AFP: Módní mola postrádají modelky tmavé pleti

Ještě v 80. letech minulého století patřily modelky tmavé pleti ke
královnám módních přehlídek. Krásky se jmény Mounia, Naomi, Iman či Alek
byly neodmyslitelnou součástí defilé po boku bílých topmodelek – pak ale z
přehlídkových mol zmizely, smeteny vlnou východoevropských dívek a nadvládou
nového kánonu krásy, který nastolily, píše agentura AFP.

"Žádal jsem modelingovou agenturu, aby nám poslala pro připravovanou
přehlídku černé modelky, ale ty prostě neexistují," konstatuje francouzský
návrhář Mario Lefranc. "Zato je ale k dispozici celé moře blonďatých Rusek.
Prostě teď vládne móda blondýnek s modrýma očima," dodává.

"V současnosti se člověk musí skutečně hodně snažit, aby objevil nějakou
tmavou modelku. Dívky s tmavou pletí na trhu ale nejsou, takže agentury nám
je neposílají," je slyšet z módního salonu Jean Paul Gaultier, který na
svých přehlídkách vždy prosazoval hledisko rozmanitosti, a to jak původu,
tak věku i pokud jde o tělesné proporce modelek. U Gaultiera jsou
přesvědčeni, že už několik let dochází k invazi dívek z východní Evropy i k
nadvládě jejich pojetí krásy.

Lydia Kamitsisová, která se zabývá dějinami módy, zastává stanovisko, že v
současnosti jsou rozlišnosti přijímány velmi vstřícně, proto by bylo
logické, aby se tento jev projevil i na přehlídkových molech. "Je to ovšem
právě naopak," říká módní historička Kamitsisová.

V 60. letech 20. století, kdy podle ní "ostrakismus a rasismus byly ještě
velmi zjevné", panoval jistý druh uniformity a nadvlády bílé rasy. Pak došlo
k radikální změně, když se dívky tmavé pleti objevily na obálkách magazínů a
také na přehlídkách. Mezi prvními, kdo si k předvádění modelů vybral
černošky, patřili špičkoví módní návrháři Yves Saint Laurent a Pacco
Rabanne. "Byl to skutečný skandál," upozorňuje Kamitsisová.

O dvě desítky let později "došlo k explozi rozmanitosti… s manekýnkami
všech barev, všech velikostí…, a pak to všechno postupně zmizelo, abychom
teď byli svědky stejné uniformity a bílé nadvlády v dnešní podobě," míní
historička.

Kamitsisová zastává názor, že je to následek faktu, že logika značek
převažuje nad logikou tvorby. "Logika produkce obsahuje jistý druh potlačení
osobnosti manekýny ve prospěch produktu," soudí.

Ke konci minulého století existovala podle Kamitsisové období, kdy tvůrce
chtěl představovat a podněcovat různorodost společnosti. Návrháři jako
Azzedine Alaia či Jean Paul Gaultier se snažili "prolomit formu kánonů
krásy".

Dnes naopak převažuje všeobecná tendence snažit se splynout s jistou
uniformitou, být neutrální. "Marketingové strategie zaměřené na nulové
riziko velmi zúžily akční pole tvůrců," říká Kamitsisová.

Ostatně "trh s módou, zejména takzvané nové trhy, jako jsou Rusko a Čína či
arabské země, to jsou společnosti, které neprovází žádná mimořádná reputace
pokud jde o různorodost nebo alespoň pokud jde o vstřícnost vůči kulturní
rozmanitosti," upozorňuje historička.

"Je třeba prodávat," zdůrazňuje Renée Dujaková-Cassouová, která řídí
modelingovou agenturu Crystal. "A to, o čem lidé vždy snili, je blondýnka s
modrýma očima. Je to sice hloupé, ale je to tak. O krásné Afričance nesní
nikdo. Stejně tak nikdo nesní o tibetské princezně a o čínské už vůbec ne,"
tvrdí. Proto bude podle ní počet manekýnek, které nemají bílou pleť, vždy
nesmírně omezený.