Amnesty International a OBSE kritizují postavení Romů

Nevládní organizace Amnesty International (AI) a Organizace pro bezpečnost a
spolupráci v Evropě (OBSE) při příležitosti nedělního Mezinárodního dne Romů
kritizují jejich životní a bytovou situaci i menšinové politiky jednotlivých
evropských zemí. Jen 38 procent evropských Romů má zaměstnání, upozornila
Amnesty International podle agentury APA.

Obě organizace požadují kroky ke zlepšení situace Romů. Podle AI byly loni
tisícovky Romů v Evropě postiženy nebo ohroženy nuceným vystěhováním, jejich
socioekonomická situace se výrazně lišila od situace většinového obyvatelstva.
Jen 38 procent Romů v Evropě prý má placenou práci, kratší než šestiletou školní
docházku má 31 procent Romů. Zhruba 15 procent Romů dokonce patří mezi
analfabety. Každý pátý Rom se stal obětí rasisticky motivovaného zločinu.

Generální tajemník rakouské pobočky Amnesty International Heinz Patzelt
vyzval evropské vlády, aby důrazněji prosazovaly opatření proti diskriminaci
největší a zároveň nejčastěji znevýhodňované menšiny v Evropě. Problém se podle
něj dlouho zametal pod koberec a nyní je na čase, "aby se Evropa probudila a
učinila přítrž pronásledování těchto společenství vytlačených na okraj".

Ředitel kanceláře OBSE pro demokratické instituce a lidská práva Janez
Lenarčič vyzval členské státy OBSE, aby se zasazovaly o zlepšení bytové a
životní situace Romů. Kritizoval, že v minulosti byla příliš často prováděna
nucená vysídlování romských tábořišť, aniž byla jejich obyvatelům vysvětlena
jejich práva nebo aby jim bylo poskytnuto náhradní ubytování nebo odškodnění.
Naléhavě důležité podle Lenarčiče je, aby byl Romům umožněn legální pobyt a
natrvalo poskytovány náhradní byty.

Mezinárodním dnem Romů se připomíná první celosvětový kongres Romů, který se
konal v roce 1971 v Londýně. Založena tehdy byl mezinárodní romská organizace
Romani Union.

V 27 členských zemích EU žije až 12 milionů Romů, kteří jsou tak největší
etnickou menšinou v Evropě a dodnes jsou často oběťmi pronásledování a vyhánění.

Zvláště Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, kde žijí dohromady zhruba
tři až čtyři miliony Romů, ale také Česká republika, byly v uplynulých letech
dějištěm konfliktů mezi Romy a většinovým obyvatelstvem. Mezinárodní diskuse
vyvolalo hromadné vysídlování Romů z Francie a Itálie.

V České republice zaškrtlo při loňském sčítání lidu romskou národnost jen
13.000 lidí, ale podle mnoha odhadů, například romského aktivisty Karla Holomka,
jich v zemi žije kolem 250.000.

V zájmu zlepšení přístupu Romů ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a
bydlení byl v červenci 2011 schválen unijní rámec pro národní strategie k
integraci Romů do roku 2020. Jeho základem jsou integrační plány jednotlivých
členských států EU.

KAM DÁL?

Romové na celém světě oslavují Mezinárodní den Romů

ROMSKÁ VLAJKA

Spolutvůrce vlajky je Dr. W. R. Rischi, lingvista a romista z indického Čandigarhu (později zde založil Centrum romských studií), zemřel 1. prosince 2002.

Romskou vlajku tvoří dva podélné pruhy, dolní zelený symbolizuje sepjatost Romů s přírodou a horní modř s nebem, čili duchovnem, filozofií atd. Kolo uprostřed překrývající oba pruhy symbolizuje pouť, kočování, vychází také z prastarého indického kola osudu. Původně má šestnáct loukotí, jeho jasně červená barva odpovídá první čakře – elementu země.

ROMSKÁ HYMNA

Mezinárodní romskou hymnu Gelem gelem otextoval na tradiční nápěv romský hudebník a politik Jarko Jovanović z Bělehradu, který žije již dlouhá léta v Paříži. Zajímavostí pro vás může být, že čeští a slovenští Romové mají svoji vlastní hymnu „Čhajori romani“, která vznikla v koncentračním táboře Osvětim. Mezinárodní hymnu přijali až v devadesátých letech.