AI: Romové na Slovensku mají nadále ztížený přístup ke vzdělání
Romské děti na Slovensku mají stále velmi ztížený přístup ke vzdělání a velké
množství z nich neoprávněně končí ve zvláštních školách. V dnes zveřejněné
zprávě to uvádí mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty
International (AI).
K ukončení diskriminace romských dětí vyzvala dnes Česko a Slovensko Evropská
komise (více
zde…). Reagovala tak nejen na zprávu AI, ale i na úterní verdikt
Evropského soudu pro lidská práva, u kterého Česko prohrálo spor s ostravskými
Romy (více
zde…). "Doufáme, že obě země přijmou taková konkrétní opatření,
která nerovnoprávnost překonají," uvedla mluvčí komise Katharina von
Schnurbeinová.
"Ukázalo se, že téměř polovina romských dětí ve zvláštních školách či třídách
do nich byla umístěna nesprávně," píše AI o situaci na Slovensku. Do zařízení
pro mentálně postižené se podle aktivisty Rubéna Barbada prý dostávají hlavně
děti z romských osad, které žijí v nevyhovujících podmínkách, a proto často ani
nemluví slovensky, nedokážou malovat a některé dokonce ani uchopit pastelku.
Stížnosti na zařazování nepostižených dětí do zvláštních škol potvrdila i
slovenská školní inspekce. Psychologové, kteří posuzují mentální úroveň dětí,
považovali v minulosti výhrady nevládních organizací za přehnané.
Před dvěma dny Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí sporu, který se
týkal Romů v Česku, uvedl, že ČR porušila právo romských dětí z Ostravska na
vzdělání a zákaz diskriminace tím, že byly zařazeny do zvláštních škol. Rodiče
dětí si stěžovali, že jejich ratolesti skončily ve zvláštních školách
neoprávněně jen kvůli svému původu a že tím bylo porušeno jejich právo na
vzdělání. Soud stěžovatelům přiznal odškodné za morální újmu (více
zde…).
Na Slovensku problém segregace romských dětí ve zvláštních školách podle AI
existuje také. Negativní jevem je prý také to, že v běžných školách jsou romští
žáci často odděleni od svých spolužáků z většinové populace. Celkově mají romské
děti ztížený přístup ke kvalitnímu vzdělání, což se později negativně projevuje
jejich sníženou kvalifikací a menší šancí získat zaměstnání.
Zabránit by tomu měly podle ministerstva školství zvláštní testy, které
přihlížejí kupříkladu k tomu, že děti z osad například nikdy neviděly zubní
kartáček či vůbec nerozumějí slovensky. Testy se používají od roku 2004, uvedla
resortní mluvčí Viera Trpišová.
Pracovníci poraden, kteří o umístění dětí do zvláštní školy rozhodují, už
dříve kritiku AI odmítli. Děti bez mentálního hendikepu se podle nich do těchto
škol dostanou jen v případě, že si to jejich rodiče přejí. Ale rodiče se prý
často rozhodnou pro zvláštní školu, přestože jejich dítě netrpí žádným
postižením. V běžné škole totiž tito žáci patří mezi nejhorší, ale ve zvláštní
škole naopak dosahují výborných výsledků, vysvětlil možné motivy Jozef Javorek
ze školní inspekce.
Ale podle AI romští rodiče pod tlakem ředitelů zvláštních škol souhlasí s
umístěním dítěte, aniž by si uvědomovali negativní následky pro potomka.
Ve zvláštní škole v jedné z nejznámějších romských osad Jarovnice na
východním Slovensku sice přijímají výlučně postižené děti, avšak pro nedostatek
místa nemohou nejtěžší případy vůbec přijmout, a tak zůstávají bez jakéhokoliv
vzdělání, řekla ČTK ředitelka školy Eva Lukáčová.
AI za negativní jev považují oddělení romských žáků od spolužáků z většinové
populace. Jejich rodiče totiž dávají přednost školám, kde se Romové neučí.
Celkově tak mají romské děti omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání, což se
následně projevuje nižší kvalifikací a horšími vyhlídkami na zaměstnání.
V minulém školním roce na slovenské základní školy chodilo asi 511.000 dětí,
50.000 z nich bylo romských. Ve zvláštních školách a třídách se ve stejném roce
učilo asi 25.000 dětí, čtyři pětiny z nich byly podle statistik mentálně
hendikepované.