ZLOČINNOST ZÁKONODÁRCŮ
Můžete mlátit manželku, týrat děti, krást v supermarketu, jezdit autem „na
šrot“ opilí, pronášet xenofobní výroky a mít kapsy nadité úplatky. Jste-li
poslancem či senátorem, můžete prakticky cokoli. Jedna výjimka však existuje –
smůlu máte, je-li těsně před volbami. Praskne-li na vás něco, budete přinuceni
složit mandát, protože vaše strana chce voličům v rámci kampaně předvést, že je
připravena pouhý náznak nezákonného jednání tvrdě potírat. Říkají tomu presumpce
viny. Proto se musel loni v lednu ze sněmovny odporoučet poslanec Vladimír
Doležal (ODS), který byl obviněn, že žádal úplatek 800 tisíc korun pro svého
stranického kolegu. Ve stejné době i konkurenční ČSSD vypudila z dolní komory
kvůli „kakaové aféře“ matadora Michala Krause. Stát se jim to dnes, mohli by
setrvat. Nepsaná pravidla politické kultury byla dočasně liberalizována.
Horní komora se dnes klidně může přejmenovat na plynovou. Je neuvěřitelné, že
tato česká sněmovna lordů, kde by se předpokládalo, že nalezneme výkvět národa,
největší osobnosti veřejného života, morální autority, které se ve společnosti
budou snažit hroty spíše otupovat, dnes sama rozdmýchává rasismus. „To se budete
muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a
potom se vás teprve někteří politici zastanou,“ vzkazuje bílé většině lidovecký
senátor a nadále vicepremiér Jiří Čunek. „Jsem rasistka, nesouhlasím s integrací
cigánů,“ říká o sobě místopředsedkyně výboru pro lidská práva Liana Janáčková.
Ti, kteří ponechávají Čunka a Janáčkovou ve funkcích, si neuvědomují, s jakým
démonem zacházejí. Jakýkoli jiný rasistický projev bude teď poměřován s
tolerovanými výroky ústavních činitelů. Mohou-li oni urážet cikány, proč ne my?
Hranice politické korektnosti byly posunuty. A tak se už stejně beztrestně
vyjadřují i regionální politici. Břeclavský zastupitel Tomáš Nepraš označuje
romské etnikum za černé ludry. Určitě se přidají další. A stačí už velmi málo,
aby v ulicích začala téct krev.
Ale nejde jen o podněcování rasismu. Horní komora mlčí i k jiným selháním
svých členů, čímž dále podkopová svou už i tak nízkou autoritu. Senátor za ODS
Vlastimil Sehnal čelí vážnému podezření, že před lety, ještě jako starosta obce
Lipůvka na Blanensku, nakoupil pro obec pozemek takovým způsobem, že na tom
vydělal on i jeho přátelé – třičtvrtě milionu korun. Jeho bývalý řidič a
obchodní partner Roman Machač, který se na realitní transakci podílel, o tom na
tajně pořízeném zvukovém záznamu, který odvysílala Česká televize, hovoří jasně.
„Já jsem dostal 30, 40, švagr 30 a on 750 tisíc,“ vyčítá Sehnalovi, že se „nešábli“
spravedlivě. Apan senátor? Dál sedí ve Valdštejnském paláci. Ani náznak toho, že
by jej jeho rodná partaj vyzvala ke složení mandátu. Proč také, jestliže
senátorem loni do poslední chvíle mohl zůstat i chomutovský Alexandr Novák, šedá
eminence celé severočeské ODS, dnes souzený v mnohem větší korupční kauze
(úplatek měl činit 43 milionů korun).
Někdy jde o zločiny, jindy o projevy bohorovnosti. Poslanci, vědomi si své
imunity a nedotknutelnosti mandátu, se třeba nestydí, že za peníze daňových
poplatníků jezdí po světě hrát golf a tenis. Čtyři členové Topolánkovy ODS,
která tak urputně bojuje za zlikvidování deficitu veřejných financí, se chlubí
tím, že zvítězili na meziparlamentním evropském golfovém turnaji ve Skotsku.
Mohli bychom být sice pyšní, že Pavel Suchánek, Radim Fiala, Vladimír Šoltys a
Jiří Polanský jsou na „greenu“ tak dobří, ale spíše bychom uvítali, kdyby více
času trávili běžnou poslaneckou prací. Rozhodně nepatří k těm, kteří by
oslňovali aktivitou. Jednoduchou obranou proti zneužívání cest k turistickým
výletům by bylo zveřejňování těchto akcí na sněmovním webu. Každý poslanec by si
rozmyslel, čeho se zúčastní, či nezúčastní. To se týká i dalších prebend.
Příznačné však je, že ve Skotsku byl i kancléř sněmovny Petr Kynštetr, který je
ve funkci od roku 1990. Jak to asi dělá, že si dokázal tak dlouho udržet podporu
všech parlamentních stran?
Do řádných sněmovních voleb zbývají tři roky. Lze se vsadit, že minimálně
příští dva žádný ze zákonodárců malostranské paláce neopustí, byť by měl na
hlavě tunu másla. Ale ten poslední rok ona předvolební komedie začne nanovo.
