České školství: kam s romskými dětmi?
V roce 2007 odsoudil Evropský soud pro lidská práva Českou republiku za
diskriminaci 18 romských dětí v přístupu ke vzdělání. Od rozsudku uplynuly tři
roky a třídy bývalých zvláštních škol (dnes základních škol praktických) se i
nadále plní Romy. Podle posledních údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání v
roce 2009 navštěvovala základní školy praktické téměř třetina romských dětí.
Jaká je tedy realita českého vzdělávacího systému?
NEPŘEHLÉDNĚTE
STÁHNĚTE si přílohu Romano voďi – STOP diskriminaci 04 – vzdělávání (PDF)
Na vzdělání máme právo
Právo na vzdělání bylo uznáno Všeobecnou deklarací lidských práv v roce 1948
a je zakotveno v různých závazných mezinárodních úmluvách, ke kterým přistoupila
i Česká republika. Podle mezinárodních standardů na ochranu lidských práv
zahrnuje vzdělání základní, střední, odborné, technické a vyšší. Nemožnost
využívat toto právo vede v praxi ke společenskému vyloučení, chudobě a
reprodukci řady dalších, často stereotypních, vzorců. Mezinárodní organizace
Amnesty International (AI), která se tématu diskriminace ve vzdělávání
intenzivně věnuje, upozorňuje na skutečnost, že je to právě vzdělání, které
představuje vstupní bránu k ostatním lidským právům a umožňuje překročení
překážek a bariér odlišnosti. Diskriminace romských dětí a jejich oddělené
vzdělávání však takový posun neumožní. Děti nemají navzájem možnost se poznat a
začlenit se přirozeně do společnosti. Oddělené vzdělávání představuje
skutečnost, že romské děti tvoří většinu žáků základních škol praktických, kde
se vyučuje podle osnov určených dětem s lehkým mentálním postižením. V některých
oblastech to pak znamená, že romské děti navštěvují školy, kde nemají téměř
žádné nebo vůbec žádné spolužáky z majoritní společnosti.
|
SHRNUTÍ |
| Evropský soud rozhodl, že statistické údaje předložené žalobci doložily tendenci umisťovat žáky romského původu do zvláštních škol. Rozhodl také, že psychologické testy, které školská poradenská zařízení v inkriminované době používala, byly vytvořeny pro většinovou populaci a nebraly odpovídajícím způsobem v úvahu kulturní a jazykové odlišnosti testovaných dětí. Evropský soud dále shledal riziko, že při použití těchto testů a interpretaci jejich výsledků mohlo docházet ke zkreslení kvůli předsudkům. Dále Evropský soud rozhodl, že rodiče romských dětí pravděpodobně nebyli v pozici, kdy mohli dostatečně zhodnotit situaci a plný dopad svého svolení s umístěním dětí do zvláštních škol. Evropský soud dospěl k závěru, že vzdělávací opatření na základních školách neposkytovala romským dětem záruky, které by braly v úvahu jejich speciální potřeby vyplývající z jejich znevýhodněné pozice. V důsledku toho byly romské děti umisťovány do zvláštních škol a dostávaly vzdělání, které jejich problémy dále prohlubovalo. Těmito způsoby došlo k nepřímé diskriminaci v tom smyslu, že zdánlivě neutrální způsoby hodnocení vzdělávacích potřeb mělo na romské žáky diskriminační dopad. |
Svévole systému: v čem je zakopaný pes
Zpráva České školní inspekce (ČSI) letos v dubnu poukázala na skutečnost, že
do vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením jsou v některých
případech zařazovány děti bez diagnostikovaného postižení a bez doporučení
školského poradenského zařízení. Zdravé děti jsou tak vyučovány jako postižené.
Diagnostika a doporučení poradny jsou přitom nezbytné podmínky pro přijetí
dítěte do takového programu. ČSI tak potvrdila závěry výzkumu, který v České
republice realizovala organizace Amnesty International v roce 2009. Závěrečná
zpráva s názvem Nedokončený úkol: romští žáci v České republice stále čelí
překážkám ve vzdělávání upozorňuje na skutečnost, že dohled nad rozhodováním o
umístění dětí do základních škol praktických je nedostatečný. Způsoby hodnocení
navíc vždy neberou v úvahu kulturní a jazykové odlišnosti a doporučení vždy
nezohledňují objektivně nejlepší zájem dítěte. Nefungují ani mechanismy pro
integraci dětí, zařazených do těchto škol omylem, zpět do běžných základních
škol.
Romské děti, které naproti tomu navštěvují běžné základní školy, se potýkají
i s jiným druhem diskriminace. Systém běžného základního vzdělání není mnohdy
připraven, ani ochoten poskytnout odpovídající podporu žákům pocházejícím z
odlišného etnického a sociálního prostředí a žákům s odlišnými schopnostmi.
Dochází také k segregaci do takzvaných „romských“ základních škol. Jde o „běžné“
školy, na které však chodí převážně nebo pouze romské děti. Žáci zde dostávají
méně kvalitní vzdělání. Romští rodiče jsou často postaveni před složitou volbu:
Musí se rozhodovat mezi segregovaným, méně kvalitním, vzděláním a náročnějším
prostředím v běžných základních školách, které však mnohdy nedokáží romským
dětem nabídnout potřebnou podporu.
|
K |
| doporučení pedagogicko-psychologické poradny ke vzdělávání dítěte na takové škole na základě diagnostikovaného zdravotního postižení (lehkého mentálního postižení) |
| souhlas rodičů ke vzdělávání dítěte na takové škole. O přijetí dítěte rozhoduje ředitel/ka školy. |
Základní školy praktické: mýty a skutečnost
V souvislosti se zavedením nového školského zákona v roce 2005 byly zrušeny
zvláštní školy. Jediné, co většinou doznalo skutečné proměny, je název škol.
Zvláštní školy se většinou přejmenovaly na základní školy praktické nebo jen za
základní školy.
Základní škola praktická má ale kromě svých negativ také řadu výhod. Mezi ně
patří zejména malý počet dětí ve třídě, což umožňuje učiteli věnovat se dětem
individuálně. Dětem se na takové škole zpravidla také nikdo neposmívá kvůli
jejich původu, protože tato škola má pověst školy „romské“. Častým argumentem
také je, že děti zde zažívají úspěch, protože systém hodnocení je jiný. A to pro
ně může být velkou motivací do dalšího studia.
Tomu ale často naopak brání řada rozdílů ve vědomostech, které děti na
praktické základní škole mohou získat. Udává se, že především v matematice a
českém jazyce může jít o odchylku dvou i více let oproti běžné základní škole.
Ze zákona mohou sice absolventi praktické školy pokračovat v jakémkoli studiu,
praktické školy ale děti vedou spíše k řešení životních situací, případně ke
vzdělávání v učebním oboru. Na ty se ale často nemohou dostat jednoduše proto,
že mají ve srovnání s vrstevníky handicap v rozsahu či obsahu znalostí. Pokud se
i přesto do učení dostanou, mají záhy problém učivo stíhat.
|
Ven |
| Máte doma malé dítě a chcete, aby získalo dobré vzdělání? Nepodceňujte potom jeho přípravu na studium. Ušetříte mu řadu nepříjemností a sobě možná několik vrásek. Připravili jsme pro Vás několik užitečných rad a tipů, jak se pohybovat v systému, který trpí řadou dětských chorob. |
| • Nejpozději rok před tím, než by mělo Vaše dítě nastoupit do školy, jej začněte na školu připravovat nebo mu v ideálním případě zajistěte předškolní vzdělávání. Rok před nástupem do školy je předškolní vzdělání ve školce zdarma, rodiče platí pouze stravné a lze domluvit i půldenní pobyty. Je-li školka plná a Vaše dítě nemohou vzít, zkuste jej umístit do přípravného ročníku, který vypisují některé školy. Zvolte přitom ten, který otevírá běžná základní škola. Pokud nevyjde žádná z uvedených variant, trénujte s dětmi sami – zjistěte ve Vaší spádové škole, co mají děti umět, aby byly přijaty do první třídy a učte se s nimi (často se jedná především o orientaci na papíře, znalost barev, tvarů, nácvik držení tužky, manuální zručnost, trénink kresby apod.). |
| • Pokud již bylo Vašemu dítěti 6 let, nebo tohoto věku dosáhne před začátkem nového školního roku (tedy před následujícím 1. září), jděte s ním k zápisu v termínu, který vypisuje Vaše spádová škola (základní škola v místě bydliště). Můžete si vybrat i jinou školu, spádová škola však musí Vaše dítě přijmout. Zápisy bývají od poloviny ledna do poloviny února. |
| • Pokud Vaše dítě není zralé na školní docházku, zažádejte o odklad. Ten musí doporučit pedagogicko-psychologická poradna a odsouhlasit ředitel/ka školy. Během roku, kdy má dítě odklad, jej určitě zapište do přípravného ročníku, ideálně při základní škole, kam chcete, aby později chodilo. Odklad může dítě získat i dodatečně, pokud se během pololetí ukáže, že ještě není na školu připravené. Máte-li pocit, že Vaše dítě ve škole zaostává, můžete pořádat o individuální vzdělávací plán. |
| • Při jakýchkoli problémech neváhejte vše probrat s učitelem. Využívejte také nabídky organizací v místě Vašeho bydliště na doučování dětí nebo na pomoc při kontaktu se školou. Veškerou komunikaci, která se týká přijímání Vašeho dítěte do školy, veďte v písemné podobě. |
| • Máte-li dojem, že s Vaším dítětem škola zachází jinak než s ostatními, obraťte se na antidiskriminační linku Romey (www.romea.cz, tel. 800 220 800). Je- li ve škole asistent učitele pro sociálně znevýhodněné děti, známý též jako tzv. „romský asistent“, spolupracujte s ním. S návrhy na zařazení do základní školy praktické nemusíte souhlasit. |
| • Nezapomínejte, že Vaše dítě má právo na rovný přístup ke vzdělání. Pamatujte však také na to, co je pro rozvoj Vašeho dítěte to nejlepší. |
Pro další konzultace či informace se můžete obrátit například na organizace
sdružené v koalici Společně do školy, kde jsou zastoupeny organizace z Čech i z
Moravy, kontakty získáte například na
www.spolecnedoskoly.cz.
V některých regionech působí rovněž společnost Člověk v tísni, o.p.s.
K dispozici je rovněž zpráva Amnesty International, kterou v romštině a
češtině naleznete
zde.
KAM DÁL?
STÁHNĚTE si přílohu Romano voďi – STOP diskriminaci 04 – vzdělávání (PDF)
Příběh rodiny Mikových: Zvláštní škola spoluutváří romská ghetta
Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul
Protiprávní zařazování romských dětí do “zvláštních” škol: Jak rozetnout kruh
