Brněnský soud se bude muset zabývat případem rasistických CD

Brněnský městský soud se bude muset znovu zabývat případem šestadvacetiletého
Tomáše Plisky, jehož loni poslal na čtyři roky do vězení. Potrestal jej tak za
to, že si chtěl nechat vyrobit 500 kompaktních disků s 18 rasistickými písněmi.
Policie tvrdí, že to byla zakázka pro extremistickou organizaci Národní odpor.
Muž se hájí tím, že obsah CD příliš neznal a s uskupením nemá nic společného.
Krajský soud Brno v dnešním odvolacím řízení rozsudek městského zrušil. Celou
kauzu vrátil k doplnění důkazů a k vynesení nového rozsudku.

Cédéčko mělo obsahovat kromě písní v češtině a slovenštině i skladby v němčině,
angličtině, maďarštině nebo italštině. Soud chce, aby byly všechny texty
detailně zkoumány, což se až dosud nestalo. Případ bude vrácen žalobci, který
zajistí doplnění spisu o nový znalecký posudek. Teprve pak se obrátí na soud.

Pliskovi hrozilo za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a
svobod občanů, za níž hrozí až osm let vězení. Podle Pliskova obhájce byl tento
verdikt příliš přísný.

Disk měl obsahovat například nahrávky skupiny Valhala, Odin’s law, Türken jäger,
které jsou řazeny k takzvané White power scéně. Písně odkazují na údajnou
bělošskou rasovou nadřazenost, opěvují třetí říši a některé mají i antisemitské
texty.

Bonus na CD je netradiční. Je to originální píseň z dětmi oblíbených Příběhů
včelích medvídků. Konkrétně jde o písničku, při níž Čmelda s Brundou natírají
plot na bílo a přitom si zpívají "Komu by se nelíbila, bílá, bílá, bílá, bílá".

Za jeden z nedostatků dosavadního procesu označil soud to, že CD nebylo dosud
projednáno jako důkaz. Soud si jej nevyslechl, a nezná tedy ani jeho přesný
obsah. Je proto pravděpodobné, že při dalších jednáních si příslušný trestní
senát brněnského soudu bude muset vyslechnou rasistické písně i Čmeldu s Brundou.

Žaloba považuje čtyřletý trest za přiměřený. Pliska měl již v minulosti problémy
se zákonem. Jeho advokát Roman Hais se domnívá, že důvodů, proč neodsoudit jeho
klienta, je mnoho.

Podle něj není Národní odpor hnutím v takové podobě, jak chápe tento zákon,
upozorňuje na to, že propagaci lze podle zákona dělat tiskem, filmem, televizí
nebo rozhlasem, ale ne tím, že si někdo objedná výrobu CD, které prý navíc
nebyly určeny k volné distribuci, ale k soukromé potřebě.