Berlín má stálou výstavu o svých dějinách za nacismu

Co znamenala nacistická vláda pro Berlín a jak se promítla do života jeho
tehdejších obyvatel. Na tyto otázky přináší odpověď nová stálá výstava o německé
metropoli v letech 1933 až 1945, která byla dnes otevřena na pozemku berlínského
dokumentačního střediska nacistických zločinů Topografie teroru. Tehdejší dobu
přibližuje prostřednictvím kopií dobových dokumentů, fotografií i osudů
obyčejných lidí, které Hitlerův režim poznamenal.

Ačkoli je téma této venkovní výstavy tematicky ohraničeno 12 roky, kdy
Německu vládli nacisté, samotná expozice představuje i Berlín před tím, než se
nacisté chopili moci, a vývoj města po skončení druhé světové války, včetně
rozdělení města a země na dvě části a jejich opětovného sjednocení před 20 roky.
Záměrně je umístěna podél jednoho ze zbytků Berlínské zdi, která byla symbolem
tohoto poválečného rozdělení.

Její tvůrci zasadili do odkrytých sklepů bývalé hlavní úřadovny nacistické
tajné policie gestapa celkem 72 panelů rozčleněných do pěti kapitol, které
ukazují, jak se nacistická moc v původně "rudém Berlíně" etablovala a začala ho
přetvářet ke svému obrazu. Netýkalo se to jen fantaskních plánů Adolfa Hitlera
na přebudování německé metropole v majestátní Germánii, hlavní město budoucí
nacistické světové říše, ale i pronásledování a likvidace ideologických odpůrců
a lidí "nižší rasy".

Mezi ně nacisté vedle Židů řadili i Romy, homosexuály nebo postižené. Okruh
jejich nepřátel se ale postupně rozšiřoval. "Později se mohlo stát každému, že
se z jakéhokoli důvodu – kvůli svému nonkonformnímu chování nebo kvůli
nevhodnému slovu na špatném místě – dostal do hledáčku represivních orgánů,"
upozornila kurátorka výstavy Claudia Steurová.

Jedním z jejích hlavních cílů bylo prý ukázat, jak se jednotlivci za
diktatury chovali. "Jsou tu příklady občanské odvahy i denunciace a zrady,"
uvedla Steurová a upozornila na osudy romské rodiny Krausevých, jejichž sousedé
se za druhé světové války domáhali na úřadech její deportace. "To byla jedna
stránka. Ta druhá přišla v prosinci 1943, kdy 30 jiných sousedů této rodiny
napsalo dopis kriminální policii, že s těmito Romy nemají vůbec žádné spory. To
bylo v prosinci 1943 a to už člověk něco riskoval," zdůraznila kurátorka.

Krauseovi se tak deportaci vyhnuli, byli však sterilizováni. "Válku přežili,
nemohli mít ale děti, a tak nakonec beztak vymřeli," dokončila Steurová jeden z
tragických příběhů druhé světové války. Osudy Berlína a jeho obyvatel během ní
tvoří samostatnou kapitolu této výstavy, která byla v podvečer slavnostně
otevřena a od středy bude zdarma přístupná veřejnosti.

Expozici dotváří 11 multimediálních přístrojů, z nichž si je například možné
poslechnout originály proslulých bouřlivých projevů nacistického ministra
propagandy Josepha Goebbelse. Ačkoli se jedná o stálou výstavu, přístupná bude
jen do poloviny listopadu. Na zimu se přestěhuje do skladu a na své místo se
vrátí znovu až v březnu.

Vedení Topografie teroru doufá, že se i díky ní zvýší návštěvnost tohoto
dokumentačního a výstavního střediska nedaleko Postupimského náměstí v centru
města. Každý rok do něj zavítá kolem půl milionu lidí. "Věříme, že tohle číslo
teď lehce překročíme," prohlásil dnes Andreas Nachama, ředitel stejnojmenné
nadace, která Topografii teroru spravuje.