AFP: Demokraté vybírají černocha navzdory rasistickým dopadům

Vybrání černošského kandidáta Baracka Obamy je pro demokraty odvážnou sázkou
pro listopadové prezidentské volby, napsala agentura AFP. A to přesto, že
experti moc nechtějí vyhodnocovat handicap, jaký představují přetrvávající
rasistické postoje v zemi.

Analýza demokratických primárek založená na významu, jaký věnují voliči rasového
faktoru, a na rozdělení hlasů mezi černé a bílé, ukazuje, že stále je
nezanedbatelná část Američanů, kteří volí podle barvy pleti kandidáta.

ČTĚTE TAKÉ


USA dospěly k milníku: prezidentským kandidátem je Afroameričan

Profesor psychologie z Washingtonovy univerzity Anthony Greenwald porovnal
předvolební průzkumy s konečným hlasováním pro Baracka Obamu v demokratických
primárkách. Rozpoznal prý přitom nejspíš rasistické chování.

"Z toho, že v devíti z 18 států je u konečného hlasování ve srovnání s průzkumy
vidět rozdíl mezi Barackem Obamou a Hillary Clintonovou větší než osm bodů, je
zřejmé, že rasismus zůstává ve volbách významným faktorem," zdůraznil Greenweld
ve zprávě, kterou zveřejnilo výzkumné středisko Pew Research.

Američtí politologové označují tento jev jako "Bradleyho účinek" podle jména
bývalého starosty Los Angeles Toma Bradleyho, který byl poražen při volbách
guvernéra Kalifornie v roce 1982, přičemž průzkumy mu dávaly náskok devět až 22
bodů. Vypadalo to, jakoby někteří voliči v průzkumech vyjadřovali připravenost
hlasovat pro černocha, ale nebyli s to to udělat za volební plentou.

Přestože Obama dosáhl oproti předvolebním průzkumům lepších výsledků v jižních
státech jako Mississippi, kde je početné černošské obyvatelstvo, je ve Spojených
státech rasa kandidáta spíš handicapem než výhodou, usoudil profesor.

Clintonová si podle všeho nenápadně hrála s tímto argumentem, aby prosadila, že
by v listopadu byla "nejsilnější kandidátkou" proti republikánu Johnu McCainovi.
V květnu vysvětlovala, že "podpora Obamy selhává u pracujících Američanů, bílých
Američanů".

Argument ovšem nepřesvědčuje politologa z Marylandské univerzity Toma Schallera.
Podle něj voliči, kteří nedokážou volit pro černocha, patří nejspíš k
přesvědčeným konzervativcům, kteří by jen těžko někdy hlasovali pro nějakého
demokratického kandidáta.

Schaller se domnívá, že žádný demokratický kandidát není s to vyhrát v jižních
státech jako Kentucky či Tennessee, kde byl Obama jasně poražen Clintonovou.
"Nepotřebuje tyto státy," vysvětluje politolog. Možný problém naopak vidí v
tradičních klíčových státech: "Ve státech Ohio, Pensylvánie a Michigan jsou
lidé, kteří nebudou schopni pro něj volit, ale otázkou je vědět, zda obdrží dost
hlasů od jiných lidí, aby se to vyrovnalo."

"Je zvolitelný, cesta je těsná, ale nemyslím si, že ho jeho rasa
diskvalifikuje," soudí Schaller. Navíc zdůrazňuje, že poprvé bude v listopadu
tvořit americké voličstvo 25 procent "nebílého" obyvatelstva.

Mezi nimi Hispánci většinou upřednostňovali Clintonovou před Obamou, ale podle
Schallera nebudou váhat mezi demokratickým kandidátem a jeho soupeřem Johnem
McCainem, který ve snaze uspokojit nejkonzervativnější křídlo Republikánské
strany upustil od svého požadavku upravit situaci milionů nelegálních
přistěhovalců v USA.

To vysvětluje, proč Obama živí velké naděje na vítězství v západních a
jihozápadních státech jako Colorado, Nové Mexiko a Nevada. Průzkumy ohledně
duelu Obama-McCain ukazují, že Obama dosahuje mezi Hispánci téměř stejně dobrého
výsledku jako Clintonová. "Moc jich neztrácí. Navíc je mnohem úspěšnější (než
Clintonová) u nezávislých voličů, což je v těchto státech skutečně rozhodující,"
dodal Schaller.