Téměř dvě třetiny Romů v Česku se zmínily o tom, že zažily v posledních 12
měsících diskriminaci. Čeští Romové tak bývají nerovnému zacházení vystaveni víc
než příslušníci menšin a přistěhovalci v jiných zemích EU. Vyplývá to z
celoevropského průzkumu o situaci menšin, který dnes na svých stránkách
zveřejnila Agentura EU pro základní práva.
Průzkum se zaměřil na situaci přistěhovalců a příslušníků menšin ve všech zemích
EU a zjišťoval, zda se setkávají s diskriminací. Zkušenosti Romů zjišťoval v
sedmi státech – v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a
v Řecku. Loni v létě se v nich do výzkumu zapojilo celkem 3500 Romů.
Zhruba 83 procent Romů v Česku si myslí, že diskriminace v zemi je rozšířená. Na
Slovensku má stejný názor 80 procent Romů. V Maďarsku je o rozšířenosti
nerovného zacházení přesvědčeno 90 procent místních Romů, v Řecku 78 procent, v
Polsku 76 procent, v Rumunsku 41 procent a v Bulharsku 36 procent.
Stejný názor má kolem 88 procent lidí z Afriky, kteří žijí ve Francii. Myslí si
to i asi 77 procent Rumunů a Albánců v Itálii či tři čtvrtiny Brazilců v
Portugalsku nebo Somálců ve Švédsku. Tvrdí to také sedm z deseti Iráčanů ve
Švédsku či dvě třetiny severních Afričanů v Nizozemsku. Na posledním místě
pomyslného nepříznivého žebříčku skončilo Lotyšsko, kde je o rozšířenosti
diskriminace přesvědčeno 12 procent tamních Rusů.
Výzkum se soustředil na nerovné zacházení při hledání místa či bydlení, v práci,
ve zdravotní péči, sociálních službách, v restauracích, obchodech a bankách. V
posledních 12 měsících diskriminaci v těchto oblastech zažilo podle svých slov
64 procent Romů v ČR. V Maďarsku to bylo 62 procent Romů, v Polsku 59 procent a
v Řecku 55 procent. Na Slovensku nerovný přístup na vlastní kůži prý v
posledních 12 měsících poznalo 41 procent Romů, v Bulharsku a Rumunsku asi
čtvrtina.
Podle výzkumu jsou tak čeští Romové nejvíc diskriminovanou skupinou v EU. V
sedmadvacítce se v průměru s nerovným přístupem v posledním roce setkalo 47
procent Romů, dvě pětiny Afričanů z rovníkové Afriky, 36 procent lidí ze severu
Afriky, téměř čtvrtina Turků, každý sedmý Rus a každý osmý člověk z bývalé
Jugoslávie.
Třetina českých Romů se zmínila o diskriminaci při hledání práce či v
zaměstnání. Pětina si stěžovala na nerovný přístup ve zdravotnictví a v
sociálních službách, 13 procent pak v bydlení. Na Slovensku o diskriminaci při
hledání místa či v práci mluvilo 23 procent Romů, v bydlení každý desátý, ve
zdravotní péči 17 procent a v sociálních službách 15 procent.
V obchodech, restauracích či v jiných službách se s diskriminací setkalo 42
procent českých Romů. Stejné zkušenosti má čtvrtina Romů na Slovensku. Nejhorší
byla situace v Polsku, kde si na nerovné zacházení ve službách stěžovalo 48
procent Romů. Podobně jako čeští Romové na tom byli Romové v Maďarsku.
Osm z deseti Romů, kteří zažili nějakou diskriminaci, si na ni nikde
nestěžovalo. Většina si totiž myslí, že by se stejně nic nezměnilo. Polovina prý
netušila, kam by se měla obrátit. Čtyři z deseti lidí se obávali toho, že by to
mělo jen špatné následky. Pětina se bála odplaty pachatelů.
Žádnou organizaci, na kterou by se mohli diskriminovaní obrátit s žádostí o radu
a pomoc, nezná 94 procent řeckých Romů a téměř 90 procent Romů v Bulharsku a
Rumunsku. Na Slovensku je to 84 procent. Mezi sedmi sledovanými státy je na tom
relativně nejlépe ČR, kde o takové instituci neví 71 procent Romů.
Při sčítání lidu v Česku v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo kolem
11.000 lidí. Podle odhadů by mohlo v ČR žít ale zhruba čtvrt milionu Romů.
