Česká neonacistická scéna se zhlíží v neonacistickém hnutí v sousední
východoněmecké spolkové zemi Sasko. Vyplývá to ze společné studie německých a
českých expertů z nevládních organizací i policie. Těsné kontakty údajně
existují rovněž mezi německými a českými extremistickými uskupeními a stranami.
Studie s názvem Nebezpečné známosti – pravicový extremismus v malém pohraničním
styku vznikla na žádost nadace Heinricha Bölla a finančně ji podpořila spolková
nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost a Německo-český fond budoucnosti.
Z údajně první fundované expertizy svého druhu vyplývá, že početnější saská
neonacistická scéna je pro české neonacisty zvláště atraktivní, neboť se jí
podařilo etablovat i na institucionální úrovni. Ukázaly to i nedělní volby do
saského spolkového sněmu, když do regionálního parlamentu podruhé po sobě
proklouzla krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).
Jeden z
autorů studie Friedemann Bringt z organizace Kulturbüro Sachsen upozorňuje na
paradox spolupráce mezi německými a českými neonacisty. "Koneckonců mají Češi
spíš slovanský původ, který je v ‘árijské rasové ideologii’ pokládán za
‘méněcenný’," připomíná Bringt, jehož cituje deník Nibelungen Kurier. Přesto se
podle něj většina pravicových extremistů v Česku považuje za součást údajně
nadřazené "árijské rasy".
Už delší dobu němečtí a čeští neonacisté navštěvují
akce v druhé zemi, přičemž aktivnější jsou podle Bringta Češi. Prý sbírají
podněty pro své vlastní aktivity na velkých akcích saských neonacistů, jako jsou
koncerty, nejrůznější vzpomínkové pochody nebo slavnosti měsíčníku Deutsche
Stimme, tiskového orgánu NPD, které se většinou konají v nějakém východoněmeckém
městě. Patrná je v posledních letech přítomnost českých neonacistů zvláště na
demonstracích při příležitostech výročí bombardování Drážďan z 13. února 1945.
Němečtí neonacisté na Česku zase údajně oceňují "poměrně méně přísný přístup
české policie k nacistickým symbolům a heslům", tvrdí Bringt.
Rozdílný přístup
policie v ČR a Sasku je patrný i v napadení dvou českých novinařů. Zatímco v
Sasku byli pachatele brutálního útoku na fotografa Stanislava Krupaře již
úspěšně odsouzeni, přičemz většinu útočníků identifikovala policie z jejich
vlastního propagačního videa umístěného na YouTube, v Česku napadený Ondřej Cakl
na spravedlnost stále čeká. V listopadu loňského roku byl zkopán přímo před
zraky policejní motorizované hlídky při demonstraci Autonomních nacionalistů v
litvínovském Janově. Trestní řízení je na mrtvém bodě.
Saský zemský úřad pro
ochranu ústavy kromě toho zaznamenal spolupráci i na úrovni stran a uskupení.
"Existují úzké vazby mezi saskými členy NPD a českým pravě
extremistickým Národním odporem i pravě extremistickou Dělnickou stranou,"
cituje Nibelungen Kurier zdroj z úřadu na ochranu ústavy.
Podle úřadu se loni v únoru skupina extremistů z okolí Národního odporu setkala
s představiteli NPD přímo v saském zemském sněmu. Loni v polovině srpna pak byl
v Česku údajně položen základ pro německo-český "seminář", který se má konat
střídavě v obou zemích a v obou jazycích. Na těsnější spolupráci se NPD dohodla
také s Dělnickou stranou.
"Čeští neonacisté se učí od těch zdejších stavět na
tématech, která jsou společensky relevantní a která mohou oslovit většinu,"
domnívá se Bringt. "Místo na témata jako Židé, Třetí říše nebo Hitler nyní
sázejí především na neintegraci Romů. Tím v Česku osloví i větší část
obyvatelstva, které se nutně neztotožňuje s národním socialismem," říká Bringt.
Příkladem byly loni na podzim protiromské akce na litvínovském sídlišti Janov.
Podle českých spoluautorů studie, mezi nimiž jsou Ondřej Cakl a Klára Kalibová z
občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, se v Česku problémem
pravicového extremismu stále zabývá málo odborníků. Od německých neonacistů
přitom údajně ti čeští začínají přejímat strategii zastrašování antifašistů,
místních politiků či novinářů.
Svou výroční zprávu o pravicovém extremismu v
Česku v pondělí zveřejnila Bezpečnostní informační služba (BIS). Neonacisté se
podle ní v předchozích letech stále více profesionalizovali a radikalizovali a
minulý rok začaly mít extremistické akce relativně vysokou úroveň. Neoficiální
uskupení jako Národní odpor a Autonomní nacionalisté doplnila politická
reprezentace, tedy Dělnická strana, jejíž zrušení na druhý pokus plánuje
ministerstvo vnitra.
O zákaz NPD v minulosti usilovaly německé demokratické
strany, návrh však zamítl ústavní soud.
KAM DÁL?
