým webem zaznamenal
automatické zamykání diskuzí, a současně jediným tématem, které vyvrací veškeré
sociologické výzkumy o názorových podílech lidí v internetových diskuzích, je
romská menšina. Pokud někde neplatí výrok vox populi, vox dei, jsou to bez
pochyby diskuze pod články o Romech a jejich činech. Nesnášenlivost (zatím)
většinové populace zde totiž zní unisono, bez výjimek, svorně. Dokonce hlasitěji
než v diskuzích pod články o Windows nesnášenlivost fanatických linuxáků.
Člověku se nechce věřit, že by se ti, kteří nesouhlasí s projevy nepřátelství,
nijak nevyjadřovali. Že by česká společnost našla v rasistickém postoji snad
jedinou společnou notu? Diskuze na téma romské menšiny jsou zajímavým
sociologickým jevem, stačí se ohlédnout na nedávný případ odcizených
terezínských destiček. Škoda, že je cenzoři rychle zamykají, případně častěji
vůbec nepovolují.
