Česko letos na rok začne předsedat projektu Dekáda romské inkluze
Po loňském předsednictví Evropské unie se Česko v letošním roce opět ujme
předsednické funkce dalšího evropského mezinárodního projektu. Od 1. července se
na 12 měsíců postaví do čela takzvané Dekády Romů, jejímž cílem je do roku 2015
zlepšit životní podmínky romské menšiny ve státech střední a východní Evropy.
NEPŘEHLÉDNĚTE
SPECIÁL: Dekáda romské inkluze 2005 – 2015
"Naší vizí je, že bychom se chtěli zaměřit na děti a na roli romské ženy," řekla
ČTK ředitelka kanceláře vládní rady pro záležitosti romské komunity Gabriela
Hrabaňová, která má organizaci českého předsednictví projektu na starosti. Za
další prioritu, na kterou by se Česko v čele projektu mělo zaměřit, Hrabaňová
označila zvýšení státní podpory neziskovým organizacím pomáhajícím Romům.
"Konkrétní plán ale zatím ještě není," konstatovala Hrabaňová. Cíle českého
předsednictví jeho organizátoři podle ní představí zřejmě v květnu.
Česko v čele Dekády Romů vystřídá sousední Slovensko. Projektu se dále účastní
Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Srbsko, Makedonie, Chorvatsko a Černá Hora.
Desetiletý projekt, oficiálně nazývaný Dekáda romské inkluze, odstartoval v roce
2005 a potrvá do roku 2015. V Česku se zaměřuje na zlepšení vzdělávání,
zaměstnanosti, bydlení a zdraví Romů. Program iniciovala Světová banka a
Institut otevřené společnosti (OSI – Open Society Institute).
Při sčítání lidu v roce 2001 se v Česku k romské národnosti přihlásilo asi
11.000 lidí; podle některých odhadů však může v ČR žít Romů mnohonásobně více.
Podle tři roky staré analýzy společnosti GAC je v Česku asi 300 vyloučených
lokalit; žije v nich na 80.000 lidí, vesměs Romů.
Sociální vyloučení se přenáší z generace na generaci. Romské děti mají oproti
ostatním jen poloviční šanci na úspěšné ukončení základní školy a ještě horší
vyhlídky na získání kvalifikace a zaměstnání.
Při hodnocení výsledků jednotlivých zemí po dvou letech trvání Dekády Romů se
Česko umístilo na čtvrtém místě z devíti zúčastněných států; nejúspěšnější tehdy
bylo Maďarsko. Neziskové organizace, které hodnocení připravily, tehdy v ČR
poukázaly na nedostatky zejména v komunikaci ministerstev se samosprávami; ve
srovnání s některými dalšími účastnickými zeměmi však Česko podle nich
pokulhávalo právě vzdělávání Romů i přístupu ke zdravotní péči. Za nedostatečná
hodnotitelé označili i opatření proti diskriminaci.
Mezitím ČR po vzoru ostatních členských zemí EU loni přijala antidiskriminační
zákon na podporu práv menšin. Romům by měla pomáhat zejména vládní Agentura pro
sociální začleňování v romských lokalitách, která s vybranými městy a obcemi
připravuje od loňska konkrétní programy pomoci. Jen letos hodlá vedení agentury
obcím a městům s romskými lokalitami pomoci z fondů EU získat až 750 milionů
korun.