V Německu se spekuluje o spojení Ku-Klux-Klanu s vrahy z NSU
Dva policisté na jihozápadě Německa byli členy lokální odnože americké
rasistické organizace Ku-Klux-Klan. Jedná se přitom o bývalé kolegy mladé
policistky, kterou před pěti lety zavraždili příslušníci neonacistické skupiny
Národně socialistické podzemí (NSU). Ti v letech 2000 až 2007 zabili v Německu
nejméně deset lidí. Tisk proto spekuluje o možném napojení německého
Ku-Klux-Klanu na neonacistické vrahy.
Někdejší příslušnost obou policistů k německé odbočce podzemního militantního
spolku, jehož kořeny zasahají v USA až do 19. století, potvrdilo ministerstvo
vnitra spolkové země Bádenska-Württemberska. Oba muži jsou podle něj stále ve
službě, nad čímž se dnes podivují německá média. Mluvčí ministerstva to
vysvětlil tím, že dvojice k organizaci patřila jen krátce a již dříve to pro ni
mělo "disciplinárně-právní důsledky". Jejich povahu ale neupřesnil.
Před pěti lety byli oba policisté kolegy dvaadvacetileté Michele
Kiesewetterové, zastřelené v Heilbronnu v policejním autě ranou do hlavy. Její
služební zbraň se našla loni v obytném automobilu, v němž si vzali život členové
NSU Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, aby unikli zatčení.
Na možnou spojitost mezi vraždou mladé policistky a německým Ku-Klux-Klanem
upozornil deník Bild, podle něhož jeden z policistů byl přímým nadřízeným
Kiesewetterové a mohl neonacistům dodávat informace. Pachatelé totiž přesně
věděli, kde policistka dělá polední přestávku a že se neplánovaně vrátila dřív
do služby z dovolené.
"S mojí osobou to absolutně nesouvisí," odmítl dnes podezření
dvaačtyřicetiletý bývalý nadřízený Kiesewetterové. Jedná se o omyl, řekl bez
dalších podrobností místnímu deníku Heilbronner Stimme.
Už dříve se ukázalo, že vražda mladé ženy nejspíš nebyla náhodná. Policistka
pocházela z durynské obce Oberweissbach, kde Böhnhardt opakovaně pobýval a
podporovatelé NSU tam provozovali hostinec, o jehož pronájem neúspěšně usiloval
člen rodiny Kiesewetterů. Podle deníku Frankfurter Rundschau navštěvovali
Mundlos a Böhnhardt v 90. letech často koncerty pořádané tehdejším bossem
Ku-Klux-Klanu na jihu Německa.
Ministerstvo vnitra Bádenska-Württemberska potenciální napojení německého
Ku-Klux-Klanu na NSU nekomentovalo. Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe
reagovalo prohlášením, že v tomto případě nesleduje žádnou novou stopu, která by
vedla k rasistické organizaci. Vraždu policistky prý nadále připisuje výhradně
NSU.
Ku-Klux-Klan vznikl na jihu USA v roce 1865 a jeho příslušníci nechvalně
prosluli útoky na černošské obyvatele a na zastánce zrušení otroctví. Při svých
raziích nosili na hlavě bílé kápě, jež se staly nejznámějším symbolem hnutí,
které má v současnosti v USA podle odhadů na 5000 až 8000 stoupenců sdružených
ve více než stovce nezávislých skupin.
Do Spolkové republiky se dostalo v 80. letech minulého století s americkými
vojáky umístěnými v tehdejším západním Německu. Nikdy tam však nevytvořilo
stabilní organizaci a kvůli třenicím mezi jednotlivými lokálními uskupeními v
minulém desetiletí pravděpodobně zaniklo. Poslední výroční zpráva kontrarozvědky
činnost Ku-Klux-Klanu v Německu vůbec nezmiňuje.
Neonacistickou skupinu NSU, označovanou podle místa úkrytu také jako buňka ze
Zwickau, tvořili Mundlos, Böhnhardt a Beatte Zschäpeová. Kromě Kiesewetterové
zavraždili nejméně devět drobných živnostníků přistěhovaleckého původu a na
svědomí mají i dva bombové útoky v tureckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech
2001 a 2004 s více než dvěma desítkami zraněných a minimálně 14 přepadení bank.
K činům se přihlásili ve videonahrávce, kterou objevili vyšetřovatelé loni na
podzim po rozkrytí skupiny. Z neonacistického tria je naživu pouze Zschäpeová,
která čeká ve vazbě na soud.
