Podle Agentury Evropské unie pro základní lidská práva (FRA) jsou Romové v EU
znevýhodněni v oblasti bydlení. Agentura ve zprávě, kterou zveřejnila dnes,
tvrdí, že evropští Romové čelí diskriminaci v přístupu k bydlení, potýkají se s
nevyhovujícími podmínkami ubytování, životem v ghettech a nuceným
vystěhováváním. Zpráva hodnotí bytovou situaci Romů ve všech členských státech
EU včetně Česka a Slovenska.
DOKUMENT
Srovnávací zpráva o bytové situaci Romů a Travellerů
v členských státech Evropské unie (PDF)
"Mnohé regionální orgány a orgány místní správy v EU přistupují k přijímání a
provádění odpovídajících strategií zaměřených na bydlení Romů s určitou
neochotou," zjistila FRA podle svého ředitele Mortena Kjaeruma.
Špatné podmínky bydlení a vylučování z většinové společnosti podle něj přitom
negativně ovlivňují i vzdělávání, zaměstnanost a zdraví Romů. Bydlení v ghettech
ztěžuje příslušníkům tohoto etnika přístup do škol a může komplikovat hledání
práce nebo dojíždění do zaměstnání, upozornil Kjaerum.
Životní podmínky mnoha Romům podle FRA zhoršuje i to, že často musejí žít v
nelegálních osadách bez potřebné infrastruktury, pitné vody, elektřiny a plynu.
Romové dle zprávy čelí i vysoké míře segregace v oblasti bydlení, která je
"někdy výsledkem záměrných politických rozhodnutí orgánů místní správy a/nebo
vlád jednotlivých zemí".
Postižení příslušníci menšiny však mají malé povědomí jak se bránit. Pouze 30
procent dotázaných Romů podle agentury vědělo, že existují zákony, které
zakazují jejich diskriminaci v přístupu k bydlení. Jednasedmdesát procent z nich
se ale domnívá, že pokud diskriminaci nahlásí, nic se nezmění. Téměř polovina si
navíc není jista tím, jak takovou diskriminaci nahlásit.
V souvislosti s Českou republikou a Slovenskem zpráva zmiňuje případy, kdy byli
příslušníci romské menšiny vystěhováni bez zajištění patřičného alternativního
bydlení, byly jim soudně odebrány děti pouze na základě špatných ubytovacích
podmínek nebo je noví majitelé neprávem vystěhovali z restituovaných budov.
Romští obyvatelé se prý také snadno zadluží nebo se stávají obětí nepřiměřeného
zvyšování nájmů a lichvy. Zpráva zmiňuje případ z Ústí nad Labem, kde majitel
domu využíval k lichvě neschopnost nájemníků splácet nebo případ sídliště Luník
IX v Košicích, jehož obyvatelé dluží za nájemné a energie dohromady okolo
miliardy slovenských korun.
Jako příklady úspěšné integrace romské menšiny zpráva uvádí například vybudování
smíšených vesnic po povodních v Ostravě v roce 1997 nebo zbudování kvalitního
sociálního bydlení v centru vesnice Vaľkovňa na Slovensku. Spíše jako kuriózní
příklad je uveden pokus studentů architektury Slovenské technické univerzity
navrhnout sociální domy, jež mají zohlednit potřeby romských obyvatel. Studenti
se prý nechali příliš unést romantickými představami a obyvatelé domů si
stěžují, že se jim do nich kvůli trojúhelníkovému půdorysu špatně vejde nábytek.
