Letos uplynulo celých třicet let od zveřejnění textu prohlášení Charty 77,
občanského sdružení, které v době komunistického režimu bojovalo za rozšíření
občanských a politických svobod tehdejších československých občanů. O Chartě 77
jste jistě slyšeli ve škole. A pokud ne, nebo se o politiku moc nezajímáte,
rubrika Našima očima vám „naservíruje“ to, co by vás zajímat skutečně mohlo.
Už před třiceti lety se totiž řešily problémy spjaté s romskými dětmi a
mládeží, které jsou i dnes stále aktuální a zdají se být stále neřešitelnými… V
anketní otázce jsme se ptali teenagerů, zda něco o Chartě 77 vědí, zda znají
nějaké představitele tohoto sdružení a jestli by i oni sami veřejně bojovali za
občanská práva v době komunismu. A jaký vztah mají vůbec k politickým
záležitostem v naší zemi? Napište nám i vy! Podělte se s námi o své názory na
romea@romea.cz nebo na
tomasbystry@seznam.cz!
| REAKCE NA ČLÁNEK |
 Charta 77 a Romové (Petr Uhl) |
Minirozhovor nejen o Chartě 77
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., vystudovala historii a filozofi i na Filozofi cké
fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvovala v roce 1958. Po krátkém
působení na této fakultě se v roce 1965 podílela na založení katedry sociologie
FF UK, kde se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí. V roce 1995
získala ocenění Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V roce 1999 jí byla
prezidentem republiky udělena Medaile za zásluhy 1. stupně. V únoru 2000 získala
medaili Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR. Krom jiného se
zajímá i o národnostní problémy a vyučovala sociologii v mediálním kursu pro
mladé romské novináře.
* Charta 77 se krom jiného zabývala i otázkou neúspěšnosti romských žáků v
českých a slovenských školách. Problém byl řešen tím, že romské děti byly
přeřazovány do zvláštních škol určených pro děti s podprůměrnou inteligencí.
Tento problém je stále v českém školství aktuální. Proč si myslíte, že tato
otázka, kterou se už před třiceti lety chartisté zabývali, se zdá stále
neřešitelná?
Protože romské děti vyrůstají v prostředí, které je nemotivuje k výkonům ve
škole, a jejich znalosti českého jazyka jsou nižší, než je průměr.
* V dokumentu Charty 77 O postavení Cikánů v Československu zmiňují
chartisté jako hlavní příčinu výše zmíněného problému to, že neexistují romské
školy, které by přirozeně navazovaly na romskou kulturu a rozvíjely by ji.
Myslíte si, že i v aktuální době je to stále hlavní příčina? Vy osobně byste
byla pro zřízení základních „romských škol“?
Vytvoření základních romských škol vedených v romštině by vedlo k ještě větší
izolaci romských dětí, než je to dnes. Pak by přechod na běžné školství byl
zcela vyloučen, protože by se děti nedomluvily a nerozuměly by. Řešení je v
zavádění předškolní výchovy pro romské děti, během které by se vyrovnaly jejich
jazykové znalosti ještě před nástupem do školy. Pak by mohly pokračovat s
ostatními a nebyly by vyčleněny.
* Chybí i vám na českých školách v hodinách dějepisu či občanské nauky
zmínky o Romech na našem území?
Zmínky o Romech v osnovách pro vyučování jsou již dány. Existují výborné
učebnice doplňující znalosti i pro učitele. Například Romský dějepis. Ale asi
není ve školách čas a zájem toto vyučovat většinové obyvatelstvo.
* Nejtruchlivější kapitolou, která se již ve zmíněném dokumentu objevuje,
jsou „soudní rozhodnutí o umístění romských dětí v dětských domovech proti vůli
rodičů schopných dítě vychovávat…“ Také stále aktuální téma. Liší se ale i
přesto dnešní situace v tomto ohledu od situace před třiceti lety? Není řada
romských dětí umísťována do dětských domovů také kvůli školní docházce a ne z
důvodu „neschopných“ rodičů?
Na to neznám odpověď. Abychom ji znali,museli bychom napřed přešetřit všechny
důvody, pro které byly děti v minulých letech odebrány z rodin a umístěny do
dětských domovů. Těžko by se to posuzovalo, protože neschopnost rodičů děti
vychovávat je obvykle provázena i jejich nezájmem posílat děti do školy.
