AFP: Bruselský útok na Francii je neobvyklý, ale...

V obvykle tlumeném světě evropských institucí je tón bruselského útoku na
Francii kvůli její sporné politice vůči Romům něco bezprecedentního, vezme-li se
v úvahu, že jde o velkou zemi Evropské unie. Napsala to agentura AFP.

"Věc je dostatečně vzácná na to, aby byla zdůrazněna… a aby se jí
zatleskalo," napsal dnes ve shodě s evropským tiskem belgický list La Libre
Belgique.

V evropských institucích byla po rozruchu vyvolaném prohlášeními členky
Evropské komise Viviane Redingové patrná snaha zklidnit hru. Předseda komise
José Manuel Barroso komisařku "osobně" podpořil, ale zřetelně se distancoval od
jejích argumentů. Především kategoricky odmítl jakoukoli paralelu mezi
vyhošťováním Romů z Francie a deportacemi Cikánů (sic) nacisty za druhé světové
války.

Stejně jako skoro všechny další státy unie je Francie zajisté zvyklá na to,
že se proti ní vedou řízení kvůli těm či oněm přestupkům, ale až dosud šlo o
politicky méně citlivé záležitosti.

Pozorovatelé evropské politiky se obávají, že nynější nové hrozba právních
kroků vůči Francii může vzhledem k tomu, jak byla formulována, pozměnit ještě
trochu víc obraz EK v očích francouzských občanů, kteří jsou vždycky hotovi
evropské instituce odsuzovat.

V Bruselu nikdo nezapomíná, že v roce 2005 francouzští voliči drtivou
většinou odmítli návrh evropské ústavy a tak ohrozili křehkou evropskou
konstrukci.

"Je naléhavě nutné, aby se obě strany vrátily ke klidu," řekl AFP
Jean-Dominique Giuliani, předseda Schumanovy nadace, která se specializuje na
evropské záležitosti.

"K této otázce nelze přistupovat s polemickými nebo kousavými vyjádřeními,"
dodal.

Abychom našli podobně napjatou situaci mezi některým státem unie a Evropskou
komisí, musili bychom se vrátit do roku 2000, kdy do rakouské vlády vstoupili
ministři z krajní pravice.

Vídeň byla tehdy dána do karantény a držena stranou od evropských partnerů.
Tehdejší předsednictví EU tehdy dokonce s podporou Francie zakázalo členským
státům, aby podporovali rakouské kandidáty na místa v mezinárodních
organizacích.

Později, v roce 2008, francouzský člen Evropské Jacques Barrot, který měl na
starosti justici a po němž nastoupila Redingová, několikrát vypeskoval Itálii za
její politiku vůči Romům. Barrot v souvislosti s plánem na sčítání Romů na
Apeninském poloostrově zaslal italské vládě Silvia Berlusconiho "varování" před
jakýkoli postupem, který by byl neslučitelný s unijním právem.

"Nebudu tolerovat žádný text a žádný postup, který by byl neslučitelný s
unijním právem, to nechť je jasné," upozornil Barrot italské úřady. "Kvůli
národnosti nelze (v EU) diskriminovat," dodal.

Toto upozornění, které tehdy Italové vzali rychle v úvahu, Viviane Redingová
v úterý zopakovala skoro doslova. "Budu mluvit jasně: etnická nebo rasová
diskriminace nemá v Evropě místo," řekla.

KAM DÁL?


Francii se ve věci Romů dostalo podpory z Itálie


Také bulharský prezident kritizoval Francii za vyhošťování Romů


Sarkozy vzkázal Redingové, aby přijala Romy u sebe v Lucembursku


S deportacemi Romů z Francie Sarkozyho vláda tvrdě narazila


Eurokomisařka hrozí Francii právními kroky kvůli Romům


Francie a Rumunsko se dohodly na ukončení sporů kolem Romů

Francouzští ministři budou v Rumunsku jednat o romské migraci

Komisař RE přirovnal rétoriku proti Romům nacistickým výrokům

Rumunští Romové přirovnali vyhošťování k deportacím z války

SPECIÁL: Francie deportuje Romy