Bátora se před 6 lety spolu s neonacisty zúčastnil přednášky o českém protižidovství, pořádané extremistickou Vlasteneckou frontou

Ekonomický poradce ministra školství
Ladislav Bátora se před 6 lety zúčastnil
neveřejné přednášky o
“českém protižidovství”,
pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou
frontou (VF). Podle dostupných informací byl
přednášejícím
tehdejší mluvčí
neonacistického Národního odporu (NO)
Petr Kalinovský. Na akci se objevila řada
známých tváří
české krajní pravice. Včetně lidí,
kteří podle policie i odborníků patří
mezi neonacisty. Bátora účast na
přednáškách VF nepopřel, naopak uvedl,
že na několika sám vystupoval.

Zdroj, který
si nepřál být jmenován,
upozornil  na to, že Bátora ve své
práci s názvem Česká
revue – Můj národ a má vlast
pochválil antisemitský spis Rudolfa Vrby
nazvaný Zkáza Slovanů, když ho označil za
“skvělý”. Bátora to již nevysvětlil. Rozhovor s
ČTK a Českou televizí přerušil a rozladěně
odešel.

Přednáška Kalinovského na
téma “Historie,
příčiny a vývoj českého
protižidovství” se podle dostupných
informací konala 17. prosince 2005 v jednom z domů v
pražské ulici Ve Smečkách. Podle videa byl na
akci vedle Bátory a Kalinovského
například i bývalý člen
rozpuštěné Dělnické strany (DS)
Ladislav Malý nebo Patrik Vondrák a Erik
Sedláček, kteří jsou odborníky na
extremismus spojováni s NO nebo DS. Oba byli
hlavními představiteli zaniklého
sdružení Mladí národní
demokraté, které se snažilo 10. listopadu 2007, v
den výročí nacistické
Křišťálové noci, uspořádat
pochod pravicových radikálů pražským
Židovským Městem. Podobný pochod v lednu 2003
organizoval Kalinovský.

O tom, že setkání nebylo veřejné,
svědčí Josef Maraczi, který řekl, že na
akci dorazil, protože o ní chtěl informovat, byl ale
vyzván, aby místo opustil. “Vytáhl
jsem novinářský průkaz a oni mě vyhodili,” uvedl.

Bátora potvrdil, že se přednášek VF
účastnil a na některých i sám
vystupoval. Z účastníků
přednášky z prosince 2005 prý
zná bývalého prvního
místopředsedu Národní strany (NS) Jana
Skácela. Bátora sám za NS kandidoval v
roce 2006 jako nestraník, za což sklidil kritiku v době, kdy
se uvažovalo o tom, že by mohl dělat náměstka ministra
školství. Ostatní
účastníky uzavřené akce,
například Vondráka a Sedláčka,
prý nezná.

“Necítím absolutně potřebu to vysvětlovat. A
říkal jsem – vaše metody jsou jednoznačně
připomínající StB (komunistickou
Státní bezpečnost) v roce 1983 a i tehdy jsem měl
právo nevypovídat. Tady nejde o to, že bych chtěl
nebo nechtěl využít práva nevypovídat.
Ale to, co se se mnou tady děje, je skutečně odporné. Pro mě
to skončilo a už nebudu dávat žádné
rozhovory,” odpověděl na dotaz, proč chodil na podobné akce.

Vlastenecká fronta je podle úřadů
ultranacionalistickým uskupením. Politolog Jan
Charvát z Karlovy univerzity řekl, že vznikla v roce 1993
jako “zcela jednoznačně fašizující
organizace klasického neofašistického
typu”. Postupně prošla vývojem, v
určitých obdobích nebyla téměř vůbec
aktivní. “Patří mezi skupiny, okolo
kterých se pohybují lidé jak z
té fašizující
české scény, tak i někteří
neonacisté” uvedl Charvát.

Bátora je podle dostupných informací
rovněž autorem České revue. Zveřejnil ji web
Národní myšlenka, podle
něhož jde o “výroky a příběhy
osobností, které chtě nechtě ovlivňovaly a
ovlivňují vývoj českého
národního vědomí”. “Omezil jsem se u
každé osoby na pouhých šest
řádek na závěr, abych tak čtenáře
ovlivnil co možná jen svým národně a
konservativně podjatým výběrem osob a jejich
citátů,” cituje web Bátoru.

Jednou z uvedených osobností je Rudolf Vrba.
Podle historika Židovského muzea v Praze Michala Frankla byl
Vrba katolickým knězem a novinářem,
který začal působit v českém veřejném
prostoru na přelomu 80. a 90. let 19. století. “A byl to
jeden z nejvýraznějších
českých antisemitů té doby,” uvedl Frankl. Vrba
ke konci 19. století publikoval například knihu s
názvem “Národní sebeochrana”. “To je
opravdu jedna z nejantisemitštějších
českých knih, jaká kdy vyšla.
Viní Židy z šíření
liberalismu, z vysávání
českého lidu, z kapitalismu, ze socialismu,”
říká Frankl.

Bátora ve svém šestiřádkovém
komentáři k Vrbovi mimo jiné uvedl: “Věhlas onoho
křesťanskosociálního
národohospodářského publicisty ale
přetrval asi jen díky antisemitským
pracím, k nimž patří zejména ‘Vražda v
Polné a židovská otázka v
rakouském parlamentu’ či skvělá ‘Zkáza
Slovanů’.”

Dílo Zkáza Slovanů z roku 1924, které
Bátora označil za skvělé, je podle Frankla
“poměrně nesourodým souborem textů”, které mimo
jiné spojuje teze, že Židé mohou za
první světovou válku i bolševickou
revoluci v Rusku.

“Považuji za zvláštní, že takhle
chválí díla, která jsou
úplně jasně antisemitská, od člověka,
který je úplně jasně antisemitský.
Nicméně, co si myslí o antisemitismu a o Židech
pan Bátora, lze z toho těžko usuzovat,” řekl k
Bátorově komentáři Frankl. “Můžeme se
domnívat, z toho, co pan Bátora veřejně
prohlašuje, že se mu na té Zkáze
Slovanů líbí její
antibolševismus nebo antikomunismus,” dodal historik.