1. červen: Mezinárodní den dětí. I romských?

U příležitosti Mezinárodního dne dětí Liga lidských práv vzhledem k urgentní
nutnosti navrhuje řešení celospolečenského problému faktické segregace romských
dětí v základním vzdělávání. K přijetí efektivních opatření k odstranění tohoto
nepřijatelného stavu naposledy Česko vyzval Výbor pro odstranění všech forem
rasové diskriminace při OSN v březnu tohoto roku.

K současnému stavu faktického vyloučení romských dětí z přístupu ke
kvalitnímu vzdělání přispělo několik faktorů. Jsou jimi obecná nechuť integrovat
žáky, kteří se odlišují, mylná představa, že odlišný žák trpí v kolektivu
ostatních žáků, používání nevhodných psychologických testů vedoucích k nepřímé
diskriminaci při rozřazování dětí do příslušných tříd a škol či obecná
neoblíbenost romské menšiny. Samotní romští rodiče pak mnohdy nemají vzhledem ke
špatným zážitkům svých dětí s diskriminací i díky osobní zkušenosti zájem dávat
své děti do běžných škol a tříd.

Kvalitní vzdělání je však jedinou zárukou toho, aby v České republice
nevyrostla další generace Romů s omezeným přístupem na trh práce, následnou
chudobou a závislostí na sociálních dávkách, problémy s bydlením, sociálním
vyloučením a diskriminací. Liga je konsternována z dlouhodobé pasivity státu
směrem k romským dětem, a to i ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní
Evropy.
Vedle závazků v oblasti lidských práv je bohužel nutno nadále opakovaně
vysvětlovat, že vzdělaná Romka či Rom platící daně má přínos v každém racionálně
nastaveném ekonomickém systému. Výzkumy maďarských ekonomů ukázaly, že přidaná
hodnota pro státní rozpočet z jedné osoby, která zpravidla končí vzdělávání
základní školou, by v případě dokončeného středního vzdělání byla až 70 000
Euro.

Liga proto navrhuje:
– změnit současný koncept speciálního vzdělávání na systém dodatečné podpory,
který dovoluje individuální přístup ke každému žákovi a který v současnosti
funguje například ve Skotsku,
– změnit financování škol tak, aby nedostávaly příplatky pouze na zdravotně
postižené žáky, ale také na žáky sociálně znevýhodněné, tak jak je tomu např.
na Slovensku, kde školy dostávají pro případy všech jakkoli znevýhodněných bez
rozdílu 2,5 x více prostředků na jednoho žáka
– pro posílení úspěchu integrace snížit maximální možný počet žáků ve třídě ze
30 na 15,
– motivovat romské rodiče k tomu, aby své děti dávali do mateřských školek,
případně zavést poslední ročník mateřské školy jako povinný při zachování jeho
bezplatnosti,
– bezpečným způsobem sbírat etnická data, aby bylo možné přesně měřit úspěchy
při integraci romských dětí, včetně potřebné pravidelné kontroly a zavedení
sankcí pro školy, které by romské děti nadále diskriminačně umísťovaly do
segregovaných tříd,
– zavést používání takové diagnostiky žáků, která zohlední skutečné vzdělávací
potřeby dětí.

Liga k problému zpracovala detailní systémová doporučení, která zaslala po
uplynutí sto dní od nástupu vlády příslušným ministerstvům. Ve spolupráci s
Evropským centrem pro práva Romů pak aktuálně vydává publikaci Stigmata –
segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, včetně aktuálních
analýz české školské legislativy. Uvedené materiály jsou dostupné na:

– Systémové doporučení Základní vzdělávání romských dětí:

http://www.llp.cz/subdomains/cz/images/stories/soubory/segregovane_skolstvi.pdf

– Systémové doporučení Sběr dat určující etnickou příslušnost:

http://www.llp.cz/subdomains/cz/images/stories/soubory/sber_etnickych_dat.pdf

– Publikace Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní
Evropy:

http://www.llp.cz/subdomains/cz/images/stories/stigmata_segregovane_skolstvi.pdf