Box pomáhá měnit stereotypní pohled na Romy. . .

Dostal jsem nabídku zhlédnout turnaj v boxu, což se pochopitelně jen tak neodmítá. Sice jsem měl jiné plány, ale nakonec jsem nelitoval. Box naživo, adrenalinová atmosféra toho čtvercového plácku ohraničeného provazy, se dostala pod kůži i mně.

Mekkou vyznavačů boxu a mým cílem se večer 7. října stal kongresový sál hotelu Olšanka, kde se amatérský turnaj O pohár města Žižkova chystal ke svému historicky prvnímu zahájení.

Nesmím opomenout, že za organizací celé akce stáli trojnásobný mistr republiky, držitel ceny Fair Play za celoživotní přínos v boxu Stanislav Tišer a romský aktivista, bývalý předseda ROI Štefan Ličartovský.

Sál se postupně naplňoval a pořadatelé dolaďovali maličkosti, aby vše bylo dokonalé. Trofeje byly umístěny na viditelném místě, snad aby finalisty motivovaly k boxu, který by jim trofej zajistil. Borci se v zákulisí soustřeďovali na svůj výkon. Soudce v bílém se svými kolegy přicházeli usednout za rozhodčí oltář. Světla zhasla, všichni se ztišili v očekávání příštích chvílí. V popředí sálu se na plátně objevil titulek Box není nebezpečný sport a za tímto textem následovaly komické filmové momenty různých sportů, ve kterých si sportovec často nešikovně ublížil. Po vtipné vložce následovalo samotné zahájení turnaje starostou Městské části Prahy 3-Žižkova a iniciátorem turnaje panem Tišerem.

Z reproduktorů se rozezněla moderní hudba a na pódiu se energicky představily roztleskávačky Ice Cats cheerleaders se svou sestavou. Konečně nastoupilo deset párů soupeřů z různých klubů z Jablonce, Příbrami, Plzně, Rakovníka a z několika pražských klubů. V ringu se utkalo celkem devět dvojic mužů od 64 kilogramů do super těžké váhy 91 kg + a jedna dvojice žen ve váze do 60 kg. Nejdříve proběhly semifinálové zápasy v mistrovské váze, kterou organizátoři zvolili, do 75 kg. Následovala další utkání v ostatních váhách. Pro diváky byla ještě připravena exhibice thai boxu a kick boxu. Nakonec se bojovalo o zmíněný pohár.

A atmosféra houstla…

Návštěvníci turnaje se velice rychle zapojili a začali boxerům fandit. Tím, že byl ring velice blízko publiku, se vytvořila velmi emočně strhující atmosféra.

„Z našeho klubu nastoupí sedm borců. Jejich preference jsou vysoké.
Juraj Škop (17 let) je talentovaný mladý kluk a má velkou naději na úspěch. David Housar (22 let), super těžká váha, je vicemistrem republiky. Pavel Bunaděj už dostal pozvánku do reprezentace a Vladimír Daniliuk bude bojovat o pohár. Teď nastoupí Jiří Bárta, jenž má za sebou pouze šest zápasů, ale ani jeden neprohrál. Uvidíme, co dokáže dnes.“ Řekl v průběhu zápasu pro Romano Voďi trenér svých svěřenců Stanislav Tišer.

„Z dnešního vítězství mám ohromnou radost. Boxovali jsme doma, tak jsem musel vyhrát! Taky mi pomáhalo vidět ty vystavené poháry pro vítěze. Dokonce mám na sobě trenérovy boty, tak určitě víte, co to pro mě znamená. Trenér má srdce na správném místě a vždy mi dobře poradí. Doma mě v boxu podporují. Mám to trochu těžší s cestováním do školy. Denně dojíždím asi padesát kilometrů. Po škole jdu okamžitě na trénink. Box je pro mě droga. Někdo kouří, pije a já zase boxuji… strašně mě to baví.“

Začal boxovat už v patnácti letech, ale to pouze trénoval, nešel hned do ringu. „Až když jsem se přestěhoval do Prahy, kde jsem našel trenéra Tišera, jsem začal boxovat závodně.“

Od nástupu Mariana Kováče z BC Žižkov létaly jiskry od rukavic a více se blýskalo od těch Kováčových, ale i tak Petr Matějka z Plzně (SK Bacardi) předvedl na svůj druhý boxerský zápas ve váze do 75 kg slušný výkon. Tento souboj patřil mezi nejlepší.

„Viděl jsem pořad Na vlastní oči, kde byl trenér v boxu,Romák´ pan Tišer. Tak jsem k němu začal chodit. Zkoušel jsem i tvrdé drogy, ale přestal jsem s tím a začal jsem dělat box.“ Nejvíce se věnuje boxu a práci. V minulosti zkoušel dva roky kulturistiku. Rodiče ho v boxu podporují i přesto, že o něj mají strach.

„Trenér je vynikající, je to komik a super člověk,“ sdělil mi Kováč svůj názor na Stanislava Tišera.

„V první řadě je to jiná váha… to znamená jiná kategorie. 75 kg a 64 kg, to už je rozdíl. Juraj je výbojnější, techniku má vynikající.
Marián má zase větší a tvrdší úder a nebojí se tolik. Marián má více zkušeností.“

„Byl bych rád, kdyby příště přišlo více lidí, aby bylo narváno!“ Vzkazuje čtenářům R. V. Stanislav Tišer.
Žižkovský pohár nakonec nepoputoval nikam daleko, zůstal doma. Vybojoval ho Vladko Daniliuk z Boxing club Praha.

Turnaj finančně podpořila městská část Prahy 3 a zastupitel Pavel Hurda. Turnaj, jenž byl v úvodu nazván amatérským, mi takový ve svém průběhu vůbec nepřipadal.

***

Stanislav Tišer

Bývalý československý reprezentant, mistr republiky v juniorech, trojnásobný mistr a vicemistr republiky v kategorii mužů ve váze do 54 kilogramů. V roce 1984 nominován do reprezentace na Olympijských hrách v Los Angeles, který však totalitní vláda bojkotovala.

Rok 2000 přinesl ocenění Fair Play českého olympijského výboru za celoživotní přínos.

Bilance: 210 výher a 38 porážek

Boxu se závodně věnoval 25 let, nyní se aktivně věnuje výchově nových dorostenců a nejen mládeži v BC Žižkov jako šéftrenér.

Marian Kováč

Zkoušel jsem tvrdé drogy, díky boxu jsem přestal!

Za svůj největší úspěch považuje limitování v duelu na turnaji v Německu. Jeho cíl je probojovat se do soutěže o mistra republiky.

Podniká…

Juraj Škop

Student Střední průmyslové stavební školy, věří v Boha, a než jde do ringu, neopomene se pokřižovat. Ring je pro něj adrenalin a právě v něm se cítí, jako kdyby skákal bungee jumping. Jeho cílem je dostat se na mistrovství republiky juniorů.

Box Club Žižkov je následníkem věhlasné tradice žižkovského boxu. Pokládá si za čest a povinnost znovu obnovit zašlou slávu žižkovských boxeristů. Turnaj O pohár města Žižkova bude vždy pořádán na závěr celorepublikové soutěže v juniorských a seniorských zápasech a nominováni do něj budou jen nejlepší borci klubů české ligy.

Po fantastickém zápase, který vyhrál Juraj, jsem se vydal směrem k šatnám a požádal o interview. Veselý a udýchaný Juraj Škop byl ochotný ihned reagovat na mé otázky….

Nezahálel jsem a utíkal jsem i za Marianem, který se nejdříve rozhovoru zdráhal, ale nakonec nám jej poskytl.

Zeptal jsem se trenéra, jak se Juraj a Milan liší ve své boxerské technice.