Anketa RH: Bránili se Romové ze Vsetína proti vystěhování efektivně?

Vystěhování Romové ze Vsetína žalují město, zajímalo nás proto: Bránili se
Romové efektivně? Jak zlepšit právní vědomí sociálně vyloučených?

Jan Mišurec
Mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů (www.spotrebitele.info/o-sos/o-nas.php).

Myslím, že se ti lidé dobře nebránili. Především na to neměli čas a ani
neznali způsob. Byli vystěhováni ve stresu za dramatických okolností, v noci,
mnozí ani nevěděli, kam se vlastně stěhují. Stěhovali se do vzdálených míst a
měli plnou hlavu jiných starostí. To vše se dělo pod silnou mediální palbou, kdy
padala o Romech nevybíravá slova mnohých zákonodárců a spoluobčanů, aniž by byli
s problémem dobře obeznámeni. Romové byli v té době v roli slabších, nemajetných
a přesto si mnozí dokázali nová a ne příliš kvalitní bydlení hezky zařídit.
Sociálně právní poradenství jim tenkrát nabídlo sdružení Romodrom a patří mu za
to velký dík, hlavně předsedkyni Marii Gailové, která pohotově zareagovala! Do
lokality byly díky ní přivezeny také potřeby do domácnosti, potraviny a jídlo.
Víte, odstěhovat někoho ze Vsetína na Jesenicko do rozpadlých barabizen, kde o
práci nezavadíte a ani pro místní nejste vítanými hosty, to dokáže udělat jen
blázen. A jestli si to někdy v budoucnu budou ještě pamatovat ty děti, kterých
se to tenkrát týkalo, nevím co nám jednou řeknou. Možná už nebudou mlčet tak
jako jejich rodiče.

František Šarišský
Studoval SOŠ managementu a práva v Brně.
Nedokážu posoudit, jak a proč se kdo bránil. Existují ale projekty nebo
např. škola pana Ščuky, kde se Romové mohou dozvědět víc o svých právech. Stejně
tak neziskové organizace. Ale kdo z Romů tam půjde a zformuluje a řekne tam svůj
problém?

Janko Horváth-Dóme
Básník, publicista, aktivista, žije v Janově.
Těžko říct, zda se Romové bránili proti vystěhování mimo město. Když jsem
viděl ten zničený dům u nemocnice v centru Vsetína a pak nové domky v Poschlé,
tak oni si vlastně ti nájemníci polepšili. Nelze tolerovat ty z nás, kteří si
ničeho neváží. Musíme si nalít čistého vína a přiznat někdy i pravdu, byť to
bolí.

Erazim Kohák
Filozof, sociolog, působí v Praze.
Praví Písmo, nesuďte, abyste nebyli souzeni. Já vím jen tolik, ze když
člověk jedná z hněvu či ze spravedlivého rozhořčení, obvykle si sám škodí. Když
jedná s chladnou hlavou a jasným úsudkem, nejspíš uspěje. Jak to bylo tehdy ve
Vsetíne, to až posoudí advokáti – a oběti.

Abrahám Staněk
Pracuje ve sdružení Ester v Javorníku (www.esterzalesi.eu).

Takto postavená otázka a ještě k tomu do ankety? To mi připadá docela
nereálné. Kolik lidí je opravdu zasvěceno do případu Vsetín? A pokud je anketa
míněna například „Jaký dojem to na nás udělalo?“, byť z pohledu možných či
nemožných soudních sporů – vyjde to nastejno. Dostanete jen nezasvěcený názor
lidí, kteří většinou jen něco slyšeli nebo si přečetli.
Měl jsem a stále mám možnost sledovat osud těch ze Vsetína, kteří přišli k nám
na Jesenicko. Jedna rodina se rozpadla, děti jsou v domově, životní styl
odpovídá tomu, jak vypadal pavlačák tam doma a to jak žije zbylá osoba z celé
rodiny zde, to je silné kafe i pro nás. S Romy, kteří jsou zdejší, se to nedá
naprosto srovnat. Tato rodina tedy zaměstnává obec s dobrým starostou,
zaměstnává všechny možné sociální organizace a výsledek není dobrý. Druhá rodina
měla veškerou právní poradu a pomoc, o kterou si řekla. Nakonec zvolili cestu
migrací – Vsetín, Javornicko, posléze Anglie a zase Javornicko. No a třetí
rodina – to byla obdoba. Žijí střídavě tady a v Anglii.
Otázka pro mne důležitá není soudní možné či nemožné, dobré či špatné
zastoupení. Desítky lidí nemají žádné a přesto se dokáží vyhrabat, udržet a něco
dokázat. Otázkou pro mne je, proč k tomu na Vsetíne došlo. A to je otázka do řad
nás, lidí z nevládních neziskových organizací, ze sociálních odborů, školství,
prostě všech, kdo jednou nebo druhou rukou čerpají státní peníze na své platy,
na svou pracovní náplň. Můj názor je, že ve skutečnosti tito Romové byli
odepsáni proto, že byli nestravitelní (většina byla) a nestravitelní byli
proto (tedy jejich činy a nezodpovědnost), protože nenašli pomoc a zastání v
době, kdy jejich osobnosti ještě byly schopné něco pro sebe udělat a nějak se
změnit.

Klára Veselá Samková
Advokátka a publicistka (www.lawyers.cz).

Efektivně se právně bránit v tomto státě neumí v podstatě nikdo. Ani Češi,
ani Romové. Je to dáno několika faktory. Prvním je, že schází obecný nadhled a
poznání, že právo je řád, který má sloužit k hladšímu a správnějšímu chodu
společnosti a ne k tomu, aby se jednotliví členové společnosti – majority či
minority – navzájem kopali do kotníků.
V případě vsetínských Romů mám za to, že jádrem problému nebyl problém právní,
ale politický, na kterém se hodlala mermomocí přiživit řada osob. Prvním z nich
byl pochopitelně pan starosta Čunek, kterého kontejnerová a následná akce
vynesla do senátorského křesla a ještě výše…výše…výše… až na smetiště
dějin.
Dalšími osobami byli někteří romští aktivisté, mezi nimiž se vždy najde určité
procento kteří mají neodbytný pocit, že rektálním alpinismem do bílých zadků si
polepší…. Že je dosahováno jen pomíjivých, mnohdy kontraproduktivních
výsledků, není těmto lidem známo, neboť pohled do historie jim je cizí.
No a posledním objednatelem kauzy Romové ve Vsetíně je v podstatě celá majoritní
společnost. Život bez nepřítele je strašný. Člověk nemá proti komu revoltovat,
není nikoho, od koho by se mohly odrazit jeho skvělé osobní vlastnosti, které
jinak ovšem jsou takové… průměrné, dejme tomu. Vymezení se proti pár „špinavým
fogošům“, to je, pane, terno! To se to blyští vlastní bezchybnost!
Za těchto okolností je otázkou, zda vůbec bylo možné se účinně bránit. Myslím,
že účinnou obranou je to, co Romové provozují už po tisíciletí. Prostě se nějak
„vsáknou“ a zase se někde vynoří. Na původním místě zůstanou jenom rozhádaní
gádžové, pro které to bude „big issue“ ještě dávno po tom, co to Romové budou
mít vyřešené a budou žít někde úplně jinde nějak úplně jinak… Tak ať si to
naši neopálení spoluobčané ve zdraví užijou, tuhle „Causu“.

Vychází v Romano hangos 17-2009 na
www.srnm.cz