Bajgerová: Chybí tu sdružení všech Romů žijících v ČR

Eva Bajgerová se narodila v roce 1963 v Ústí nad Labem. Vystudovala
Sociálně-právní nástavbu v Ústí nad Labem. Po studiích nastoupila do tamní
Setuzy, určitou dobu pracovala v manželské a předmanželské poradně, kde měla na
starost přípravu žadatelů o adopci a pěstounskou péči. V letech 2002-2005
působila jako romský koordinátor Ústeckého kraje. Dnes je v invalidním důchodu,
částečně pracuje ve Sdružení Romano jasnica a věnuje se práci spojené s
členstvím v Radě vlády pro národnostní menšiny. Má dvě děti.

Jak hodnotíte důležitost Rady vlády pro národnostní menšiny?

Určitě je v pořádku, že naši politici také myslí na to, že tu jsou
národnostní menšiny. Je dobře, že se vzájemně setkávají, vědí jeden o druhém,
znají problémy různých národnostních menšin a zároveň jejich úspěchy. Například
velice silnou a aktivní skupinou v radě jsou Poláci. Ti nejen že hovoří do
kulturní části, ale i do školství či do zaměstnávání Poláků v ČR. Ba dokonce si
založili hospodářskou komoru.

Jak konkrétně rada vypadá?

Rada má 30 členů, které jmenuje vláda svým usnesením. Jsou jimi zástupci na
úrovni náměstka ministra z ministerstva financí, ministerstva kultury,
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstva práce a sociálních
věcí, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a ministerstva
zahraničních věcí. Tito ministerští zástupci dokážou odpovědět na spoustu dotazů
a jsou na schůzi připraveni. Ovšem požadavky pouze přetlumočí a nezaručí, zda se
něco změní. Dále jsou zde zástupci Kanceláře prezidenta republiky, Kanceláře
veřejného ochránce práv a zmocněnce vlády pro lidská práva. Předsedkyní je
ministryně Vlády ČR Džamila Stehlíková. Na druhé straně jsou zde zástupci 12
národnostních menšin, konkrétně Bulharů, Chorvatů, Maďarů, Němců, Poláků,
Rusínů, Rusů, Řeků, Slováků, Srbů a Ukrajinců. Dále má rada dva výbory – výbor
rady pro dotační politiku, výbor rady pro spolupráci s orgány samosprávy – a
konečně ještě pracovní skupinu pro národnostně menšinové televizní vysílání.

Co obnáší členství?

Rada vlády je pouze poradním a pracovním orgánem, kde se připomínkují různé
body. Pochopitelně dopředu obdržíte program a materiály, ke kterým se budete
vyjadřovat. Pak je pouze na členovi, jakým způsobem si shání podklady k
vyjádření k zákonům, vyhláškám apod. Při jednání jedná každý člen sám za sebe.
Na závěr se přijme jednotné usnesení za celou radu. K politikům se tudíž dostane
jeden jednotný názor.

V březnu byla jmenována nová rada. Co se od té doby událo?

Od března se rada sešla pouze dvakrát. Tak jak to bývá, první jednání jsou vždy
seznamovací a hlavně se řeší personální složení výborů a pracovních skupin. Na
posledním jednání se hovořilo o dotačních programech resortů ministerstva
kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Rovněž se získaly
informace o dovršení ratifikačního procesu Evropské charty regionálních a
menšinových jazyků a schválila se Zpráva o situaci národnostních menšin v ČR za
rok 2006. Zatím jsem nebyla přítomna u připomínkování zákonů. Je pochopitelné,
že tato rada je poradním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních
menšin a jejich příslušníků. Tedy vše se točí kolem zákona č. 273/2001 Sb. o
právech příslušníků národnostních menšin.

Pokusíte se zhodnotit přínos rady a dopad její činnosti?

V radě pracuji teprve od března 2007 a necítím, že by měla velký vliv k
zásadním rozhodnutím týkajícím se romské menšiny. Myslím si, že daleko větší
vliv má Rada vlády pro romskou komunitu. Zde obhajuje daleko více svou koncepci
na úrovni vyšší politiky. Slabá stránka rady je i v tom, že vlastně zastupujete
romskou komunitu, ale já osobně mám sílu oslovit Romy jen v Ústeckém kraji, v
celé republice je to velice těžké. Funkce v této radě je velice zodpovědná, ale
informace se k tomu poslednímu Romovi nedostanou. Chybí tu sdružení všech Romů
žijících v ČR. Cítím tedy přes tuto radu strašně malou sílu, která by dokázala v
naší politice něco změnit. Jako celek jsme příliš slabí, abychom mohli říci, že
máme sílu ovlivnit politiku naší republiky.