Aktuálně.cz: Nucená sterilizace zůstane bez trestu, je promlčená

Sterilizace žen bez jejich souhlasu je trestným činem. Lidé, kteří ji
uskutečnili, ale potrestáni nebudou, protože případ je už promlčený. K tomuto
verdiktu dospěli státní zástupci z Mostu, kteří prověřovali rozhodnutí svých
podřízených v případu sterilizací dvou žen z Krupky a Chánova v mostecké
nemocnici. Píše to server Aktuálně.cz.

Státní zastupitelství podle serveru potvrdilo původní verdikt žalobkyně o
tom, že lékaři porušili práva žen i zákon upravující sterilizace, případ je už
ale podle zastupitelství promlčený. "Jde o definitivní rozhodnutí, promýšlíme
další postup," řekla Aktuálně.cz Michaela Kopalová z Ligy lidských práv, která
ženy zastupuje.

Právníci chtěli, aby byly prověřeny všechny lékařské dokumentace k případům
sterilizace, které lékaři provedli. Státní zastupitelství to ale odmítlo s tím,
že nemůže prolomit lékařské tajemství, uvedl server.

Definitivní verdikt o tom, že případy nucené sterilizace jsou promlčené,
přichází ve chvíli, kdy úřady začaly pracovat na změně zákonů upravující
sterilizace a kdy se čeká na verdikt Nejvyšší soudu v případě Heleny Ferenčíkové.
Ta jako první v Česku dosáhla omluvu za sterilizaci, ale ani jí soud odškodnění
nepřiznal. A podobně jako u trestnosti důvodem pro zamítnutí odškodnění bylo to,
že nárok Ferenčíkové je promlčený.

Na tom, že by se měly změnit zákony u sterilizací, aby se co nejvíc
minimalizovalo riziko přehmatů, se shodla ministryně pro lidská práva Džamila
Stehlíková s odborníky s kanceláře veřejného ochránce práv. Stehlíková chce
proto už na podzim předložit novelu zákona o péči a zdraví lidu. Nestačil by
jenom informovaný souhlas, lékaři by měli povinnost jasně a přesně vysvětlit, co
zákrok bude znamenat, jaké bude mít možné důsledky.

Stehlíková serveru řekla, že zatím není rozhodnuto, jak bude stát postupovat
v případě odškodnění žen, které musely sterilizace bez souhlasu podstoupit.
Romské ženy totiž požadují za nedobrovolnou sterilizaci finanční vyrovnání,
odškodnění už dříve navrhoval i ombudsman Otakar Motejl, na kterého se stížností
do konce roku 2005 obrátilo asi osm desítek převážně romských žen.

Podle Stehlíkové budou pro další rozhodování o tom, zda ženy dostanou
odškodnění, podstatné dvě věci: jak rozhodne Nejvyšší soud v případě Heleny
Ferenčíkové a jak se postaví k celé problematice vláda. Stehlíková ale s
odškodněním nesouhlasí. Podle ní nešlo o rasisticky motivovanou politiku státu,
ale o porušení práv jednotlivých žen na informovaný souhlas se zákrokem.

Podezření na nucené sterilizace především romských žen v Česku zveřejnilo v
roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů. Podle něj se v Česku vyskytly
případy, kdy Romky nedaly k zákroku souhlas nebo na něj kývly v mezní situaci či
pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek.