Aven pro Khamoro!

Mezi pražskými festivaly si našel své místo. Během své existence na něm
vystoupilo více jak sto dvacet romských hudebních kapel ze zhruba třiceti zemí
světa. Khamoro je po roce zpátky. Česká metropole tak bude už potřinácté hostit
jeden z největších romských festivalů světa.

Už od roku 1999 se poslední květnový týden sjíždějí do Prahy romští umělci z
celého světa. A nejen oni, ale také světoví odborníci na „romskou otázku“, kteří
během týdenního maratonu diskutují například o tématech jako Romové a média,
romští asistenti ve školách, sociálně vyloučené romské komunity nebo genocida
Romů v době druhé světové války či postavení romských žen ve společnosti. Letos
budou romští, ale i neromští experti diskutovat například o segregaci romských
žáků ve školách střední a východní Evropy. Khamoro tak nenabízí jen kulturní
vyžití, ačkoliv to je pochopitelně právě tím největším lákadlem.

Nejenom hudební festival

 „Hodně lidí má stále v povědomí, že Khamoro je pouze hudebním
festivalem. Ale tak to není. Hudba je samozřejmě jeho nedílnou součástí, ale
jeho smysl tkví zejména v tom, aby se o romské otázce mluvilo na všech možných
úrovních a v co nejširších okruzích,“ vysvětluje ředitelka občanského sdružení
Slovo 21 Jelena Silajdžić. Původně novinářka a filmová producentka pocházející
ze Sarajeva, která společně se svým mužem Džemilem přišla potom, co opustila
kvůli válce na Balkánském poloostrově svou domovinu, na myšlenku zavést v Praze
tradici, jakou je dnes festival Khamoro. „Ten nápad vznikl naprosto spontánně.
Když jsme s mým manželem a rodinou odjeli z Bosny a Hercegoviny, krátce poté
jsme tady v Praze pořádali jednu komerční kulturní akci, které se zúčastnili
skutečně velmi známí umělci z České republiky. Vedle těchto jsme sem tenkrát
pozvali i jednu romskou kapelu – Khamoro. Všechno probíhalo naprosto hladce až
do té doby, dokud na jeviště nevstoupila právě skupina Khamoro. V tu chvíli
začaly problémy s ozvučením, tu a tam nebyla skupina slyšet vůbec a my jsme
zjistili, že tuhle romskou kapelu zkrátka zvukař sabotoval. Nás to hodně
naštvalo, říkali jsme si, že jsme utekli z jednoho fašismu a teď tu čelíme
něčemu obdobnému. V ten večer jsem se mé manželky zeptal, co by říkala na to,
kdybychom začali pořádat profesionální romský festival. A ona na to tehdy
kývla,“ vzpomíná profesor hudby Džemil Siladžić na začátky festivalu Khamoro,
který dostal název po zmíněné romské skupině z Čech. Khamoro začne netradičně
romskou svatbou Festival Khamoro od jeho samého počátku podpořila řada
významných osobností, mezi nimi například Libuše Benešová, Pavel Bém, Michael
Kocáb, Mirek Topolánek a v neposlední řadě také Václav Havel, který několikrát
přijal nad festivalem záštitu. "Program romského festivalu KHAMORO mne natolik
zaujal, že jsem nad ním s potěšením převzal záštitu. Vítám jeho další ročník,
který se – jak se zdá – stane každoročním multikulturním svátkem, představujícím
tvořivost Romů z mnoha úhlů pohledu. Letošnímu ročníku romského festivalu
KHAMORO 2000 přeji, aby předznamenal dlouhou tradici „sluníčkových“ festivalů
spojujících nás a Romy příjemnými zážitky, kterých je v našem soužití velmi
zapotřebí,“ reagoval na Světový romský festival před jedenácti lety exprezident
Václav Havel. Letošní ročník začne v neděli rekonstrukcí nefalšované romské
svatby se všemi obyčeji, které převážně slovenští Romové, kterých žije u nás
naprostá většina, ve větší či menší míře stále dodržují. „Chceme na Khamoru
zavést takovou novou tradici – totiž obnovovat staré romské zvyky, které se
podle nás v této rychlé moderní době pomalu začínají ztrácet, a to se netýká jen
Romů samozřejmě. Letos jsme se rozhodli pro rekonstrukci svatby, příště to mohou
být například romské křtiny,“ prozrazuje Jelena Silajdžić, ředitelka sdružení
Slovo 21, které společně se Studiem Production Saga festival pořádá. Na
rekonstrukci svatby mohou její návštěvníci ochutnat speciality romské kuchyně
jako goja nebo holubki. Jako každá veselka se ani ta, jež proběhne v rámci
Khamora, neobejde bez pravé romské hudby. Ostatně ta je jádrem celého festivalu
a všeobecně představuje významnou součást celosvětového kulturního dědictví.

R&B i klasika

Umělci na festivalu Khamoro vystupují zpravidla v rámci šesti večerních
koncertů. Na tom, na němž zaznějí rytmy současné romské hudby a který v pondělí
otevírá sérii všech koncertů během Khamora, vystoupí letos Connection. Skupina
mladých umělců, v jejichž tvorbě se míchají nejrůznější žánry od jazzu, funku,
soulu až po R&B. Úterý a středa budou patřit – ostatně jako v předchozích letech
– gypsy jazzu, žánru typickému hlavně pro Sinty a Manushe, kteří žijí převážně v
západní Evropě. Většina současných interpretů gypsy jazzu navazuje na odkaz
Djanga Reinhardta, kterého lze považovat za jeho zakladatele. Koncerty gypsy
jazzu byly do programu Khamora zařazeny poprvé v roce 2001 a díky značnému
úspěchu pokračuje tato tradice až dodnes. Koncerty probíhají v komorním
prostředí Jazz klubu Reduta, kde mají posluchači možnost slyšet ty nejlepší
virtuózní jazzové hráče světového formátu. V rámci letošního třináctého ročníku
se návštěvníkům Khamora představí Mozes Rosenberg Trio z Nizozemska, jehož
zakladatel Mozes Rosenberg je mladším bratrem Stochela Rosenberga, kytaristy
slavného gypsy jazzového uskupení Rosenberg Trio. Na jazzových večerech se
obdobně jako nizozemská skupina poprvé během Khamora představí i německá Vano
Bamberger & band, skupina Sinti Romů, která v nedávné době vystupovala dokonce i
na africkém kontinentě.

Kdo bude největší hvězdou?

Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Norsko, Francie a dokonce i Indie a samozřejmě
Česko – to jsou státy, odkud romští umělci přijeli roztancovat Prahu. A to nejen
na defilé všech účinkujících, které projde historickým centrem Prahy a jenž
patří k těm nejatraktivnějším částem celého festivalu, ale zejména na čtvrtečním
a pátečním koncertě tradiční romské hudby. „Dramaturgický koncept se odvíjí od
toho, že Romové žijí na celém světě. My se proto snažíme o to, aby i diváci
procházeli během Khamora romskou hudbou celého světa,“ vysvětluje producent
festivalu Džemil Silajdžić. Na programu jsou kapely, jež Prahu doposud
nenavštívily, některé naopak už na Khamoru v minulých letech zazářily. Mezi nimi
například i portugalská skupina Ciganos d´Ouro. Hudebníci z Pyrenejského
poloostrova původně vystupovali pouze při kulturních akcích portugalské romské
komunity, později však našla posluchače i mimo romskou komunitu a mimo hranice
Portugalska. Do Prahy přijede na Khamoro už potřetí. Stejně tak i romská
zpěvačka Raya pocházející z Ruska, ale v současné době žijící v Norsku. Koncem
padesátých let ji objevilo první romské divadlo Romen, což byl právě ten
okamžik, který byl rozhodující pro její mezinárodní a dodnes trvající kariéru.
Během ní navštívila většinu evropských států a stejně tak Ameriku, Arabské státy
a Indii. Za tu dobu se zařadila mezi nejvlivnější a nejznámější romské umělce. V
posledních patnácti letech vystupuje se svou rodinnou kapelou a netají se také
tím, že bojuje za lidská práva Romů. A ostatně i kvůli tomu byla v roce 2000
zvolena do parlamentu Mezinárodní romské unie. Na letošním maratónu romské
kultury se představí také skupina pocházející z pravlasti Romů – Indie. Jaipur
Maharaja Brass Band představuje tradiční indickou dechovku, která vystupuje na
nejrůznějších festivalech, přehlídkách,
karnevalech a oslavách po celé Indii. Podle produkční festivalu Lídy Matáskové
bude ale tradiční romskou muziku – tak, jak si ji mnozí přestavují – letos
zastupovat skupina romská skupina z České republiky Mário Bihári a Bachtale Apsa
a pak také olašská skupina EtnoRom, která je z Maďarska. „Dovolím si říct, že
tato skupina patří v současnosti k nejlepším romským kapelám v České Republice.
Jejím frontmanem a zakladatelem je nevidomý akordeonista, zpěvák a skladatel
Mário Bihári, kterého asi není potřeba dále představovat,“ říká Lída Matásková.
Skupina čerpá ve svém repertoáru z lidové hudby balkánských, maďarských,
rumunských i slovenských Romů.

K defilé se přidávají i kolemjdoucí

Všechny kapely tradiční romské hudby – jak již bylo zmíněno – společně
projdou ulicemi historického centra Prahy. A vedle nich i dalších osm romských
kapel a tanečních souborů z tuzemska. Na defilé účinkujících, které každoročně
začíná v pravé poledne na Můstku a je zakončeno na Staroměstském náměstí, jsou k
vidění tradiční romské kroje a ukázky tanců Romů z jednotlivých koutů světa.
Skutečně neopakovatelný zážitek, který si na vlastní kůži chtějí zažít i
kolemjdoucí cizinci, již o Khamoru neměli do té doby ani tušení. „Defilé je asi
jedno z nejatraktivnějších částí celého týdenního maratónu. Každoročně se jej
zúčastní mnoho lidí a není výjimkou, že se do průvodu zapojí i kolemjdoucí
cizinci, kteří o Khamoru předtím neslyšeli. Doufáme, že se letos vydaří počasí a
bude sluníčko, neboli v romštině Khamoro,“ přeje si Lída Matásková ze sdružení
Slovo 21. Vedle romské hudby nebude chybět ani doprovodný program – v rámci něj
proběhne multižánrová výstava nazvaná „Segregace vážně škodí Vám i lidem ve
Vašem okolí“ a také premiéra dokumentárního filmu „ŽENYvPOLI“, sledující osudy
dvou účastnic Politického výcviku pro romské ženy z roku 2006, který realizovalo
sdružení Slovo 21. Stejně jako v minulých letech bude důležitou součástí
festivalu také odborný program, jehož se pravidelně každý rok účastní světoví
odborníci. Letošní ročník Khamora nabídne ve spolupráci s Úřadem vlády ČR
mezinárodní třídenní konferenci na téma inkluzivního přístupu ve vzdělávání
romských dětí, jíž se zúčastní všechny státy zapojené do Dekády romské inkluze.
Do ní se ČR zapojila právě v rámci Khamora 2005. Celý týden budou během
festivalu probíhat také workshopy pro romskou mládež z ČR, Slovenska, Maďarska
či Slovenska „Jdeme dlouhou cestou“.