Armáda tlačí na neonacisty, aby z řad vojska odešli

Armáda tlačí na tři sympatizanty pravicových extremistických hnutí, aby z
vlastního rozhodnutí opustili řady vojska. Vojáci uvalili neonacisty do takzvané
dispozice, při které nemohou vykonávat dosavadní funkce, mají snížený plat na
polovinu, neúčastní se výcviku a nemají ani přístup ke zbraním. ČTK to dnes řekl
mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

V dispozici mohou vojáci být až půl roku, uvedl mluvčí. Další vývoj však
podle něj bude záviset i na vyšetřování případu, které vede vojenská policie.
"Na jeho základě budou navrženy další kroky," řekl Čírtek. Podle něj však zatím
není možné říct, jak dlouho bude vyšetřování trvat. Jeho cílem je však zjistit
to, zda vojáci nespáchali trestný čin nejen ve službě, ale i ve svém volném
čase.

Mluvčí zopakoval, že vojáci své názory projevovali v době mimo službu.
Možnosti vojska jsou i kvůli tomu omezené. "Voják může být vyhozen, pokud je
členem politických stran nebo hnutí," doplnil. Podle něj přijatá opatření mají
vojáky dotlačit k odchodu. V případě, že by se tak nestalo, mohl by se tlak
ještě stupňovat.
Mladá fronta Dnes (MfD) nedávno napsala, že vojáci, kteří se účastní
mezinárodních srazů či demonstrací neonacistů, jsou Jan Brhel, Martin Hrach a
Vladimír Holub. Dva z nich podle MfD slouží v žatecké brigádě rychlého nasazení,
třetí v jinecké dělostřelecké brigádě.

Čírtek uvedl, že noví rekruti budou před vstupem do armády podepisovat čestné
prohlášení. Podle MfD by v prohlášení noví vojáci měli mimo jiné dát najevo, že
nepodporují či neprojevují sympatie s hnutími, která směřují k potlačování práv
a svobod člověka anebo hlásají národnostní a rasovou zášť.

MfD dnes také napsala, že vojsko si chce s policií pružněji vyměňovat
informace o neonacistech. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek se kvůli
tomu chce příští týden setkat s policejním prezidentem Oldřichem Martinů.
Podobné setkání podle deníku chystá i ministryně obrany Vlasta Parkanová s
ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. Armáda má totiž zájem, aby jako
zaměstnavatel mohla pohotově na vyžádání dostávat informace o lidech, kteří byli
kvůli extremismu odsouzeni.