Dekáda není o penězích, říká Czeslaw Walek ředitel Sekce pro lidská práva

Přinášíme rozhovor s Czeslawem Walkem, nynějším ředitelem Odboru pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Průběhem Dekády romské inkluze se již dva roky vůbec nezabývá, ale i tak zůstává pravděpodobně nejinformovanější a nejstřízlivější osobou, s níž můžete o této mezinárodní iniciativě hovořit podrobněji a bez zbytečných příkras. Byl to právě on, kdo vypracoval v roce 2004 (tedy před oficiálním spuštěním desetiletí začleňování) ve funkci ředitele kanceláře Rady vlády pro romské záležitosti prvotní návrhy českého Akčního plánu Dekády.

STÁHNĚTE SI PŘÍLOHU Romano voďi o Dekádě



Dekáda romské inkluze 2005 – 2015

Jak jste pohlížel a pohlížíte nyní na aktivitu Dekády romské inkluze? Je ve své polovině, měla vůbec šanci na úspěch a posun v oněch čtyřech stanovených prioritách, myslím fakticky, nikoliv pouze deklarativní, v rámci teoretických Národních akčních plánů?

V několika oblastech je Dekáda dobrou iniciativou, která Romům pomohla. Pokud se nepletu, tak je to poprvé, co téma romské integrace spojilo několik vlád, mezinárodních organizací i samotné Romy, umožňuje jim koordinovat společné postupy, což například přineslo ovoce v podobě EU platformy.

Dekáda od začátku zapojila Romy do jednání o její podobě. Dále jsem přesvědčený, že Dekáda má daleko větší význam v zemích, jako jsou například Makedonie, Bosna a Herzegovina nebo Albánie, a to proto, že na Dekádu je navázána konkrétní i fi nanční pomoc například Světové banky, EU, ale i jiných donorů. V zemích, jako je ta naše, na realizaci Národních akčních plánů fi nanční pomoc navázaná není, je to placeno ze státního, případně evropských rozpočtů, což je správně, ale to taky ukazuje na tu zásadní slabinu Dekády v ČR: aktivity, které se vytvářejí v rámci Dekády by se vytvářely a realizovaly i bez ní. Ono, pokud si vzpomeneme na úplný začátek Dekády, všichni zástupci vlád v budapešťském parlamentu deklarovali připravenost zapojení se do Dekády právě díky vidině získání fi nančních prostředků ze Světové banky, UNDP a OSI na „romské“ programy, teprve v průběhu přípravné fáze se ukázalo, jak tato představa byla mylná. Bylo nutné hledat nový, hlubší smysl spolupráce. Ambice vytvořit desetileté plány, s konkrétními úkoly a konkrétní odpovědnosti ve čtyřech oblastech, bez specifi ckého rozpočtu, tak aby se za deset let mohlo mluvit o zásadním pokroku či změně, byla přehnaná.

Dnes je Dekáda v polovině a já říkám, je čas začít vyhodnocovat, co nám Dekáda přinesla, je čas se začít dívat na to, kam tuto iniciativu posuneme dál po roce 2015. Bylo by chybou o tom začít přemýšlet a mluvit v roce 2015. Jedině dobře promyšlené o dobře projednané kroky mohou připravit pro tuto inciativu smysluplné pokračování.

STÁHNĚTE SI PŘÍLOHU Romano voďi o Dekádě



Dekáda romské inkluze 2005 – 2015

Na čem to záviselo? Bylo vůbec možné motivovat zapojené státy k větší snaze? Jak?

V přípravné fázi jsme, více či méně, všichni vystřízlivěli a pochopili, že Dekáda není o nových penězích do této oblasti, ale o novém biči, který na sebe samy vlády (s pomocí mezinárodních a neziskových organizací) na sebe pletou. Zároveň jsme si ale všichni uvědomovali, že Dekáda bude pro nás znamenat otevřený prostor pro diskusi, výměnu informací a dobré i špatné praxe, pro společnou akci. To byl asi zlomový okamžik, kdy zástupci
vlád začali Národní akční plány připravovat. V našem případě se to ještě mísilo s pocitem, že politika vlády v této oblasti již existuje, a je tedy redundantní vytvářet
alternativní plán. Nakonec to dopadlo tak, že jsme existující koncepci romské integrace,
společně s podkladovými analýzami, které jsme připravovali pro nové programovací období EFS překlopili do tabulky NAP. Tehdy nám vláda ani ten NAP neschválila, jen to
vzala na vědomí, což samotný dokument oslabilo. Jednoznačným motivujícím faktorem by bylo, kdyby mezinárodní instituce řekly: podívejte se, je tady problém, my ten
problém chceme s vámi řešit, a proto vytváříme specifi cký fond na naplňování akčních
plánů. Ze strany vlády musí být minimální 50% spoluúčast, zapojení Romů a vlády budou souhlasit s externím měřením úspěšnosti na základě indikátorů.

Pozitiva dekády a slabiny? (Například výzkumy na národní úrovni atd.)?

Už jsem zmínil, že za jednoznačná pozitiva považuji, že se 12 vlád pravidelně
schází a rozvíjí téma romské integrace společně s Romy. Jsou schopny koordinovat své
postupy při tlaku na dosažení cílů Dekády, a to není zdaleka málo. Důležitým aspektem Dekády je jednoznačně solidarita mezi zeměmi, které řeší v podstatě stejné
problémy. Mohou si tedy vzájemně poradit a pomoci. Slabinou je neexistující evaluační
mechanismus, neexistující fi nanční mechanismus. Otázkou pak zůstává, zda si současní
představitelé Dekády pozitiva a negativa uvědomují a budou umět na tom stavět budoucnost této iniciativy.

Dekáda je přesně uprostřed, vnímáte stagnaci této iniciativy? Které země podle vás (byly-li vůbec nějaké) iniciativu Dekády skutečně vzaly vážně a něco v jejím rámci udělaly?

Jednotlivé země sice prošly jakýmsi monitorovacím „pokusem“ ze strany
národních nevládních organizací, ale jednak byl nereprezentativní, a navíc existuje
otázka, nakolik lze vůbec hodnotit aktivity Dekády, když se často překrývají s národními
strategiemi na zlepšení životních podmínek Romů v jednotlivých zemích?

STÁHNĚTE SI PŘÍLOHU Romano voďi o Dekádě



Dekáda romské inkluze 2005 – 2015

Jak je na tom ČR? Měla nejlepší akční plán, co se ale opravdu dělo díky Dekádě? Nejde spíše o vypichování aktivit, které bychom udělali i bez Dekády? Mám na mylsi Agenturu, školství, atd.?

Nemyslím si, že by některá země Dekádu úplně podceňovala, a některá zase tuto iniciativu brala vážně. Věřím, že každá vláda k tomu přistupovala stejně. Výchozí pozice jednotlivých zemí byly ale rozdílné. Maďarsko, Slovensko a Česká republika byly již v EU a otevíral se nám zcela nový fi nanční prostor, který by se otevřel i bez Dekády. Již v předvstupních jednáních EU kladla důraz na dodržování kodaňských kritérií. Jejich součástí byla i romská integrace. Česká republika má kvalitní koncepci romské integrace od roku 2000, co se týče informační báze, jsem přesvědčený, že jsme v této chvíli na tom nejlépe ze všech okolních zemí, a není to zásluha Dekády, ale zásluha lidí, kteří sedí na Úřadu vlády a na rezortech školství, práce a sociálních věcí nebo místního rozvoje a realizují analýzy nebo monitoring. To naplňuje národní koncepci. Koncept agentury vznikl dávno před Dekádou a byl by implementován i bez ní. Analýza, která se částečně realizovala díky našemu členství v Dekádě, byla analýza RVZRK a Světové banky o nezaměstnanosti Romů, která je velmi kvalitní, a já doufám, že bude jedním ze zdrojů při vytváření reforem politiky zaměstnanosti. Na druhou stranu byla v přístupových zemích například Makedonie, kde díky Dekádě vznikl první národní plán romské inkluze, stát začal realizaci opatření financovat a přišla i pomoc zahraničních donorů.

Já osobně si pamatuji tvorbu národního akčního plánu v Bosně a Herzegovině – 90 % opatření mělo být financováno z externích zdrojů.

Co se týče evaluace, toto je opravdu jedno z nejslabších míst této
iniciativy. Na začátku jsme se nebyli schopni dohodnout se na minimálních indikátorech měření pokroku. Chápu, že je to komplikované, ale bez toho se těžko změří, kam se situace Romů v jednotlivých státech za deset let posunula. Každý stát takové indikátory sice uvádí ve svých NAPech, ale toto nám nedává možnost srovnání. Právě proto, že neexistují společné indikátory a evaluační mechanismus, měření realizace jednotlivých NAPů se míchá s měřením národních strategií. Pamatuji se, že několik let jsme byli jediným státem, který vládě předkládal zprávu o naplňování NAPu. Ač se to zdá jako byrokratický krok, toto byla jediná možnost, jak vládě, neziskovým organizacím, ale i jiným zapojeným zemím ukázat, co se u nás v této oblasti děje a jak pokračujeme. Nakonec jsme spojili zprávu o stavu romských komunit se zprávou o naplňování Dekády právě kvůli tomu, že jsme si uvědomili, že je to totéž.

ČR nedokáže na rozdíl od balkánských států tak čerpat ani třeba z Romského vzdělávacího fondu a není to jen tím, že na Balkáně mají větší potřeby… z ČR nechodí žádosti o projekty.

Romský vzdělávací fond sice vznikl v rámci Dekády, ale podle mého názoru je to jednotka, na Dekádě nezávislá. Fond má často svázané ruce podmínkami svých dárců a musí podporovat to, co dárci považují za prospěšné. I fakt, že projekty balkánských zemí jsou podporovány více, je dán tím, že řada dárců omezila své dary geografi cky na země Balkánu. Já sám znám několik českých projektů, které byly do Fondu podávány, krásně naplňovaly náš akční plán v oblasti vzdělávání a nebyly Fondem podpořeny. Zažil jsem ale i akce, které Fond podpořil, a kde jsem nenašel zhola nic, co by naplnilo náš akční plán v oblasti vzdělávání. Druhá věc je spolupráce Fondu a MŠMT. Tady si myslím, že MŠMT by mohlo s Fondem spolupráci zintenzivnit, například si umím představit, že by Fond spolufi nancoval kampaň na inkluzivní vzdělávání, kterou úsek bývalé
náměstkyně Laurenčíkové připravoval.

STÁHNĚTE SI PŘÍLOHU Romano voďi o Dekádě



Dekáda romské inkluze 2005 – 2015

Teď máme předsednictví v Dekádě, budou ty aktivity opět spíše na úrovni konferencí, nebo se může podařit něco systémového? Vydrží ta iniciativa vůbec dalších pět let, nebo se rozpadne? Jaká je vaše prognóza? V jednotlivých zemích nejsou ani placeni lide specificky pro tuto práci…

Dekáda je postavená na konferencích, seminářích a pro předsednické země
existuje velmi omezený prostor pro jiné aktivity. Když k tomu ještě připočítáme současnou ekonomickou situaci a škrty, které ve státním rozpočtu neminou ani naši oblast,
nelze od našeho předsednictví víc očekávat. Nicméně i takové aktivity mohou
nastartovat změnu systémového charakteru. Například zmocněnec Kocáb dohodl s nizozemským velvyslancem setkání nizozemských a českých měst k tématu multikultury v praxi.
Slibujeme si od toho, že zástupci měst mezi sebou najdou rychleji společný jazyk, navážou spolupráci v této oblasti, která může mít i systémové výsledky.

Já vidím tři oblasti, kam bychom se mohli za našeho předsednictví posunout:

První je konference o prevenci extrémismu, o které mluvíme již delší dobu s
Andrzejem Mirgou. Potírání násilí a extremismu je pro Michaela Kocába, současného
zmocněnce, jednou z nejdůležitějších oblastí naší činnosti, z jeho popudu minulá vláda činila tak výrazné kroky v této oblasti. Je to oblast, která reálně zasahuje
řadu dalších zemí nejen Dekády, všichni vidíme, že politický diskurs se značně přiostřil, a
nevíme, co s tím dělat.

Nemluvím teď jenom o jednotlivých zemích, ale třeba i o Radě Evropy nebo
Evropské unii. Na konferenci chceme pozvat významné experty a praktiky z celého světa.
Chceme to zaměřit prakticky, aby výstupem nebyl sborník textů o tom, jak je extremismus špatný, ale kuchařka praktik, které jsou funkční, efektivní a mají výsledky.

Za druhé – začít se seriózně bavit o měřitelných indikátorech, které by se v
budoucnu mohly uplatnit. Ono to může znít jako úplný výstřel do tmy, ale dohoda na podobě a uplatnění měřitelných indikátorů mezi vládami obvykle je to, na čem se láme
chleba a co trvá nejdéle. Pokud by měla Dekáda v nějaké podobě pokračovat, musí
pokračovat s jasně stanoveným evaluačním mechanismem. Nastolit diskusi o evaluačním
mechanismu pět let před jeho uplatněním dává reálnou možnost jeho faktického využití.

Třetí, závažnější oblast, ve které bychom se v rámci předsednictví měli
aktivizovat, je vykopnout diskusi o budoucnosti Dekády. Já nemám absolutně žádné pochyby o tom, že Dekáda do roku 2015 vydrží, dokonce se začínám obávat, že nabobtná a stane se z ní standardní mezinárodní mechanismus. Můj osobní názor je, že by bylo zásadní chybou, kdyby se rozhodlo o prodloužení Dekády do roku 2025 tak, jak je, bez
změny a úpravy (a umím si představit, že takový návrh v budoucnu zazní, je totiž
nejjednodušší). Já osobně vidím velkou naději v nově a pomalu vznikající EU Romské platformě, kterou odstartoval Michael Kocáb v průběhu našeho předsednictví EU. Umím si
představit, že se Dekáda překlopí do tohoto mechanismu. Bude to spojení toho pozitivního z Dekády (konzultační mechanismus, jedno společné téma, akční plány) a toho pozitivního z EU (evaluační a finanční mechanismy). Země, které nejsou členy EU,
lze přizvat na podmínkách přístupových zemí.

STÁHNĚTE SI PŘÍLOHU Romano voďi o Dekádě



Dekáda romské inkluze 2005 – 2015

KAM DÁL?


Dekáda romské inkluze… co vlastně představuje?


Dekáda je právě ve své polovině


Světová banka představí výsledky ekonomické studie na začleňování Romů v Evropě


SPECIÁL: Dekáda romské inkluze 2005 – 2015