Alej odcloní vepřín v Letech

Další krok ve sporu o památník v Letech: prasečák zatím zůstane, pach zvířat mají tlumit stromy

Letitý spor o podobu památníku za války umučených Romů v Letech se hnul z bodu mrazu.
Vláda, obec, kraj i romské iniciativy se vzácně shodly na kompromisu. Nejdřív budou řešit budování romského památníku, pak se teprve vrátí k diskusi o existenci vepřína, který sousedí s místem, kde stál za války sběrný tábor.
A „projekty“ nechtějí oddělit jen na papíře. Mezi vepřínem a pietním místem bude stát stromořadí.
„Stromy a také nějaký val by měl upravit proudění větru,“ řekl MF DNES Jaroslav Jedlička z jihočeského hejtmanství. Bariéra by podle něj měla zmírnit pach z vepřína. „Firma sice už přijala opatření a běžný provoz není tak cítit, ale když vyv,kejdu‘, tak bohužel ano,“ pro Mladou frontu DNES uvedl Jedlička.

Včera jihočeští radní jednali se starosty obcí Lety a Orlík, pod které území bývalého „lágru“ spadá. Dohodli se, že spustí první fázi budování památníku. Opraví silnici a cestu k němu.

„Prasečák je nepřijatelný“ „Chtěli bychom, aby pietní místo bylo důstojné, aby k němu vedla důstojná cesta, aby zde byly informační tabule,“ pro Mladou frontu DNES říká Radka Soukupová, vedoucí vládní rady pro záležitosti romské kultury. Vláda na to vyčlenila padesát milionů korun.
Jihočeský kraj vypíše výběrové řízení na firmy, které se o stavební úpravy postarají.
Romští aktivisté stavební plány vítají, ale do nadšení mají daleko. „Ta cesta je opravdu ve strašném stavu. A že na místě dosud nejsou informační tabule, je vážná věc,“ říká romský aktivista Čeněk Růžička. Z toho, že otázka vepřína zatím zůstává stranou, radost nemá.
„Prasečák je pro nás nadále naprosto nepřijatelný,“ zdůrazňuje. Ale uznává, že debata by se bez odkladu řešení vepřína nikam neposunula. „Chybí tu politická vůle, jsou v tom peníze,“ dodává Růžička.

Obec a kraj se totiž vytrvale zrušení vepřína brání i přesto, že k tomu Česko už dvakrát vyzval Evropský parlament. „Zlikvidovali bychom odbyt zemědělců, je na něj vázáno celé Písecko, vepřín zaměstnává spoustu lidí,“ říká Jedlička.
Na místě hromadných hrobů umučených Romů už nyní památník existuje: tvoří jej několik kamenů na louce. V budoucnu bymísto mohlo vypadat jinak. Speciální tým ministryně Džamily Stehlíkové by měl konečný návrh dát do konce roku na stůl vládě.

„Jedna část Romů sice chce, aby na tom místě stálo muzeum, ale už panuje určitý konsenzus, že půjde spíš o neokázalé místo,“ pro Mladou frontu Dnes vysvětluje Jedlička. Měl by zde stát jen kříž, k němu tabule s informacemi, co se za války ve sběrném táboře odehrávalo a že zde zahynulo 327 mužů, žen a dětí.
„Ještě tu bude parkoviště a sociální zařízení. Od myšlenky stavět zde muzeum se upouští,“ vysvětluje Jedlička. Do konce dubna by také měl ministr kultury Václav Jehlička určit správce památníku, nejspíš to bude Muzeum romské kultury.

Tábor v Letech v roce 1940 zřídila protektorátní vláda v Letech u Písku kárný pracovní tábor od srpna 1942 fungoval jako sběrný „cikánský“ tábor stejný tábor stál v Hodoníně u Kunštátu táborem v Letech prošlo celkem 1 308 Romů, zemřelo v něm 327 mužů, žen a dětí 500 Romů odsud bylo převezeno do koncentráku v Osvětimi podle odhadů historiků bylo nacisty celkem zavražděno 90 % z 6,5 tisíce českých Romů