Brusel zahajuje právní kroky proti Francii kvůli jednání s Romy

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit právní kroky vůči Francii kvůli
tomu, že nerespektuje evropská pravidla volného pohybu osob. Rozhodnutí souvisí
s postupem francouzských úřadů proti Romům, kolem něhož se rozpoutala bouře
nevole mezi Paříží a Bruselem. Podobné procedury pro porušení práva nejsou v EU
ničím výjimečným.

Zatím ale není zcela jasné, kdy a zda vůbec proces začne, protože komise v
tomto citlivém a sledovaném případě dala Francii čas do půlky října, aby přišla
s patřičnými změnami či jasným příslibem, že a kdy k nim přistoupí.

Mluvčí komise Pia Hansenová na opožděné tiskové konferenci přečetla
prohlášení, v němž komisaři zdůraznili, že členské země bloku mají právo
zajišťovat pořádek na svém území, ale musí také respektovat unijní normy a
pravidla a vyhýbat se veškeré diskriminaci, zejména na základě národnosti či
etnika. Mezitím se ale už v médiích objevovaly citáty lucemburské eurokomisařky
Viviane Redingové, podle nichž se komise rozhodla o spuštění právních kroků.

Zdlouhavé a složitě naformulované prohlášení ale podotýká, že dopis
požadující, aby Francie vše napravila, Brusel zašle až v říjnu. Do jeho půlky
tak má Francie čas na kýžené změny.

Komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, se zabývala analýzou
situace kolem vyhošťování Romů, kterou vypracovala právě komisařka Redingová. Ta
už před časem prohlásila, že Paříž unijní normy porušuje. Postup francouzských
úřadů dokonce označila za ostudný, což následně vyvolalo mezi Bruselem,
Lucemburskem a Paříží diplomatickou výměnu názorů.

Podobné procedury pro porušení práva nejsou v EU ničím výjimečným. Země kvůli
nim může skončit před evropskou justicí. Proces je však hodně zdlouhavý. V
konečném důsledku mohou být na zemi uvaleny nějaké sankce. To se však děje jen
velmi výjimečně.

Francie letos převážně do Rumunska a do Bulharska, tedy do dvou členských
zemí EU, vrátila kolem 8000 Romů, kteří v unii tvoří největší etnickou menšinu.
Podle kritiků si tím vláda a prezident Nicolas Sarkozy snaží zvýšit popularitu,
která klesá kvůli úsporným opatřením přijímaným v souvislosti se současnou
hospodářskou krizí. Paříž kroky odůvodňovala snahami o zajištění bezpečnosti a
pořádku.

Šéf socialistů v Evropském parlamentu Martin Schulz, jehož skupina Paříž
ostře kvůli postupu vůči Romům kritizovala, rozhodnutí Bruselu uvítal. Jde podle
něj o významný precedent.

"Poprvé komise rozhodla uplatnit své pravomoci strážce unijního práva nikoli
v souvislosti vnitřním trhem či hospodářskou soutěží, nýbrž kvůli základnímu
principu podpírajícímu občanství v EU," prohlásil s tím, že šlo o nevyhnutelný
krok. Komise podle něj musí zajišťovat lidem v EU svobodu pohybu.

Předseda Evropské komise José Barroso zdůraznil, že komise se na dnešním
rozhodnutí shodla jednomyslně. Jinak ale nechtěl situaci příliš komentovat,
neboť jde podle něj o velmi citlivé právní otázky.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyhošťování bránil i na nedávném
summitu EU, kde toto téma a vášnivá debata, která ho doprovázela, do značné míry
zastínily ostatní témata. Jeho vláda navíc zdůrazňuje, že Romové zemi opouštějí
dobrovolně. Za odchod totiž od úřadů dostávají určitou sumu peněz.

Pokud by Brusel celý případ nakonec předal evropské justici, může jeho
projednání trvat i řadu let, než se dospěje k nějakému rozhodnutí.

Odhaduje se, že ve zhruba půlmiliardové EU žije kolem deseti až 12 milionů
Romů. V mnoha zemích se objevily případy, kdy byli příslušníci tohoto etnika
diskriminováni, ať už ve školách nebo v přístupu k bydlení či zaměstnání.

KAM DÁL?

SPECIÁL: Francie deportuje Romy