Čilágos: Když zpívají, věříte jim

Romská kapela Čilágos z Náchoda na své druhé album Tuke – Tobě nechala čekat pět let

Náchod – Z dědictví, které jim zanechal lidový muzikant Ondrej Kuru z Velké Idy, legendární primáš, jehož živily svatby, pohřby a křtiny, by mohli dělat dvě desky do roka, vždyť jeho odkaz čítá téměř dvě stě písniček. Náchodská kapela Čilágos – Oblak s kořeny na východním Slovensku jej však dává takřka po kapkách.

Před pěti lety se ohlásila debutovým syrovým albem Čilágos v a moll, které vydala dvě vydavatelství – Gate patřící muzikologu a producentu desky Stanislavu Bohadlovi a hradecké Amabile, a nyní přichází s druhým albem Tuke – Tobě.
Patnáctipísňové album vzniklo v produkci kapelníka Emila Baláže a celé skupiny, snad proto působí uhlazeněji až popově. Muzikantský perfekcionismus s důrazem na kytary a akordeon – i s hostujícími dechařem Borkem Smékalem a klavíristou Baďurou – totiž ve východočeském studiu Triton trochu ubral ze spontánnosti početného rodinného spolku. Ten však umí nadchnout obecenstvo živě na trutnovské rockové přehlídce, na festivalech Respekt či Khamoro, v Polsku, Holandsku, Maďarsku i vyprodaná auditoria univerzit v americké Georgii, kde jim černoši složili kompliment – prý jsou černější než oni.

Čilágos nedělají oblíbenou romskou world music, v níž se odráží jazz, funky či rock, ale spíše sami pro sebe si hrají své „etno“, cikánské tradicionály, které slýchali doma.
Primáš Ondrej Kuru, kterého si zvali na svatby či křtiny bohatí sedláci od Košic po maďarský Miškovec, a jeho sestra Katarina žádnou z písní, v nichž se snoubí romská muzika se slovenskou a maďarskou melodikou, nezapsali, ty se dědily rodinným zpíváním. „Jsou dny, kdy se scházíme, hrajeme a někdo řekne: Hele, pamatuješ na tuhle? A spustí. Písniček máme spousty,“ uvedl před časem Emil Baláž.

Písně o lásce, setkání a svatbě jsou nakažlivě a radostné, balady o smrti, stesku a rozchodu tiše dojímají jako skromný venkovský pohřeb. Výteční muzikanti uhodí do kytar, spustí, trojhlas zpěvaček vplyne do melodie. I z desky, na koncertě ovšem daleko silněji, posluchač cítí, že je svědkem autentického zrodu a prazákladu muziky, jíž se náchodští Romové dávají všanc až s bezelstnou otevřeností.
Texty, které jsou v bukletu alba romsky, česky a anglicky, sice bez baladických nářků či čardáše působí „naze“ a stroze, ale v sepjetí s hlasy a nástroji se stávají neokázalou výpovědí minulosti, přítomnosti i budoucnosti romského údělu. Už v úvodní Khabni – Těhotná se lamentuje: „Otěhotněla jsem ve městě Lemeši, otěhotněla jsem od lotra. Těhotná bych nebyla, kdybych mu nedala…“ Téma rozchodu popisuje lakonicky Mrichejv – Podraz: „Ošálila mě moje žena, udělala dobře, protože je mladá a já ji miluji…“ Hořký text má i Kmahas Pes – Milování: „Měli jsme se rádi, milovali jsme se, ale už se nemilujeme, protože jsem s tebou začala žít…“

„Jestli máme na Čilágos něco skutečně obdivovat, tak je to model toho, jak udržují tradici své etnické hudby. Ne jako prostředek obživy nebo touhy po popularitě. Hrají a zpívají ve dvou, ve třech nebo v deseti i dvaceti. Znají hlavně to, co slyšeli od svých prarodičů. Věříte jim jejich autentičnost. S jejich druhým cédéčkem s patnácti písničkami se vracíme o mnoho staletí zpět. Oni sami jako by přicházeli s romskými texty z hrozné dálky a zároveň zůstali blízko těm srdceryvným výpovědím. Hudba není tak stará, ale rubata i rytmický doprovod se sborovým zpěvem tvoří s útržky tragédií jeden celek,“ říká respektovaný muzikolog a pedagog Stanislav Bohadlo, který nejen před lety Čilágos doprovázel na americkém univerzitním turné, ale také je pravidelně zve na svůj barokní festival Theatrum Kuks.
„V kukském Comoedien-Hausu zkoušeli zahrát americkým studentům v květnu ještě nenacvičenou písničku Halgato – Teskná: „Vstávej, má maminko z toho hrobu, z té země a podívej se na mne, jak my žijem. Ach, maminko…“ Už v první sloce jim začínaly téct slzy po tváři. Nerozuměli jsme romštině, ale brečeli jsme s nimi. A pak bylo dlouhé ticho. Teprve po několika minutách jsem text zadrhovaným hlasem studentům překládal. Věříte jim, co vám zpívají,“ uvádí muzikolog.