Agentura pro sociální začleňování chce skončit v některých lokalitách

Vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách se chystá letos k pololetí v několika místech ukončit svou činnost. Přesunout se pak chce do dalších měst a obcí. O tom, která z 12 míst by se s takzvanými ghetty a integrací jejich obyvatel měla dál vypořádávat bez vládních poradců, budou ve středu rozhodovat dvě desítky expertů z romských sdružení, ministerstev, krajských úřadů či radnic. Nyní agentura působí ve 23 lokalitách.

Podle pár let staré odborné analýzy existuje v Česku přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V těchto takzvaných ghettech žijí převážně Romové. Mohlo by to být až 80.000 lidí.

Zrod vládní agentury provázely problémy a průtahy. Pracovat začala v roce 2008 ve 12 místech s takovými problematickými lokalitami. Patří mezi ně Brno, Břeclav, Cheb, Most, Přerov či Ústí nad Labem. Po nepokojích na litvínovském sídlišti Janov, které na podzim 2008 vyvrcholily střetem pravicových extremistů s policií, se pracovníci agentury zaměřili předloni i na Litvínov. Loni pak rozšířili svou působnost do další desítky míst.

Podle Václava Zemana z agentury dávají agenturní konzultanti v místě dohromady lidi z radnic, úřadů práce, škol, neziskových organizací či policie a mají nastartovat jejich spolupráci. Po analýze podmínek společně vytvoří podle místních potřeb plán začleňování. Ten obsahuje kroky, které je potřeba podniknout ve vzdělávání, bydlení, bezpečnosti či zaměstnávání. Agentura pomůže i s žádostmi o evropské dotace.

Zeman ČTK řekl, že v jednotlivých lokalitách vznikly “konkrétní věci” i systémová opatření. “Město Most ve veřejných zakázkách, které vypisuje v rámci plánu rozvoje města, minimálně deset procent pracovních míst obsadí dlouhodobě nezaměstnanými,” popsal jedno z opatření Zeman.

Podle něj by pak třeba na sídlišti Chanov mohlo vzniknout 26 nových sociálních bytů a centrum pro mládež. V Chebu by ve školách měli začít působit asistenti pedagogů, mělo by se začít s doučováním v chudých rodinách a odstartovat by se měla i kampaň proti zadlužování. “Posunem kupředu je jistě také to, že jsou tyto projekty připravovány koordinovaně a ve spolupráci a ne každý ‘na svém písku’,” uvedl Zeman. Zkušenosti z míst pak agentura podle něj využívá při přípravě celostátní strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Další obce a města, která by se ráda zbavila takzvaných ghett a jejich obyvatele začlenila do běžného života, se mohou agentuře přihlásit do 25. února. V dubnu z nich pak tým expertů vybere šest až osm zájemců. Počet bude záviset na tom, v kolika lokalitách ukončí agentura nyní svou činnost.

Podle Zemana se po třech letech provozu agentury ukazuje, že její řízení a pomoc funguje spíš v menších městech a obcích než ve větších městech. Ta mají většinou už sama nějaké programy a vlastní systém. Nedá se prý ale říct, že by v nich práce agentury selhala.

Agentura si chce svůj přínos ve 13 pilotních místech nechat zhodnotit. Loni na podzim vyhlásila výběrové řízení na organizaci, která by to provedla. Analýza ve všech lokalitách by měla dohromady stát 1,3 milionu korun.