Aktivisté chtějí znovu otevřít otázku válečného odškodnění Romů

Deset známých romských představitelů chce znovu otevřít otázku odškodnění
českých Romů, kteří byli za války z rasových důvodů pronásledováni a museli se
ukrývat. Podle aktivistů stát dosud neodškodnil všechny, kteří by na to měli
nárok. ČTK to dnes řekl prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu
Čeněk Růžička. Své prohlášení zaslali Romové premiérovi, vicepremiérům, šéfům
parlamentních stran a radě vlády pro záležitosti romské komunity.

DOKUMENT


Prohlášení romských regionálních představitelů, níže podepsaných, v Karlových Varech 3. 3. 2007

Deset známých romských aktivistů se sešlo v sobotu v Karlových Varech. Ve
společném prohlášení uvádějí i to, že vláda nečiní potřebné kroky k integraci
Romů či že se Romové chtějí podílet na přípravě programů ke zlepšení situace
romské menšiny. Text podepsali kromě Růžičky například Karel Holomek ze
Společenství Romů na Moravě, Ladislav Bílý z Grémia romských regionálních
představitelů či Ondřej Giňa, který zastupuje české Romy v Evropském fóru Romů a
travellerů.

Aktivisté zmiňují v prohlášení vepřín v Letech u Písku, který stojí v místech
protektorátního sběrného tábora pro Romy. Podle historických pramenů jím prošlo
1308 Romů, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi.
Podobný tábor stával i v Hodoníně u Kunštátu, kde je nyní rekreační areál. V
táboře protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo. Do
Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů. "Ve společnosti a bohužel i ve státních a
vládních institucích není vnímán romský holokaust náležitě a v důsledku toho
nebyly vykonány konkrétní kroky v nápravě křivd," stojí v prohlášení.

Zákon, který umožňuje získat za válečná strádání příplatky k důchodu,
stanovuje podle aktivistů příliš tvrdá kritéria. Romové totiž musí doložit to,
že se za války nejméně po dobu tří měsíců skrývali. "S šedesátiletým odstupem
nelze podmínky splnit. Lidé, kteří tehdy byli malými dětmi, musí uvést měsíc,
kdy se začali s rodiči skrývat a kdy s ukrýváním skončili," řekl Růžička. Zákon
podle aktivistů nezohlednil ani to, že řada starších Romů je negramotná.
O odškodnění si podle Růžičky před několika lety požádalo 8000 Romů, dostaly ho
asi tři stovky z nich. "Pokud by to bylo spravedlivé, mělo být odškodněno asi 30
procent žadatelů," tvrdí Růžička.

Romští představitelé se shodli i na tom, jak by chtěli postupovat při
zlepšování podmínek romské menšiny v Česku. Trvají na tom, aby se romští
zástupci podíleli na vypracování programu jednotlivých opatření a aby působili v
nově vznikající agentuře. Tato instituce má bránit vzniku chudinských ghett.
Podle analýzy jich v ČR existují tři stovky, žijí v nich převážně Romové. Podle
odhadů to může být až 80.000 lidí.

V prohlášení aktivisté uvedli, že vláda dostatečné kroky k integraci Romů
nepodniká. Hlavní by podle nich měla být opatření k vyšší zaměstnanosti Romů a
"k zastavení neúspěšnosti romského žáka v české škole". Negativní podíl na
zhoršování situace romských rodin mají podle prohlášení i samosprávy.