Vláda Merkelové nepodá návrh na zákaz NPD, liberálové jsou proti

Německá vláda nepodá návrh na zákaz krajně pravicové Národnědemokratické
strany Německa (NPD). Proti se postavili koaliční liberálové z FDP, podle
jejichž předsedy Philippa Röslera "hloupost nelze zakazovat". Za svůj postoj si
vysloužili kritiku nejen od opozice, ale i od vládních partnerů nebo organizací
zastupujících menšiny. Nový pokus o zákaz nejvýraznější neonacistické strany v
zemi iniciovala už na konci loňského roku samostatně horní komora parlamentu.

Kabinet kancléřky Angely Merkelové na dnešním zasedání rozhodoval, zda k
ústavnímu soudu podá vlastní návrh na zákaz NPD. Kvůli předem avizovanému vetu
FDP to ale zamítl. Podle ministra vnitra Hanse-Petera Friedricha není další
návrh potřeba. "V této otázce bude podporovat aktivity spolkových zemí," uvedl
ministr na tiskové konferenci. Právě zástupci spolkových zemí tvoří horní
parlamentní komoru, Spolkovou radu.

Rösler zdůvodnil odmítnutí FDP podpořit podání vládního návrhu vysokým
rizikem, že ústavní soud nový pokus o zákaz NDP zamítne, jako to učinil už v
roce 2003 za vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. To by
podle Röslera znamenalo velké povzbuzení pro NPD a německou krajní pravici.

Předseda liberálů však vyvolal vlnu nevole především svým argumentem, že
"hloupost nelze zakazovat". Podle poslankyně opoziční Levice a expertky na
extremismus Ully Jelpkeové "fašismus není hloupost, ale zločin". Podobně se
vyjádřil předseda koaličních křesťanských socialistů (CSU) a bavorský premiér
Horst Seehofer, podle něhož se v případě NPD nejedná o hloupost, ale o
protiústavní politiku.

Prezident Ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann považuje názor FDP za
nebezpečnou bagatelizaci problému a za fatální a špatné znamení. Za škodlivý ho
má rovněž předseda Ústřední rady Turků v Německu Aiman Mazyek. Ideologie NPD je
podle něj nenávistná vůči lidem a vláda by návrhem na její zákaz dala varovný
signál pravicovým extremistům.

O novém pokusu zakázat NPD se v Německu začalo diskutovat po předloňském
odhalení neonacistického tria, které v letech 2000 až 2007 zavraždilo deset
lidí, převážně tureckých přistěhovalců. Členové takzvaného Národně
socialistického podzemí měli totiž vazby i na některé osoby napojené na NPD.

Německá kontrarozvědka označuje NPD za rasistickou, antisemitskou a
revizionistickou stranu, která usiluje o likvidaci demokratického zřízení. NPD
podle svého programu chce vytvořit přísně etnicky definované národní
společenství. Opakovaně na sebe upozornila kampaněmi proti imigrantům, jejichž
začleňování do německé společnosti považuje za "národní sebevraždu".

Základnou NPD je bývalý komunistický východ Německa, kde strana těží z
nelehké ekonomické a sociální situace obyvatel. Ve dvou východních spolkových
zemích, Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, je zastoupena dokonce v
regionálních parlamentech. Ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2009 ale
získala pouze 1,5 procenta hlasů. Podle údajů kontrarozvědky má strana založená
v roce 1964 zhruba 6300 členů.