Český nacionalismus, Romové a francouzská paralela

Za první republiky jsme byli multinárodnostním státem, v němž vedle Čechů a Slováků žily i jiné národy včetně Romů. Během protektorátu byli Romové stejně jako Židé zdecimováni nacisty. Po divokém odsunu Němců nastalo období silné nacionalizace Čechů a Slováků, které bylo pokračováním prvorepublikového čechoslovakismu. To na konec vedlo až k rozdělení Československa. Romové nebyli považováni za národ až do listopadu 1989. Důsledkem toho je, že dnešní česká společnost je silně xenofobní a vůbec neumí žít po boku jiných národů, natož aby je přijímala i s jejich odlišnostmi. Tím vznikl problém, kterým je nanejvýš nutné začít se intenzivně zabývat v celém spektru společnosti.

Právě před rokem začaly v Paříži a následně po celé Francii nepokoje. Byly vyvolané absencí jakékoli snahy francouzských vlád řešit sociální problémy imigrantů. Aktéry nepokojů nebyli samotní imigranti, ale převážně jejich dospívající děti. Tedy mládež, která se narodila a vyrůstala ve Francii stejně jako Romové u nás. Ve Francii, která se nestala jejich vlastí stejně, jako se Česká republika nestala vlastí většině Romů. Potomci francouzských imigrantů žijí stále na okraji společnosti a projevují se mezi nimi téměř shodné problémy jako mezi našimi Romy. Nízká úroveň školního vzdělání a s tím související extrémně vysoká nezaměstnanost v kombinaci s demotivujícím systémem sociálních dávek, ze kterých žije velká část komunity, domnívající se, že na ně má nárok.
Politické reprezentace problémy soustavně přehlížejí. Některé strany sice romskou otázku do volebních programů zakomponovaly, ale prakticky se jednalo o nic neříkající bláboly, pokud pomineme asimilační tendence místo snah integračních. Žádná ze stran neměla odvahu či chuť vzít romskou otázku jako svou prioritu. Rom na kandidátce? Pokud se tak sporadicky stalo, bylo to vždy na nevolitelném místě. Občasné snahy střídajících se vlád řešit tyto problémy jsou pouhými mediálními akcemi. V lepším případě se dá do systému dávek více peněz, čímž se zvýší jejich demotivující charakter. V zájmu objektivity je nutno podotknout, že těchto dávek dovede velmi dobře využívati část majoritní, tedy „ bílé“ populace.
Na straně druhé vládní orgány nemají proti sobě partnera, který by dokázal formulovat požadavky nespokojených menšin. Ve Francii, stejně jako u nás, nemají s kým vyjednávat. Bouřící se potomci francouzských imigrantů, stejně jako naši Romové, nemají jednotnou reprezentaci. Pak stačí jedna událost jako před rokem v Paříži, případně se objeví charizmatický romský vůdce a vypukne plošný požár nepokojů. Proto otázka, zda u nás mohou nastat podobné nepokoje jako v Paříži, není akademická, ale alarmující.
Naštěstí se zdá, že Romové nejsou stejného zrna jako potomci francouzských imigrantů. Podnětů, které by mohly vést k nepokojům, bylo letos víc než dost. Můžeme si připomenout ultranacionalistické provokace v Letech u Písku počátkem roku a s tím spojenou trapnou reakci státních orgánů, neomalené chechtání se expremiéra Paroubka přitroublým vtipům o Romech, či budování romských ghett.
Česká majoritní společnost je ochotna Romy nějakým způsobem akceptovat za podmínky bezvýhradného přizpůsobení se majoritě. V řadě názorů tzv. řádných občanů zaznívá přímá výzva k asimilaci s většinovou společností. V tomto kontextu nejsou výjimkou ani výzvy, aby Romové opustili Českou republiku. Tady se opět nabízí paralela s loňskými událostmi ve Francii, kde podobné požadavky vůči bouřivším se potomkům imigrantů zaznívaly velmi hlasitě. Kam je pošleme? Do Indie, ve které nikdy nebyli? To bychom i my sami mohli být vyhnáni do stepí někam za Dněstr. Ostatně něco podobného s námi zamýšlel Hitler. A tak se Romové aspoň vystěhovávají do míst, kde nejsou českému nacionalistickému šosákovi tolik na očích. Téměř osmdesát tisíc Romů je vystěhováno do zhruba tří stovek cikánských ghett! Korunu tomu v posledních dnech nasadila vsetínská radnice v čele se starostou zvoleným za stranu, která si říká křesťanská. Méně problémové Romy „ubytoval“ v papundeklovo-plechových krabicích, ty problémovější potají nechal vyvézt do jiných obcí. Tam ať se o ně postarají druzí! Toto lze považovat za křiklavý příklad tvrdého rasisimu, zneužití pravomoci veřejného činitele a sprostoty.

Ano, je na výsost sprosté svoje problémy hodit na krk někomu jinému, v tomto případě starostům jiných obcí. Proč se pan starosta Čunek nechal zvolit? Slovo „starosta je odvozeno od slovesa starati se“. A jako takový se má starat nejen o „bílé“, kteří mu dají hlasy v senátních volbách, ale také o „černé“, tedy o Romy. Možná, že pan starosta někdy slyšel Ježíšův výrok „cokoliv jste učinili pro jednoho z mých nejmenších, pro mne jste učinili“. Těmi „nejmenšími“ byli myšleni lidé na okraji společnosti. Tak se tento výrok vztahuje na Romy. Svým rasově segregačním přístupem k řešení problému ve Vsetíně pan starosta posílá do ghetta samotného Ježíše. Pane starosto, vlastně už senátore, zamyslete se prosím nad sebou! Nejste vy a vsetínští radní právě jednou z rozbušek, která může soužití české společnosti s Romy, a nejen s Romy, posunout do silně konfrontační roviny? Chcete zde mít to, co měli loni ve Francii? Já teda ne!

Co byste ještě měli vědět

Senátoři z výboru pro lidská práva si chtějí na Vsetínsku vyjasnit situaci kolem vystěhování neplatičů nájemného, zejména Romů. Během dvoudenního jednání se chtějí seznámit s celou záležitostí včetně důvodů, které vedly k vystěhování. Oznámil to člen výboru Josef Pavlata, který čtveřici senátorů vede. Se svými poznatky chtějí seznámit členy výboru a poskytnout je také krajským zastupitelstvům.
Postup vsetínské radnice vůči neplatičům nájemného je terčem kritiky, má však i své zastánce. Někteří vystěhovaní Romové už podali na vsetínského starostu a senátora Jiřího Čunka a jeho spolupracovníky trestní oznámení.

Brněnskému sjezdu KDU-ČSL v sobotu ráno předcházela demonstrace několika občanských sdružení proti senátorovi a kandidátovi na předsednické křeslo lidovců Jiřímu Čunkovi. Demonstranti se chtěli ohradit proti jeho kandidatuře a poukazovali přitom na vystěhování romských neplatičů, o kterém jako starosta Vsetína rozhodl v polovině října.

Jiří Čunek při sobotní volbě obdržel z 302 platných hlasů 182 hlasů, a stal se novým předsedou KDU-ČSL.