Zola Kondurová: Romové podporovali Majdan. Pokud se Krym připojí k Rusku, Romové se budou snažit odejít
Romové žijící na Krymu se v případě připojení k Ruské federaci budou snažit
poloostrov opustit. Uvedla to v rozhovoru pro radio Patrin viceprezidentka
nadace pro romské ženy Chirikli Zola Kondurová z Kyjeva. Obává se, že
připravované referendum o připojení Krymu k Rusku nebude "správně sečteno".
Romské radio Patrin odvysílalo v pondělí 10. března spolu s organizací
Terraforming rozhovory s romskými aktivisty, kteří hovořili o
svém pohledu na současnou krizi na Ukrajině. Rozhovory se staly prvním vysíláním
s videem k online radiovému programu vysílaném na romském radiu Patrin.
Moderátor Orhan Galjus hovořil s viceprezidentkou nadace pro romské ženy Chirikli Zolou Kondurovou z Kyjeva, která je odborníkem parlamentu na otázky
genderu a pracuje pro Evropskou radu a Evropské centrum pro práva Romů a s
šéfredaktorem Roma Virtual Network Valerym Novoselskym, který se narodil na
Ukrajině.
Galjus na začátku rozhovorů zmínil nedávné zprávy o Romech napadených v Kyjevě. Kondurová upozornila, že se zdá, že tyto zprávy se pro tuto chvíli omezují na
oblast kolem hlavního města, a uvedla, že její organizace se snaží přijít na to,
proč se odehrávají právě v oblasti Kyjeva. Poukázala na skutečnost, že mnoho různých
skupin na Ukrajině se pokouší zneužít současné nestability, a řekla, že v její
organizaci věří, že údajné útoky jsou pokusy vyprovokovat konflikt mezi etniky.
Uvedla také, že romská komunita na západě Ukrajiny si údajně vytvořila pouliční
hlídky na obranu před možnými útoky a pokusy o provokaci ať již ze strany
ne-Romů tak i Romů samotných.
Kondurová: Romové se zúčastnili protestů na Ukrajině a velmi aktivně podporovali "Majdan"
Galjus poukázal na paralelu současné situace na Ukrajině s konfliktem, ke
kterému došlo mezi etniky během rozpadu Jugoslávie, kdy se Romové ocitli mezi válčícími stranami. Kondurová s příměrem souhlasila,
ale zároveň upozornila
na skutečnost, že Romové se také zúčastnili protestů na Ukrajině a velmi aktivně
podporovali "Majdan" a „Evropské směřování země“ včetně oficiální vládní strategie
pro otázky Romů přijaté minulý podzim, což jak uvedla, bylo „součástí evropského
vývoje Ukrajiny a vztahu s EU, který byl Ukrajině nabídnut“.
Kondurová uvedla, že je v
každodenním kontaktu se zástupci Romů na Krymu a že situace tam je velmi napjatá,
neboť je tam přítomno mnoho ruských vojáků. Zdůraznila,
že Romové, se kterými hovořila, uvedli, že nechtějí žít na Krymu, pakliže
se připojí k Ruské federaci, a uvedla, že se obává, že Romové na Krymu
nedostanou šanci vyslovit se v referendu proti připojení k Rusku
nebo se nebudou moci referenda vůbec zúčastnit. Má také obavy, že je možné, že výsledky referenda nebudou
"správně sečtené", neboť krymský parlament se již v podstatě rozhodl připojit se k
Rusku, i přestože průzkumy podle ní údajně naznačují, že s tímto krokem souhlasí pouze
asi 40% populace.
„Otázkou pro nás a pro romské organizace na Krymu je, jak
budeme schopni pomoci těmto rodinám, pakliže budou muset odejít, a kam půjdou.
Snažíme se vyjednávat s mezinárodními organizacemi a s ambasádami v Kyjevě,
abychom zjistili, co pro tyto lidi můžeme udělat,“ uvedla Kondurová a dodala, že podle
neoficiálních odhadů žije na Ukrajině celkem mezi 200 000 a 400 000 Romů,
přičemž na Krymu je jich odhadem asi 4 000.
Kondurová: Romové nechtějí žít na Krymu, pakliže se připojí k Ruské federaci
„Osobně mám velké obavy,neboť je velmi důležité, aby lidé
mohli zůstat žít ve své mateřské zemi, hovořit svým vlastním jazykem a také se
mohli tomuto jazyku učit. Nemohu říci, že by doposud bylo na Ukrajině problémem
mluvit svým vlastním jazykem a rozvíjet nebo uchovávat svou vlastní kulturu. Co
mě v současnosti děsí, je, jak budou tito Romové žít, pakliže budou muset
opustit Krym? Kam půjdou studovat jejich děti? Jaké budou mít příležitosti? Jak
budou cestovat, když nemají cestovní pasy? Kam půjdou? V tuto chvíli nemáme na
tyto otázky žádné odpovědi. Někteří Romové mají ještě stále starší ruské pasy,
ale jiní už své doklady ztratili, zatímco další je ani nikdy neměli. Když
se pokusí cestovní pasy získat, budou se muset prokázat dokladem o trvalém
pobytu s uvedenou adresou, ale na Krymu i některých dalších místech Ukrajiny
žijí Romové v neoficiálních osadách, kde domy nejsou registrovány. Nemůžete
prokázat, že žijete na místě, které není oficiálně registrované. Toto je jedním
z důvodů, proč mnoho Romů nemůže získat cestovní pas, stejně jsou problémem
chybějící rodné listy a mnoho dalších dokladů. Je to složitý problém,“ uvedla v
rozhovoru pro radio Patrin Zola Kondurová a dodal, že ruské sdělovací prostředky
šíří naprosto zavádějící informace o situaci na Ukrajině a Krymu
Moderátora Orhana Galjuse zajímalo, zda-li jsou v tuto chvíli romské organizace na Ukrajině ve
spojení s novou vládou. Kondurová uvedla, že se setkala s představiteli
Ministerstva sociálních věcí, a plánuje setkání s někým z Ministerstva kultury,
které „má na starost otázky národnostních menšin“. Plánuje se také setkání s
představiteli Komise pro lidská
práva, která působí v rámci ukrajinského parlamentu. Kondurová připomněla, že
romské organizace na Ukrajině také
vydaly výzvu za mírové řešení krize v zemi.
Novoselsky: Putin se obává, aby se hnutí z Majdanu nerozšířilo do Moskvy
Šéf Roma Virtual Network Valery Novoselsky
upozornil, že romská menšina na Ukrajině není tak velká v poměru k většinovému
obyvatelstvu, jako tomu bylo v případě romské populace na Balkáně během rozpadu
Jugoslávie. Podle jeho názoru stojí Ukrajina „na prahu demokracie, a nikoli
zkažené demokracie, a Romové nadšeně podporují podobná směřování“. Vyjádřil
naději, že zvítězí nenásilné řešení, i přes to, že Rusko nyní zatíná své svaly,
za což podle něho může skutečnost, že Putin se obává, aby se hnutí z Majdanu
náhodou nerozšířilo do Moskvy.
"Podle mého názoru jakožto někoho, kdo vyrostl na Ukrajině a nyní žije v
Izraeli, dojde sice ke střetům, ale ne už nezbytně k válce.
Rusko ve skutečnosti o válku nestojí,“ uvedl Novoselsky.
Na základě komunikace se svou vlastní rodinou na Ukrajině Novoselsky uvedl, že
kritickým okamžikem ses tane nadcházející sobota 16. března, neboť nikdo netuší,
zdali lidé dostanou ze státního výplaty nebo důchody, vzhledem k tomu, že Ukrajina
je na mizině. "Lidé si údajně dělají zásoby jídla pro případ vpádu a také
očekávají, že bankovní automaty budou jednoho dne prázdné," uvedl na závěr v
rozhovoru pro radio Patrin Valery Novoselsky z Roma Virtual Network.
VIDEO
