Cakl: ČR neumí účinně bojovat s neonacismem

Česká republika je v aktivitách pravicových extremistů na evropské špici,
konkurovat jí může pouze Německo. Na mezinárodním kongresu o hrozbách
neonacismu to řekl Ondřej Cakl, který se jeho monitoringem dlouhodobě zabývá. ČR
podle něj chybí koncepce toho, jak je třeba proti neonacistům účinně zasahovat.

Počet rasově a národnostně motivovaných vražd se podle Cakla v Česku od roku
1989 blíží ke třicítce. Kdyby se přepočetly na počet obyvatel, tak je na tom ČR
skoro nejhůře v Evropě, uvedl. Podobně tomu prý je, pokud se porovná počet
demonstrací, které pravicoví extremisté, zejména neonacisté, pořádají.

Cakl odhaduje, že v Česku je zhruba 4000 lidí, kteří se ztotožňují s krajní
pravicí. Podotkl, že poslední data ministerstva vnitra z roku 2002 udávají ještě
vyšší počet. Pokud se použijí ministerské údaje, je jich v ČR na počet obyvatel
dokonce více než v Německu, tvrdí Cakl. Voličská podpora krajně pravicových
politických uskupení je přitom dlouhodobě minimální, uvedl Cakl. Myslí si, že by
se situací měly zabývat státní orgány a provést výzkum, proč jsou myšlenky
extrémní pravice mezi mladou populací ČR tak populární.

Problematice boje proti neonacismu by se podle něj měly více věnovat mimo jiné
městské úřady, které ji mnohdy opomíjejí. "V regionu, kde je demonstrace jednou
za půl roku, za dva, za tři roky, často ani nevědí, jaké mají možnosti proti
setkání neonacistů podle zákona efektivně zasáhnout," řekl Cakl.

Jeho kolegyně ze sdružení Tolerance a občanská společnost Klára Kalibová
kritizovala soudní proces s vydavatelem české verze Hitlerova díla Mein Kampf a
vyšetřování kolem české knižní podoby Turnerových deníků, románové fikce
popisující povstání, po kterém bílá rasa převezme vládu v USA. Uvedla, že v
těchto případech selhaly orgány činné v trestním řízení. Varovný je podle ní už
jenom samotný fakt, že Česká republika je kromě USA a Ruska jedinou zemí, kde
deníky vyšly. V Německu je kniha zakázána.

Podle Kalibové by si také veřejnost měla uvědomit, že svoboda slova má v České
republice limity. Reagovala tak zejména na nedávný verdikt havlíčkobrodského
soudu, který udělil nepodmíněné tresty dvěma mužům za vydávání internetového
časopisu Poslední generace. Podle soudu jeho texty obsahovaly nenávistná
vyjádření vůči Židům a vyzývaly k jejich likvidaci, otevřeně zpochybňovaly
holokaust. "V evropském prostoru nemá neomezená svoboda slova tradici," uvedla
Kalibová. V přístupu k této problematice se podle ní v Evropě odráží zkušenost
se dvěma totalitami, na jejímž počátku stálá svoboda slova a na konci zůstaly
miliony mrtvých.

Politolog Jan Charvát ovšem na kongresu řekl, že například stíhání za symboly na
oblečení podle něj není cesta, jak se s problematikou neonacismu účinně
vypořádat. Uvedl, že tak problém nezmizí, pouze nebude tolik vidět. Podle něj je
třeba rozebírat názory pravicových extremistů a mluvit o nich. Zjistí se tak, že
jsou v naprosté většině zcela nesmyslné a lze je snadno vyvrátit, dodal.

KAM DÁL?


Dělnická strana vyšle do litvínovského sídliště ochranné sbory


SPECIÁL: Extremismus a neonacismus