David Beňák: Romové by se měli angažovat
Na kandidátkách všech politických stran jsou do letošních poslaneckých voleb
zapsáni dva Romové a jedna Romka. Před volbami do Poslanecké sněmovny se zdá, že
sice pozvolna, ale přece jen začíná nabírat dech nastupující generace romských
intelektuálů a dalších činorodých lidí. Romové by se měli angažovat Říká David
Beňák, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Prahy 14, který kandiduje
ve volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD. A sám jde příkladem – i
když na nevolitelném místě kandidátky, přesto neskládá ruce do klína.
* Co vás přimělo angažovat se v politice?
Členem ČSSD jsem asi jedenáct let. Mou motivací pro vstup do politické strany
a angažování se je mé přesvědčení, že lidem je potřeba pomáhat. Považuji
politiku ze jeden z nástrojů, jak člověk může určitým způsobem pomáhat lidem,
neboť prostřednictvím politiky je možné měnit podmínky a ovlivňovat tak i do
určité míry prostředí.
* Proč kandidujete právě za ČSSD?
Jsem dlouholetým členem ČSSD a volební program této politické strany je mi
velice blízký.
* Dnes jsou často probíraná témata lidská práva a společenské menšiny.
Zabýváte se jako politik těmito tématy?
Snažím se. Důkazem je to, že jsem byl místopředsedou a nyní předsedou Odborné
komise ČSSD pro romské záležitosti, jejímž garantem je předseda strany Jiří
Paroubek. Tato komise se primárně zabývá procesem integrace Romů v celé jeho
šíři. V minulosti jsem pracoval v Odboru pro lidská práva na Úřadu vlády ČR a
také jsem se podílel na řadě projektů zaměřených na oblast lidských práv a
integraci Romů.
* Co si myslíte o názoru, že u nás dochází k politickému zneužívání
antidiskriminační a lidskoprávní problematiky, jak tvrdí někteří konzervativci?
Zamysleme se nad tím, zda je na místě hovořit za všech okolností o zneužívání
tohoto tématu. Antidiskrimaniční a lidskoprávní problematika je oblast, která si
zasluhuje pozornost odborníků i politiků. Je to nepochybně věc veřejná. V naší
zemi nemáme dosud lidskoprávní oblast vyřešenu. Rasisticky motivované útoky,
diskriminace různého typu a intenzity, stereotypy jsou stále téměř běžnou
součástí každodenního života. Prevence a účinná opatření – legislativa, činnost
orgánů činných v trestním řízení a podobně – nejsou proti takovým projevům
dostatečně efektivní a účinné, respektive očekávaný výsledek se stále
nedostavuje. Osobně se domnívám, že je velmi nebezpečné uchopení tématu Romů,
takzvaných sociálně nepřizpůsobivých či obecně oblasti lidských práv formou
negativní kampaně, jako se to stalo u pana Čunka, paní Řápkové, paní Janáčkové a
dalších. To je velmi nebezpečné.
* Má podle vás opodstatnění existence ministerstva pro lidská práva? Pokud
ano, proč?
Ministerstvo pro lidská práva by určitě existovat mělo. Důvodů pro jeho
existenci je mnoho. Ty základní jsem uvedl v odpovědi na předešlou otázku. Stále
se neumíme vyrovnat dostatečně účinně s projevy porušujícími základní lidská
práva. Nyní je tato oblast řešena pouze ministrem pro tuto oblast, což není
zcela dostatečné. Ovšem je nutné také říci, že funkční období Michaela Kocába
ukázalo, že ministerstvo by mohlo některé věci více ovlivnit. Dosud je tato
agenda roztříštěna mezi několik ministerstev. Koordinace všech kroků je velmi
náročná. Ostatně Rámcový program ČSSD pro záležitosti Romů a sociálně
vyloučených lokalit zveřejněný v roce 2009 s existencí ministerstva pro lidská
práva počítá.
* Co by se mělo změnit v legislativě, vládním rozhodování i v chování
politiků ve vztahu k Romům či k menšinám obecně?
Jsou například potřeba legislativní změny, které pomohou potlačit půjčování
peněz na velmi vysoký úrok či by se měl systematičtěji uchopit proces integrace
Romů jak na krajích, tak i na obcích. Mnohé změny jsou navrženy ve zmíněném
rámcovém programu ČSSD. Vládní rozhodování i chování politiků se určitě nezmění
nějakým zákonem či nařízením. Podle mého názoru ke změně dojde, až se budeme
aktivně podílet na práci vlády a dalších orgánů my, příslušníci národnostních
menšin.
* Mohl byste jako poslanec udělat pro Romy něco navíc oproti dnešku?
Nepochybně. Určitě to neznamená, že jako poslanec budu moci lidem přidělovat
byty či dávat práci. Jako poslanec se však mohu zajímat o řadu programů či
takové programy iniciovat a snažit se dohlížet na to, jak jsou realizovány. Jako
poslanec budu moci iniciovat změnu i přijímání nových zákonů, které jsou
potřeba, aby proces integrace pokračoval dále. Nejdříve je nutné udělat
systémové změny, a potom to dlouhodobě pocítí konkrétní volič. Kdokoliv uvěří
slibům zaručujícím okamžité získání práce a bydlení, bude velmi rychle zklamán.
* V čem by naopak mohli pomoci sami Romové jak politikům, tak – obecně
vzato – celé společnosti?
My si velmi neuvědomujeme, že ty největší změny můžeme udělat právě my,
nikoliv politici či zákony. Určitě bychom měli jít k volbám a volit. Angažovat
se v politice a v dalších oblastech. Ukázat, že se chceme podílet na
rozhodování, které se nás bezprostředně týká. My, Romové, nejsme přece skupina
nepřizpůsobivých individuí, se kterými si může dělat kdokoliv cokoliv.
KAM DÁL?L?
Pojďme volit! I já půjdu
Romáci opět za oponou? Tentokrát ne!
Když nepůjdu volit, nemůžu si potom stěžovat
Romové, pojďme k volbám!
Neplakejme po volbách nad rozlitým mlékem
Nejsme ovce – Romové pojďme volit
Proč jít k volbám? Musíme využít to, co nám demokracie nabízí
SPECIÁL: Volby
