Dánský kritik sociální nerovnosti vystavuje v Praze své snímky

Jacob Holdt, dánský bojovník za lidská práva a kritik sociální nerovnosti
napříč světem, vystavuje ode dneška v pražské Galerii Langhans své fotografie.
Přehlídka se jmenuje USA: 1970 – 1975 a zahrnuje snímky, které Holdt pořídil
během své tehdejší cesty. Toulal se, stopoval, urazil tisíce kilometrů, seznámil
se s mnoha lidmi, které fotil, a vytvořil tak jedinečný portrét americké
společnosti, především její nejnižší třídy.

Po návratu do Dánska vydal Holdt roku 1977 fotografie v knize American
Pictures. Ta nyní vychází po letech znovu, Galerie Langhans je s několika
zahraničními institucemi iniciátorem výstavy i nového vydání monografie.
Kurátory výstavy jsou Jérome Sother a Paul Cottin z francouzské asociace Gwin
Zegal. Věnujeme se fotografům, kteří nejsou tak známí, ale jejichž práce si
prezentaci zaslouží, řekl dnes novinářům Cottin. Holdt je podle něj právě
takovým člověkem, ač se sám za fotografa nepovažuje.

Dnes hlavně pořádá konference na téma rasismus, zejména na školách. Necítí se
být umělcem, zdůrazňuje obsah svých fotografií. Celý život se věnuje boji proti
sociální nespravedlnosti, s organizací Care cestuje do krizových oblastí světa.

Holdt dnes připomněl i velké pouto, které má s českými zeměmi. Po okupaci
Československa v srpnu 1968 držel týden spolu s dalšími lidmi hladovku před
velvyslanectvím Sovětského svazu v Kodani; na transparentu srovnával okupaci s
válkou, kterou tehdy ve Vietnamu vedly USA. Fotografii z protestu v době, kdy mu
bylo 21 let, dnes rozdal novinářům.
Koncem 60. let, kdy trvala okupace středoevropské země i válka na jihovýchodě
Asie, byl kvůli podobným protestům v Dánsku pronásledován a rozhodl se odjet do
USA. Poznal zblízka chudobu, rasismus, kriminalitu i prostředí společenské
smetánky – podle toho, s kým se na svých cestách seznámil.

Kniha se snímky z této cesty vyšla v Dánsku a Německu a stala se
bestsellerem. Holdta však kontaktovala sovětská tajná služba KGB, chtěla
publikaci použít proti americké vládě s tím, že poukáže právě na sociální
nedostatky a rasismus na druhé straně tehdejší železné opony. Autor se i přesto,
že by mu další edice knihy přinesly peníze, rozhodl ji dále nepublikovat. "Proti
vydavateli jsem použil i právní kroky, aby ve střední, ale ani západní Evropě
nevyšla. A nestal jsem se milionářem," říká charismatický obránce chudých a
utlačovaných.

Pokud nějaké peníze vydělal, věnoval je například Africkému národnímu
kongresu či charitativním organizacím působícím v Africe. Dnes v Dánsku
vystupuje například na obranu homosexuálů či muslimů. "Vedl jsem volební kampaň
třem muslimkám, dvě z nich se do parlamentu dostaly, je to poprvé a je to veliký
úspěch," řekl.