Ve slovenské Dubnici nad Váhom proběhl pietní akt na památku zavražděných Romů

Ve slovenské Dubnici nad Váhom proběhl 1. března pietní akt připomínající památku zavražděných Romů za druhé světové války. “V době kdy se k moci dostávají neonacistické hnutí, které se postupně dostává i k mladým lidem, je toto téma ještě více důležité, protože jen poznáním naší společné historie dokážeme společně
neonacistické hrozbě čelit," řekla při příležitosti pietního aktu v rozhovoru pro
TASR etnografka Zuzana Kumanová z občanského sdružení In Minorita.

Podle ní je důležité vracet se k romskému holokaustu, aby neupadla v zapomnění všechna příkoří, která byla na Romech spáchána. Také uvádí, že v Česku v posledních měsících došlo k bagatelizování a zlehčování utrpení, které bylo páchané na Romech. “Možná je to i nedostatek ve vzdělání, které asi nedostatečně pokrývá vědomost všech těch příkoří války, která byla páchaná,"
dodala Kumanová.

Pietní akt u památníku zavražděných Romů v Dubnici nad Váhom byl součástí projektu Ma bisteren. Jeho cílem je připomínka romského holokaustu. V letech 1942 – 1944 byl v Dubnici nad Váhom zřízený pracovní útvar, v kterém byli internování romští muži. Na jeho místě v listopadu 1944 pak vznikl “zajišťovací tábor pro Cikány”. Zřídilo ho tehdy ministerstvo národní obrany a v podstatě šlo o koncentrační tábor,
ze kterého byli lidé posíláni do vyhlazovacích koncentračních táborů v zahraničí. V průběhu
jednoho měsíce bylo transponováno víc než 700 romských mužů, žen a dětí.

“Podmínky v táboře byli hodně špatné. Zima, hlad, špatné hygienické poměry a nedostatečná zdravotní péče způsobily, že se tam rozšířil tyfus. To způsobilo, že se tábor dostal do karantény a k deportacím nedošlo. I přes to mnoho lidí v táboře zemřelo a dokonce 26 z nich bylo na konci války brutálně zavražděno. Dne 23. února 1945 pod záminkou přepravy do nemocnice naložili nemocné na
nákladní auto a odvezli je do areálu místní zbrojnice, kde je pak brutálně zavraždili,"
popisuje tragickou událost Zuzana Kumanová.

Na místě hřbitova v areálu dubnické zbrojnice dělníci krátce po skončení války zasadili kříž s dělových nábojnic a v roce 2007 z iniciativy občanského sdružení In Minorita postavili i památník se jmény všech  zavražděných.