Po zveřejnění Zprávy evropské komise proti rasismu a intoleranci (ECRI) se
začalo v médiích spekulovat, zda se situace Romů v ČR zlepšila (což údajně tvrdí
zpráva) anebo ne. Různí lidé se také vyjadřují, zda je zpráva objektivní a jaké
má kvality. Myslím, že je potřeba aspoň zde uvést, co zpráva říká.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Romové zlepšení své situace zmiňované Radou Evropy nezaznamenali
Situace Romů v ČR se v něčem zlepšila, v něčem ne, soudí RE
Zlepšila se situace Romů v ČR? To se ze zprávy nedozvíme. Protože jde o text
psaný pro politiky, je na začátku členěn do oddílů: 1) v čem jste se zlepšili 2)
co nás znepokojuje a 3) co s tím můžete udělat. ČTK (a po ní další média) tak
report hrubě překroutila, když tvrdí, že se situace Romů v ČR zlepšila. Pokud
chceme opravdu nějaké hodnocení, nahlédněme na str. 37, kde stojí: „Jak ukazují
výše zmíněné informace o diskriminaci Romů v oblasti školství, pracovního
uplatnění a bydlení, bylo v uplynulých letech dosaženo jen nepatrného
konkrétního pokroku jak pro zlepšení životních podmínek Romů, tak pro jejich
integraci do české společnosti.“ Pokud je v policy paperu uvedeno, že se udál
jen nepatrný pokrok, je to velmi jemný způsob, jak říct nezlepšilo se vůbec nic.
To však report nedělá, drží se předpokladu, že vždycky je potřeba ukázat i na
nějaké pozitivní události, aby byla kritika a doporučení vládou lépe přijata.
Tento formát je standardně u všech národních zpráv ECRI.
Jak ale zjistíme, zda se situace zlepšuje či ne? Jednou cestou je opakované
„měření“. Dobrým průkopníkem je v tomto ohledu šetření Ústavu pro informace ve
vzdělávání, které na objednávku Ministerstva školství proběhlo v první polovině
tohoto roku. Z šetření víme, že více než čtvrtina romských dětí chodí na bývalé
zvláštní školy, zatímco z majority jdou na tyto školy pouze 2% dětí, tedy asi
dvanáctkrát méně. Až Ministerstvo školství zopakuje toto šetření příští rok,
budeme schopni zhodnotit, zda se situace ve vzdělávání zlepšila anebo zhoršila.
A já doufám, že se do příštího roku se ve školství něco stane.
Důležitější, než zda jsme byli pochváleni nebo pokáráni je, je co Rada Evropy
chce po naší vládě:
Za prvé má vláda připravit a prosadit zákon o právní pomoci a to nejpozději
do dvou let. Tento zákon má výrazně pomoci obětem zločinů z nenávisti a díky
němu bude možné odhalit a objasnit daleko větší množství rasově motivovaných
útoků.
Za druhé má vláda urychlit přechod romských dětí z bývalých zvláštní škol na
běžné základní školy. Vláda si musí stanovit „ambiciózní roční cíle“, ustavit
kontrolní mechanismus, který bude monitorovat jejich naplňování a hlavně určit,
kdo je za plnění zodpovědný. ECRI dále ve vzdělávání doporučuje, aby se sbírala
etnická data o žácích bývalých zvláštních škol (což se už děje a doufejme, že se
v tom bude pokračovat). Vláda musí také zajistit, aby byli romští rodiče správně
informováni o tom, jaké důsledky bude mít pro jejich děti, pokud je zapíšou do
speciálních ZŠ a má se zasadit o prolomení nedůvěry mezi rodiči a běžnými ZŠ.
Vláda má podniknout kroky k odstranění segregace v běžných ZŠ a jejich ředitele
a učitele proškolovat proti diskriminaci. Budou to hlavně běžné ZŠ, na koho
padne ta těžká práce reintegrovat děti, které by jinak byly na ZŠ praktické.
Vláda je však jednoznačně za proces zodpovědná a musí v tom běžné ZŠ podpořit.
Za třetí je vláda vyzývána, aby bez odkladu „rozpracovala a uvedla do praxe
ucelený systém sociálního bydlení v České republice včetně jasné definice jak
samotného pojmu sociálního bydlení, tak sociálních kritérií, uplatňovaných při
přidělování těchto bytů potřebným osobám.“ Sociální bydlení nyní slibují skoro
všichni politici, doporučují ho neziskovky i experti. Naposledy mělo zákon o
sociálním bydlení připravit Ministersto pro místní rozvoj pod vedením Jiřího
Čunka, tento programový cíl vlády však nesplnilo (v politické řeči změnilo formu
plnění úkolu). Nyní je vláda vyzývána, aby uvedla do praxe systém sociálního
bydlení nejpozději do dvou let a to znamená hodně práce.
Jak jsem se snažil ukázat, zpráva ECRI nemá sloužit k hodnocení, zda se
Romové v ČR mají lépe či hůře, protože tak ani není napsaná. Umožňuje nám však
ptát se vlády a představitelů politických stran, jakým způsobem zajistí plnění
doporučení, která jsou ve zprávě obsažena a také průběžně kontrolovat, zda své
sliby dodržují.
KAM DÁL?
Romové zlepšení své situace zmiňované Radou Evropy nezaznamenali
Situace Romů v ČR se v něčem zlepšila, v něčem ne, soudí RE
