Chebské ghetto je na prodej

Pětadvacet milionů korun. Přesně za tuto sumu lze získat blok pěti obytných
domů s více než padesáti byty nedaleko centra Chebu. V čem je háček? Mnohé
napoví už adresa. Wolkerova ulice.

Činžovní domy, o nichž se už delší dobu hovoří jako o ghettu, jsou už na první
pohled v žalostném stavu. Chybějí vchodové dveře, na průčelí chybí omítka. Až na
cihly jsou otlučené i omítky na chodbách a schodištích. Do sklepů se lze bez
problémů dostat velkými, nijak nezabezpečenými vybouranými otvory. Kromě dvou
domů, na nichž už z dálky upoutají bílá plastová okna, jsou rámy dalších oken
zdevastované a na první pohled už desetiletí neviděly barvu.

Stav bytů není o nic lepší. Někde se propadají stropy, čas od času neteče voda,
na chodbách, ale i za domem je nepořádek. „Jen za nájem platím pět tisíc
měsíčně, další čtyři tisíce mě stojí elektřina, plyn a voda,“ dává se po chvíli
do řeči jeden z nájemníků. „Je to drahé, ale nemáme kam jít. Největší problémy
máme s vodou, jednou nám netekla rok,“ stěžuje si.

Dá se najít lepší bydlení?

O tom, že se dá z Wolkerovy ulice odejít a najít si byt v „lepší“ lokalitě,
svědčí i příběh mladého muže, který přišel navštívit přátele.

„Ve Wolkerce jsem ještě nedávno bydlel, pak jsem si sehnal nájemní byt na
Hwiezdoslavově náměstí. Mnohem lepší,“ říká. „Tady jsem platil za byt 1+1 i s
energiemi asi devět tisíc měsíčně. Teď je to o dva tisíce víc. A to je byt o
dvacet metrů čtverečních větší,“ dodává.

Majitel domů Miroslav Matušek ve Wolkerově ulici nezvedal telefon. Už dříve ale
zdůvodňoval nedostatečnou údržbu tím, že značná část nájemníků buď neplatí
nájemné vůbec, nebo s velkým zpožděním. „Problém je v tom, že se opravené byty
poté, co je nájemníci opustili, změnily k nepoznání,“ řekl před časem Matušek.
„Není prostě možné opravovat tytéž věci stále dokola,“ zdůraznil.

S tím ale nesouhlasí chebský romský aktivista Václav Červeňák. „Netvrdím, že
platí všichni, ale většina ano,“ zdůrazňuje. „Ono je jednoduché říkat, že si to
zničili Romové sami, ale copak můžou za to, že střechou zatéká,“ ptá se.

Je podle něj jen otázkou času, kdy bude stav domů tak špatný, že se stanou úplně
neobyvatelnými.

Toho se obává i starosta Chebu Jan Svoboda. „Pokud by hygienici nebo statik
zakázali byty veWolkerově ulici obývat, byl by to velký problém. Domy mají
soukromého majitele, a my vlastně nemůžeme nic dělat,“ připouští starosta,
kterého požadovaná cena za pětici domů překvapila. „Pokud domy někdo koupí, tak
jen proto, aby mohl vybírat nájemné a aby se mu investice co nejdříve vrátila,“
zamýšlí se starosta, který před časem označil problémy ve Wolkerově ulici za
časovanou bombu.

S odpovědí na otázku, zda by nemohlo zdevastované domy odkoupit město a nechat
je opravit, Jan Svoboda neváhá. „Určitě ne. Na tak velkou investici prostě město
nemá peníze,“ odpovídá starosta.

Ministryně nepomohla „Stát nemůže pomoci. Jediná šance pro obyvatele domů je
dostat se z ghetta a najít si lepší bydlení,“ řekla při své nedávné návštěvě
Wolkerovy ulice ministryně pro národnostní menšiny Džamila Stehlíková. „Mluvila
jsem s nájemníky a myslím, že mnoho z nich má ambice získat lepší byt. Ne vždy
se to ale podaří,“ připustila.

Lepší šance má podle ministryně mladší generace, podmínkou je vzdělání. „Chybí
jim ale prostředí, kde jsou rodiče zvyklí pracovat a jdou jim příkladem. Jediné
co může stát udělat, je zásadní změna v poskytování sociálních dávek, aby bylo
výhodnější pracovat než brát podporu a sociální dávky,“ zdůraznila Stehlíková.
Podle ní ale nepřijde změna najednou.