Blíží se volby do Evropského parlamentu a volební kampaň je v plném proudu.
Mezi kandidujícími stranami nalezneme i dvě malé extrémistické strany –
Dělnickou a Národní. Jednoznačně nebezpečnější je Dělnická strana, která je
podle policie, ale i podle dalších indicií, které se objevují v médiích, nejen
personálně, ale i ideově propojena s organizacemi Autonomní nacionalisté a
Národní odpor, což jsou dvě největší neregistrované organizace českých
neonacistů.
Co je na celé věci zajímavé, je obrovské upnutí těchto stran právě na volby
do Evropského parlamentu. Jak Národní, tak Dělnická strana považovaly volby do
krajských zastupitelstev jen za jakési zahřívací kolo. Národní strana
kandidovala dokonce pouze ve dvou krajích a z vyjádření na jejich webu vyplývá,
že prioritou jsou volby do EP. Je to o to pikantnější, že na webu NS označují
vlajku Evropské unie za vlajku okupační. Přesto chtějí tak vehementně do podle
nich zřejmě okupačního parlamentu.
"Prioritou naší práce v roce 2008 byla a je konsolidace strany, její plná
profesionalizace a maximální medializace tak, abychom do roku 2009 vstupovali
jako reálná politická síla, zabezpečený a vyprofilovaný subjekt po stránce
personální, programové, technické i ekonomické a byli schopni naplnit vaše
očekávání ve volbách do Evropského parlamentu," vysvětlovala sestavení
kandidátky pouze ve dvou krajích vůdkyně NS Petra Edelmannová. "Děkuji voličům a
věřím, že v trendu stále se zvyšující podpory naší politice vytrvají a že
společně ve volbách do Evropského parlamentu, na které klademe velký důraz,
prokážeme sílu konzervativní pronárodní opozice," uvedla Edelmannová těsně po
krajských volbách.
Dělnická strana byla prakticky do podzimu 2008 stranou neviditelnou. Na její
nebezpečnost upozorňovalo jen pár expertů.
Extremisté věděli, že volby do krajských zastupitelstev jim nemohou nic
přinést. Nemohly jim přinést křesla, ale hlavně jim nemohly přinést peníze. Oni
samozřejmě věděli, že šance překročit 5% hranici na získání mandátů je z oblasti
sci-fi, ale především, že nemají šanci získat ani 3%. Při překročení této
hranice v tuzemských volbách strany inkasují peníze za hlasy.
U voleb do EP je to ale jinak!
"Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala
nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze
státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč," uvádí se v § 65 zákona č. 62/2003 o volbách
do Evropského parlamentu.
A to je hlavní důvod, proč tyto strany věnují obrovskou energii na volby do
EP i když vystupují proti Evropské unii. Hranice jednoho procenta volebních
hlasů je konkrétně u Dělnické strany reálná. Národní strana šanci získat jedno
procento podle mého názoru nemá a její kampaň, kde jsou voliči vykresleni jako
ovce, tomu rozhodně nepomůže.
Pokud se to ovšem podaří Dělnické straně, budou extrémisté inkasovat finance
ze státního rozpočtu. Absurdní, ale zřejmě možné. Nebylo by to ostatně v ČR
poprvé. Vzpomeňme na SPR-RSČ Miroslava Sládka, odkud se peníze tak nějak
vytratily. Není náhoda, že právě z této strany se rekrutuje vedení a členstvo
Dělnické strany.
Není bez zajímavosti, že vůdce Dělnické strany Tomáš Vandas překročení 1 %
stále opakuje v médiích. "Pokud jsme v celé republice začínali se třemi tisíci
hlasy, v posledních volbách jsme získali 29 tisíc hlasů. V samotném Karlovarském
kraji jsme dosáhli 1, 23 procenta hlasů, v dalších osmi krajích máme přes jedno
procento," řekl například o Velikonocích agentuře Mediafax Vandas.
Krajské volby byly pro Dělnickou stranu pouhým testem. S minimální kampaní si
ověřili, že jedno porcento je reálné a s vidinou milionů jejich aktivita výrazně
stoupla.
Podívejme se na volby do EP v roce 2004. Volební účast byla tehdy 28,32
procent. Například Pravý blok získal přes 27 tisíc hlasů, což bylo 1,17 %, tedy
překročení magické hranice pro zisk finančních prostředků. Pokud by tedy i letos
stačilo na zisk jednoho procenta kolem 30 tisíc hlasů, znamenalo by to pro
Dělnickou stranu zisk skoro milionu korun.
Extremisté mají svůj volební elektorát, který je prostě půjde volit. Jediná
obrana proti extremistům je, aby se voleb zúčastnilo co možná nejvíce slušných
lidí a zabránili tak dalšímu růstu neonacistického nebezpečí. Pokud bude vysoká
účast ve volbách do EP, na 1 % nebude stačit 30 tisíc hlasů a extremisté vyjdou
naprázdno. Volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky v roce 2006 byla skoro 65 procent a 30 tisíc hlasů znamenalo zisk asi
0,6 procenta.
Takže pokud nechcete financovat se svých daní extremisty, jděte k volbám a
volte kohokoliv, jen ne extremisty z Dělnické a Národní strany!
KAM DÁL?
