ZÁZNAM: Tradiční pietní akt v Osvětimi proběhl 2. srpna kvůli pandemii virtuálně. Vystoupila na něm například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová
U příležitosti Památného dne romského holokaustu se 2. srpna každoročně koná v Osvětimi pietní akt. Vzhledem k celosvětové pandemii COVID-19 však letos proběhl virtuálně a pietní akt bylo možné sledovat na internetu, kromě jiného i na zpravodajském serveru Romea.cz.
Na virtuálním pietním aktu letos vystoupila například prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová, rakouský prezident Alexander Van der Bellen, evropská komisařka pro rovnost Helena Dalli, pamětníci Zilli Schmidt, Ivan Bilashchenko a Rita Prigmore a další. Virtuální pietní akt pořádala Ústřední rada německých Sintů a Romů a Asociace Romů v Polsku ve spolupráci se Státním muzeem Auschwitz-Birkenau.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala veřejné autority, aby rázně odmítly projevy nenávisti vůči jakékoli skupině, ať už z důvodu rasy, etnicity, náboženství nebo sexuální orientace.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen ve svém poselství řekl, že “se musíme postarat o to, aby opovrhování určitými lidmi, hledání obětních beránků, nenávist a násilí nebyly využity jako politické nástroje”.
Podle předsedy Ústřední rady německých Sintů a Romů Romaniho Roseho se v mnoha evropských zemích etabloval rasistický nacionalismus a protiromské, antisemitské tendence mají stále násilnější formu.
“Evropa dnes opět čelí novému nacionalismu, anticiganismu a antisemitismu. V nedávné době jsme byli svědky několika pravicových teroristických atentátů v Německu a dalších evropských zemích. Historická vzpomínka je životní povinností pro současnost a budoucnost. Když si dnes připomínáme zločiny nacionálního socialismu a holokaust, musíme současně bránit demokracii a právní stát,” uvedl Romani Rose, předseda Ústřední rady německých Sintů a Romů.
V noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora tehdy i přes jejich odpor zavraždili přes 4 200 Romů a Sintů. Každoročně 2. srpna si proto Romové z celé Evropy tento den připomínají jako Památný den romského holokaustu.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
