Česká extrémní pravice mění taktiku propagace, tvrdí odborníci

Čeští příznivci extrémní pravice podle ministerstva vnitra pomalu upouštějí
od pořádání soukromých akcí a orientují se na veřejné demonstrace a pochody.
Důvodem je údajně zvýšený tlak, který na ně vyvíjí policie a nevládní
organizace. Dosáhnout utajení nějaké soukromé akce je prý v současné době
obtížné. Organizátoři tak podle vnitra musejí používat řadu náročných
konspiračních technik. Proto mění taktiku, využívají práva na shromažďování a
dávají si pozor, aby během pochodů a demonstrací nedošlo k porušení zákona.
Začínají tak prý kopírovat trend, který se zabydlel v západní Evropě. ČTK to
sdělil Michal Mazel z ministerstva vnitra.

Na české ultrapravicové scéně podle Mazla hrají hlavní úlohu skupiny Národní
korporativismus (NK) a Národní odpor (NO). NK se údajně snaží prezentovat jako
seriózní vlastenecká organizace složená ze slušných, hezky oblékaných a často
vysokoškolsky vzdělaných lidí. Jeho členové prý mají politické ambice. Snaží se
údajně propojit historické kořeny nacismu s českým prvorepublikovým fašismem.
Naproti tomu NO je podle ministerstva vnitra čistě neonacistickým uskupením bez
ambic prosadit se demokratickou cestou.

Podle Kláry Kalibové ze sdružení Tolerance a občanská společnost je NK za
poslední dva roky nejaktivnější pravicově extremistickou skupinou v ČR. Jeho
aktivisté jsou prý velmi mobilní a snaží se operovat na velkém prostoru. Řadu
sympatizantů mají údajně na severní a jižní Moravě a v Praze. Aktivisté se prý
pokoušejí získat do svých řad mladé lidi a k tomu populisticky používají
chytlavých myšlenek. Proto podle Tolerance kladou důraz na antikomunismus a
vystupování proti pozitivní diskriminaci, za čímž se však skrývá diskriminace
jiných, například cizinců, Romů či lidí s odlišnou sexuální orientací. Kalibová
zmiňuje i údajné personální propojení s neonacisty, probíhající na úrovni
řadových aktivistů či sympatizantů NK. Politické aspirace členů skupiny jsou prý
především na komunální úrovni.

Předseda NK Jiří Petřivalský uvádí, že skupinu založili vlastenecky zaměření
aktivisté, kterým vadily některé společenské otázky. Zmiňuje zejména údajnou
pozitivní diskriminaci, drogovou problematiku, přistěhovalectví, zrušení trestu
smrti a nedostatky v trestním zákoně. "Pomocí pochodů se snažíme na tyto
problémy upozornit širokou veřejnost a podněcovat veřejnou debatu o těchto
škodlivých jevech," uvedl. Petřivalský ČTK sdělil, že organizace sdružuje asi
200 členů ve 14 pobočkách. "Jsme v kontaktu s politickým hnutím Právo a
spravedlnost a stranami Národní sjednocení a Dělnickou stranou," dodal. Někteří
členové NK dokonce za Dělnickou stranu kandidovali ve volbách.

Radikálové z Národního odporu nemají podle Mazla takovou strukturu jako "korporativisté".
V ČR údajně existuje několik buněk, příkladem mohou být Autonomní nacionalisté
Střední Čechy, kteří organizovali sobotní demonstraci v Berouně. Mazel tvrdí, že
lidé z NO jsou napojeni na neonacistickou hudební scénu, tedy na kapely hrající
styly White Power Music a Hate Core. Řada členů NO jsou údajně zároveň fotbaloví
chuligáni. Mazel dodává, že obě subkultury spojuje záliba v násilí.

Ultrapravicoví extremisté na sebe naposledy upozornili sobotní demonstrací v
Berouně, přičemž část účastníků se později přesunula na koncert domácích i
zahraničních extrémně pravicových kapel do Českých Budějovic. NK vzbudil zájem
médií například lednovou demonstrací ve Vratimově za zavedení trestu smrti či
pochodem Otrokovicemi, kde došlo k potyčkám s anarchisty. Podle Petřivalského se
nejbližší pochod pod hlavičkou NK uskuteční 10. března v Přerově. Cílem je podle
předsedy upozornit na údajně sílící vliv levicových extremistů.