Sněmovna po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a
schválila antidiskriminační zákon. Podpořilo jej 118 poslanců, proti bylo 16.
Bez antidiskriminační legislativy by Česku hrozily vysoké pokuty od Evropské
unie. Zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zakazuje diskriminaci například
v přístupu k zaměstnání, podnikání, vzdělání či zdravotní péči.
Přijetím antidiskriminačního zákona poslankyně a poslanci prolomili rok,
měsíc a den po jeho vyhlášení veto prezidenta Klause. "Schválením
antidiskriminačního zákona dala konečně Poslanecká sněmovna a tím i politická
reprezentace najevo, že si uvědomují nejen své závazky vůči legislativě Evropské
unie, ale i nutnost konkrétního legislativního rámce pro případy porušování
lidských práv," uvedl těsně po schválení zákona ministr pro lidská práva a
menšiny Michael Kocáb.
Antidiskriminační zákon přesně vymezí, v jakých situacích, komu a jakým
způsobem bude ochrana před diskriminací poskytována. Antidiskriminační zákon
zakáže nerovný přístup z důvodu pohlaví, věku, zdravotního postižení, rasy,
etnického původu, národnosti, sexuální orientace, náboženského vyznání či víry a
světového názoru. Zákon ale nebude nikoho omezovat v jeho soukromém, občanském a
politickém životě. Zákon má v prvé řadě posílit postavení jednotlivce.
Úřad veřejného ochránce práv má dle zákona metodicky asistovat oběti
diskriminace. Pro výkon této funkce najme 15 špičkových právníků. Obdobnou
funkci vykonává ve většině evropských zemí, kde tato praxe přináší pozitivní
výsledky. Toto ustanovení zákona je pozitivní také proto, že ombudsman má oproti
soudům daleko vyšší celospolečenskou prestiž a lidé se na něj budou obracet s
daleko větší důvěrou než na soud.
Antidiskriminační zákon výslovně zakotvuje zásadu rovného zacházení pro ženy
a muže. Starší lidé trpí „ageismem“, tedy diskriminací kvůli věku. Její definici
náš právní řád a ústavní pořádek dosud zcela postrádal. Zákaz diskriminace a
definice diskriminace z důvodu zdravotního postižení v oblastech poskytování
zdravotní péče, pracovního práva a částečně vzdělávání v právním řádu dodnes
také chyběl. "Přijetím antidiskriminačního zákona se také odstranil legislativní
nonsens, kdy zákoník práce odkazoval v paragrafu o zákazu diskriminace na dosud
nepřijatý antidiskriminační zákon," dodal Kocáb.
„Je zásluhou této sněmovny, ale především Strany zelených, která vždy
usilovala o začlenění antidiskriminačního zákona do našich právního řádu, že se
tomu tak stalo. Věřím, že schválením antidiskriminačního zákona jsme jako
společnost prokázali, že nám není ochrana práv obětí nespravedlnosti lhostejná,
že právo na důstojný život ve stáří je stejně důležité, jako právo na život ve
státě, který je důvěryhodný a zodpovědný ke svým občanům. Věřím, že barva pleti,
vzdělání, náboženství a politické přesvědčení nesmí omezovat ničí lidská práva,
“ řekl po schválení zákona ministr Kocáb.
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) obhajoval normu, na které
jeho ministerstvo pracovalo dva roky. Současné znění dokumentu považuje za
kompromisní. "Ten zákon neškodí a nikoho nešikanuje," řekl Pospíšil poslancům.
Podle něj nehrozí, že by by po schválení zákona následovala řada žalob kvůli
údajné diskriminaci. Zákon počítá se sdíleným důkazním břemenem, to znamená, že
důkazy musí předložit jak žalovaný, tak ten, kdo žalobu podává, dodal Pospíšil.
Poslankyně ČSSD Anna Čurdová řekla, že sociální demokracie zákon podpoří,
přestože podle ní diskriminované chrání nedostatečně. "Oběti diskriminací budou
i nadále odkázani na soudní řízení," řekla Čurdová. Navíc kompetence správních
úřadů budou malé, stejně jako pravomoci ombudsmana, dodala. Poslanec Zdeněk
Jičínský (ČSSD) pak dodal, že sněmovna už přijala tolik nekvalitních zákonů, že
jeden navíc nevadí. ČSSD váhala do poslední chvíle. Předseda strany Jiří
Paroubek již dříve uvedl, že by se zákon měl přijmout, jeho nedostatky se pak
opraví v novele.
Ruku proti návrhu zvedla poslankyně Alena Páralová zvolená za ODS. Zákon
považuje za právní paskvil. Páralová se svou stranou nesouhlasila ani při
hlasování o lisabonské smlouvě, po jejím schválení Senátem řady ODS opustila.
Proti antidiskriminačnímu zákonu se dnes postavila také poslankyně Eva
Dundáčková. Proti byla i většina komunistů, nezařazení Juraj Raninec a Jan
Schwippel a lidovec Ludvík Hovorka.
Vládní zmocněnec pro zastupování státu před Evropským soudním dvorem (ESD)
Martin Smolek poslancům nedávno na evropském výboru řekl, že by Evropská komise
mohla zahájit soudní řízení proti ČR již v řádu týdnů. Zmocněnec se tehdy
přimlouval za to, aby nyní sněmovna zákon přijala s tím, že lze jeho případné
nedostatky řešit novelami.
